Červená řepa - nejoblíbenější receptyČervená řepa - nejoblíbenější recepty Tipy na dekorace pro krásnější podzim a zimuTipy na dekorace pro krásnější podzim a zimu Nakládané zelí - nejoblíbenější receptyNakládané zelí - nejoblíbenější recepty Jak vyrobit budku z prkna?Jak vyrobit budku z prkna?
Chytrá žena na Facebooku
Kategorie
Přihlášení
Jméno :

Heslo :


  trvale

Dnes je
Pátek 17.11. 2017
Dnes má svátek Mahulena
Vyhledávání
Doporučujeme
 
 
 
Naše speciály
ZAJÍMAVÉ TIPY
Dělená strava? Zase další dieta? Nebojte se, dělená strava spočívá v tom, že své jídlo dělíte na bílkoviny, sacharidy a neutrální potraviny.

Lyžařský výcvik

20. 01. 2011 | Vaše příběhy

Při čtení příběhů na téma lyžování od čtenářek Chytré Ženy se mi vybavil můj osobní zážitek, hluboko zastrčený v paměti, na který jsem se léta snažila zapomenout právě proto, že já a lyže si nejsme souzení.

Bylo to v osmé třídě na zimním lyžařském výcviku. S třídou jsme měli jet na týden do Krkonoš a všichni jsme se těšili, jakou si užijeme srandu, já také a to jsem netušila, co mne čeká. Z lyží jsem tehdy znala jen běžky, na kterých jsem občas vyrazila na místní svahy lesních cest, bohužel často se špatným voskem a hromobitím, že ten sníh je hrozně nekvalitní a příště vyrazím na sáňkách.

Rodiče od známých sehnali sjezdové lyže, které byly o třetinu delší nežli já a přezkáče, do kterých jsem si musela navléci alespoň troje silné ponožky, aby mi nebyly volné.

Autobus  nás přivezl do centra Pece pod Sněžkou a k chatě jsme museli vyšlapat sami s batohy na zádech a lyžemi přes ramena, byly příšerně těžké. Chata stála přímo na sjezdovce, tuším, že se to tam jmenovalo "Na smrku". Okolí bylo moc hezké.

Hned druhý den ráno nás učitelky vyhnaly na sjezdovku. Ihned si nás zaškatulkovaly na tři skupiny. Já byla s kamarádkou Terkou v té poslední, no jak jinak. Nám to pranic nevadilo, i tak jsme si užily zábavy, až z nás naše učitelka byla nešťastná. Říkala, že to tam ještě neměla, a měla pravdu. Nám oběma šlo vše, jen ne udržet se na lyžích.  Natož s nimi popojet o pár metrů. Tak jsme za trest nesměly na vlek a kopeček jsme vyšlapávaly s lyžemi na nohou, no nevím, pro koho z nás to bylo větší utrpení.

Čtvrtý den nás učitelka zjevně už opravdu měla plné zuby, jak se říká, a sdělila nám, že si sjedeme kopec. Dala nám lístky na vlek a že prý se máme snažit.
S Terkou jsme na sebe udělaly grimasu a že to teda zkusíme. První vyjela Terka, namířila si to přímo šusem a opravdu jela. Jenže měla namířeno přímo na naši chatu, kde jsme byli ubytovaní.  Něšťastně ji museli postavit zrovinka v do Terčiny trasy. Jak to dopadlo? Narazila, neuměla zastavovat a naštěstí ji zbrzdil sníh spadaný ze střechy. Terka zelená, lyže zlomené a my ostaní tiše záviděli, že už pro ni trápení s lyžemi skončilo.

Pak jsem měla na řadu přijít já. Po překonání strachu z té dlouhé trasy přede mnou jsem se rozjela a raději jsem vyrazila opačným směrem, než stála chata, jenže. Do cesty se mi připletlo pár krásných vzrostlých smrčků. Ani nevím jak a byla jsem pod nimi natotata. A jak jsem dopadla já? Lyže přežily, ale můj kotník na pravé noze ne.  Spolužáci mi přijeli na pomoc, vydolovali mne z pod smrčků, ale už jsem se nepostavila. Po dlouhé době přijela učitelka a ještě mne seřvala jako malou holku.

Pohotová kamarádka Monča, která na lyžích jezdila, jako by na nich vyrostla, jela k vleku požádat o pomoc. Po chvíli pro mne přijeli na lyžích z Horské služby, zajistili mi nohu, položili mne do bobu. Než mne odvezli, má třídní učitelka mne stihla akorát obrat o lístky na vlek, nic jiného ji nezajímalo. Svištěli jsme si to z kopce do střediska Horské služby, kde už na mne čekala záchranka a vezli mne do nemocnice. Dostala jsem sádru od prstíků na pravé noze až do půli stehna. Nosila jsem ji dva měsíce a další měsíc se znovu učila chodit. Spolužáci mi záviděli ulejvárnu a chodili mne navštěvovat, ale pro mne to bylo jen spousta dohánění v učení, abych nezmeškala. Jelikož učitelka za mnou ani jednou nepřišla, aby mi vysvětlila, co právě probírají ve škole. Ještě, že jsem měla takovou kamarádku, jakou byla Terka. Tímto jí moc děkuji za to, čím pro mne byla, bohužel tragicky zahynula před dvaceti lety, když dostala čerstvý řidičák.

A já? Na lyžích jsem od té doby už nikdy nebyla, je to už více jak 25 let. Vyhýbám se jim obloukem, jenže. Má jediná dcera začíná dorůstat a touží po všem, co nezná a mezi její touhy patří i lyže. Jen doufám, že historie se nebude opakovat.

 

Lotynca - čtenářka

ChytráŽena.cz


Tento článek také můžete
* Přidat do oblíbených FACEBOOK Přidat na Facebook
Poslat emailem GOOGLE Přidat na Google
TISK Vytisknout Linkuj
Hodnocení
Nelíbí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Líbí
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
 
Čtěte také



Komentáře
Obrázek uživatelky
profil
jen lokalita byla jiná - Beskydy a odnesla to jen naražená ruka, takže se to obešlo bez nemocnice a sádry. No a učitelé se chovali normálně.
Obrázek uživatelky
profil
neplnila funkci učitelky, jak měla. Kamarádky ji v mnohém, bohužel, zastoupily. A dcerou se netrap, můj syn poprvé stál na lyžích v únoru, to měl třináct, a šlo mu to. Každému jde něco jiného. A pokud dceru nebude nutit ke sjezdu nervózní paní učitelka, bude opatrná.
Obrázek uživatelky
profil
Nádherný příběh! A úplně s Tebou soucítím, já jsem na tom s lyžováním podobně. Běžky mám ráda, ale sjezd to je pro mě španělská vesnice.
Aktuální soutěže
Komerční prezentace
Náš tip

Dopřejte si krásná česká plastová okna.

Potřebujete stylová a pohodlná křesla do pracovny? Vyberte si kvalitní kancelářské židle Hawaj.

NAVŠTIVTE NÁS ...
PŘIDAT MEZI OBLÍBENÉ NÁPOVĚDA VŠEOBECNÉ PODMÍNKY KONTAKT  ? Všechna práva vyhrazena   DESIGNED by   RSS 

Publikování nebo šíření obsahu serveru bez písemného souhlasu autora JE ZAKÁZÁNO !
Smajlíci: Copyright © Aiwan. Kolobok smiles