Hrajte s námi SUDOKU online !Hrajte s námi SUDOKU online ! Školní rok a prázdniny ve školním roce 2023/2024Školní rok a prázdniny ve školním roce 2023/2024 8 rad, než se rozhodnete vyběhnout8 rad, než se rozhodnete vyběhnout Pampeliškový med - nejoblíbenější receptyPampeliškový med - nejoblíbenější recepty
Chytrá žena na Facebooku
Kategorie
Přihlášení
Jméno :

Heslo :


  trvale

Dnes je
Pátek 19.04. 2024
Dnes má svátek Rostislav
Vyhledávání
Doporučujeme
 
 
 

Naše speciály
ZAJÍMAVÉ TIPY

Lidé se dělí na ty špatné a na nás

14. 08. 2010 | Zajímavosti

Pozoruji dost často takovou zvláštní věc. Lidé si o lidech myslí, že jsou špatní.

Lidé jsou lhostejní ke svému okolí, lidé nejsou tolerantní k názorům druhých, rodiče se nevěnují svým dětem, lidé kradou, lidé v ostatních nehledají dobré, ale jen to špatné, děti jsou hulváti, lidé jsou tupé stádo bez vlastního názoru, lidé jsou konzumenti, lidé jsou bezohlední, společnost je zkažená, lidstvo zničí samo sebe, lidstvo si to zaslouží.

Lidé, lidstvo, společnost, rodiče a děti …. A kdo to vlastně je? Jsem to já? Je to můj manžel? Jsou to naše krásné dcery? Je to moje sousedka? Je to on? Je to ona? Jsi to ty? Copak jsme všichni tak špatní? Co ty, kdož čteš tohle povídání? Jsi lhostejný, netolerantní, špatný rodič nebo ještě horší dítě, nemáš svůj názor, zasloužíš si konec? Že ne? Ani já si to o sobě nemyslím. Možná, že jsou tací ti lidé, co bydlí v sousedním městě. Ty já neznám, tak by mohli být. Nebo možná, že to jsou ti lidé, co jezdí v červených autech. Ale to ne. Červené auto máme my. Tak ti v modrých? Modré má přeci kamarád. Možná, že jsou špatní Francouzi. Ty já také neznám. Tak mě ale napadá, že i oni možná jezdí v červených a modrých autech a myslí si o sobě, že nejsou tak špatní, za to si určitě myslí, že Češi jsou zloději. Sakra, ale to já tedy nejsem! Já nekradu! Ty snad ano? To bylo jen tak na okraj. Nelíbí se mi totiž ani tvrzení, že náš národ je zkažený. Stejně jako se hlásím k lidstvu, hlásím se i k našemu národu a stále si nemyslím, že jsem špatná.

Je asi obvyklé, že si mladší generace myslí o té starší, že je lhostejná, protože si neuvědomuje, že ti starší už svou bitvu za změny bojovali. Bojovali. Uspěli či neuspěli. Získali zkušenosti. Unavily je jejich prohry a radost z výher už dávno vyvanula. Občas je ještě něco vyburcuje z jejich stereotypu, ale na ty každodenní boje za spásu lidstva, už tu mají mladší generaci. To že nevykřikují do světa své názory, to že nevyhledávají konfrontace, neznamená, že jsou tupé stádo. Možná mladé překvapí, až zase jednou zabojují za něco, co je blízké jejich srdcím. Každý máme v boji za lepší svět svůj hlas. Tak to přeci je ne? Přeci byste nevěřili tomu, že na jednotlivci nezáleží. Když ono je ale tak ubíjející stále křičet a nebýt slyšen. Každý by to jednou vzdal a upnul svou energii k naději, že jednou přijde jeho chvíle, kdy bude na jeho názoru záležet a do té doby … no do té doby by nechal spásu světa na někom jiném.

Jenže proč rovnou zachraňovat svět? Mnohdy nemůžete pomoci ani svým nejbližším. Ne protože byste se nesnažili, ne protože byste nemohli, ale protože vaši blízcí mají svůj vlastní názor na to, co je pro ně dobré. A tak vám nezbude než se naučit respektovat, jejich názor, pokud jim chcete pomoci. Nebo to vzdát.

Možná, že lidstvu by také pomohlo, kdybyste ho začali respektovat. Lidstvo a společnost není nic jiného, než jeden každý člověk se svými názory, city, starostmi a radostmi. Možná se neliší jeden od druhého až tak moc. Věřím, že je dost dobře možné, že ta část lidstva, která žije v Japonsku, v Kanadě nebo třeba v Austrálii se od nás liší v mnohém, ale i oni jako jednotlivci přemýšlí sami o sobě, jako o dobrých. A svá rozhodnutí činí tak, aby ve svých očích dobrými zůstali.  Mají na spoustu věcí jiné názory než my, ale stejně jako naši blízcí, je kvůli nám nezmění a zaslouží si přesto náš respekt, alespoň tak dlouho, jak dlouho budou oni stejnou službu prokazovat nám.

Myslím teď na všechny ty války, které lidé rozpoutali a ještě rozpoutají. Stačilo by, aby respektovali právo druhého na své vlastní názory, rozhodnutí, víru … Respekt musí být vždy oboustranný! Jenže v okamžiku, kdy se takového respektu jedné straně nedostává, má ta strana právo se bránit.

Viděla jsem (bylo to v psané formě, proto ne slyšela) nedávno někoho vyjádřit názor, že nenávist vzbuzuje jen nenávist a láska zase lásku. Nemyslím si, že musíme ostatní za každou cenu milovat, aby byl svět lepší. Stačí trocha respektu a začít bychom měli sami u sebe. Co takhle začít tím, že nebudeme každého jednoho z nás odsuzovat, jako špatného. Já taky nejsem špatná, proč bys měl být ty?


Autor:KatyRZ

Tento článek také můžete
* Přidat do oblíbených FACEBOOK Přidat na Facebook
GOOGLE Přidat na Google
TISK Vytisknout Linkuj
Hodnocení
Nelíbí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Líbí
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
 
Čtěte také



Komentáře
Žádné komentáře
Aktuální soutěže
Komerční prezentace
 
 
 
Náš tip


NAVŠTIVTE NÁS ...
PŘIDAT MEZI OBLÍBENÉ NÁPOVĚDA VŠEOBECNÉ PODMÍNKY Zásady ochrany osobních údajů KONTAKT © Všechna práva vyhrazena   DESIGNED by   RSS 

Publikování nebo šíření obsahu serveru bez písemného souhlasu autora JE ZAKÁZÁNO !