Bezová šťáva a bezový sirup - nejoblíbenější receptyBezová šťáva a bezový sirup - nejoblíbenější recepty Rebarborový koláč - nejoblíbenější receptyRebarborový koláč - nejoblíbenější recepty Rybízová marmeláda - nejoblíbenější receptyRybízová marmeláda - nejoblíbenější recepty Bílý a červený rybíz – zdravé ovoce výrazné chutiBílý a červený rybíz – zdravé ovoce výrazné chuti
Chytrá žena na Facebooku
Kategorie
Přihlášení
Jméno :

Heslo :


  trvale

Dnes je
Pátek 22.06. 2018
Dnes má svátek Pavla
Vyhledávání
Doporučujeme
 
 
 

Naše speciály
ZAJÍMAVÉ TIPY
Dělená strava? Zase další dieta? Nebojte se, dělená strava spočívá v tom, že své jídlo dělíte na bílkoviny, sacharidy a neutrální potraviny.

Letošní houbaření

26. 08. 2010 | Vaše příběhy

 Jako malá holka jsem moc ráda chodila na houby. V houbaření jsem se vyloženě vyžívala. Člověk si při tom pěkně vyčistí hlavu a ještě lepší je, když domů donese plný košíček, na kterém si pak večer pochutná. Táta mě je naučil poznávat a v lese jsme se pokaždé předháněli, kdo jich najde víc. Pak přišlo období, kdy se mi houby začaly obloukem vyhýbat.

Mohla jsem lézt v lese třeba i po kolenou a ne a ne žádnou najít. Houbaření mě na nějaký čas úplně přešlo. Teď, na mateřské dovolené, jsem si zase chtěla zážitky z lesa připomenout. Přemluvila jsem tedy dědu a babí. Babí hlídala malou a děda šel se mnou do lesa. Jakmile jsme vyrazili, vytanula mi v mysli dětská říkanka: "Náš táta šel na houby, jestli on tam zabloudí? Nezabloudí, neboj se, on nám houby přinese." Tak na houby se vydala máma, místo táty a taky doufám, že nějakou tu houbu přinesu. Asi bych byla zklamaná, kdyby tomu tak nebylo. Nejprve to vypadalo dost beznadějně. Houby žádné a dokonce ani ty nejedlé. Pokračovali jsme v cestě a na hrázi nedalekého rybníčka na mě vykouknul první kozák. Jupí, konečně.

A ještě malý hříbek. Ale to bylo vše. Byli jsme zklamaní. Děda brblal, že jsme měli jít jinam, kde to zná, ale já se nevzdávala naděje a přemluvila ho, abychom jsme pokračovali k dalšímu lesu. Ale taky žádná sláva. Všude rostla vysoká tráva, komáři štípali jak zběsilí, ale houby nikde. Najednou děda našel růžového masáka. Alespoň něco, zaradovala jsem se v duchu.

A dalšího, a zase. Tak super, sice to nejsou ty vysněné hříbečky, ale nepřijdeme domů s prázdnou. Rozdělili jsme se a můj košíček se zpola zaplnil. Pomalu jsme přešli do dalšího lesa. Děda se každou chvilku pískáním ujišťoval, že mě neztratil, ale já se nedala rušit a hledala a sbírala. Najednou jsem narazila i na hříbečky. Paráda! Po chvilce jsme se sešli, houby přendali do rezervní tašky a ještě sbírali.

Byli tam samí praváci. Za necelou hodinu jsme zaplnili dva košíčky a tašku a s radostí se ubírali zpátky k domovu. To bude babí zírat! Už se těším na večer a obalované masáky. Zbytek usušíme, miluju bramboračku a maso na houbách, tak si v zimě budeme pochutnávat. A hlavně, když člověk přiloží ruku k dílu, chutnají ještě lépe, než naservírované rovnou pod nos. Tak vyrazte také do lesa, letos to stojí opravdu za to! Vřele doporučuji.

 

Jaja1726 – čtenářka

Chytrážena.cz


Tento článek také můžete
* Přidat do oblíbených FACEBOOK Přidat na Facebook
GOOGLE Přidat na Google
TISK Vytisknout Linkuj
Hodnocení
Nelíbí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Líbí
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
 
Čtěte také



Komentáře
Žádné komentáře
Aktuální soutěže
Komerční prezentace
 
 
 
Náš tip

Dopřejte si krásná česká plastová okna.



NAVŠTIVTE NÁS ...
PŘIDAT MEZI OBLÍBENÉ NÁPOVĚDA VŠEOBECNÉ PODMÍNKY Zásady ochrany osobních údajů KONTAKT © Všechna práva vyhrazena   DESIGNED by   RSS 

Publikování nebo šíření obsahu serveru bez písemného souhlasu autora JE ZAKÁZÁNO !