Vánoční cukroví - nejoblíbenější recepty Vánoční cukroví - nejoblíbenější recepty Nejoblíbenější VÁNOČNÍ KOLEDYNejoblíbenější VÁNOČNÍ KOLEDY Květina Vánoc - Vánoční hvězdaKvětina Vánoc - Vánoční hvězda Vánočka - nejoblíbenější receptyVánočka - nejoblíbenější recepty
Chytrá žena na Facebooku
Kategorie
Přihlášení
Jméno :

Heslo :


  trvale

Dnes je
pondělí 11.12. 2017
Dnes má svátek Dana
Vyhledávání
Doporučujeme
 
 
 
Naše speciály
ZAJÍMAVÉ TIPY
Dělená strava? Zase další dieta? Nebojte se, dělená strava spočívá v tom, že své jídlo dělíte na bílkoviny, sacharidy a neutrální potraviny.

Magie druhé ruky

29. 06. 2015 | Vaše příběhy

Nechci vůbec psát o nějakých tajemných magických rituálech, černé nebo bílé magii. Tato magie je mnohem prostší: týká se obyčejných second handů... Je to už dávno, co k nám tyto obchůdky vtrhly a přinesly nejen svěží vítr do našich tehdejších jednotvárných šatníků, ale také značné cenové úspory.

Nakoupit po revoluci v „sekáči“ pěkné a přitom levné oblečení pro děti bylo opravdu terno, většina z vás to jistě pamatuje. Sama jsem tam ráda chodila, když byly naše děti malé a ze všeho rychle vyrůstaly. Kvalitní botičky jsem kupovala v kamenném obchodě, ale velká část oblečení pocházela právě ze zmíněné druhé ruky: tepláčky, trička, mikiny, bylo toho prostě hodně a svého času jsem za to byla opravdu ráda.

Dnes už mají second handy své nejlepší roky za sebou, přesto na ně stále narazíte ve městech a často i na vesnicích. Ani u nás to není jinak, jen moje pravidelné návštěvy dávno ustaly s tím, jak se zvyšoval věk našich ratolestí. Můj oblíbený obchůdek se před pár lety zavřel a já měla za to, že spolu s ním se uzavřela i jedna kapitola v knize mého života. Nicméně velmi sporadicky, ale přesto ještě v dnešní době mám náladu poohlédnout se po nějakém pěkném kousku v podobném krámku. A nebo spíš v jedné tělocvičně u nás, kam pravidelně jezdí tyhle poklady prodávat jistý velkoobchod.

magie druhé rukyMožná i vy máte obdobnou zkušenost – existují různé firmy, které do měst v předem avizovaném termínu přijedou, vyloží náklaďák oblečení pro děti i dospělé, doplňků, záclon a dalšího zboží a po pár dnech se odveze všechno, co se neprodalo. Princip je asi stejný nebo hodně podobný: první dny se prodává vše za ceny uvedené na cenovkách, poté následuje sleva v určené výši a poslední den se většinou vše rozprodá za 5 – 10 Kč. Je to hodně let nazpátek, kdy u nás o podobné akce býval obrovský zájem a do tělocvičny mířily davy lidí od maminek na mateřské po sotva se šourající důchodce. Něco ulovit nebyla žádná legrace, protože po jednom kousku se natahovalo několik párů rukou a jednoznačně platilo pravidlo rychlejšího, popřípadě silnějšího nebo drzejšího. Na tohle jsem nervy neměla, raději jsem se vrátila do mého oblíbeného obchůdku a tělocvičnu jsem obcházela obloukem. Teprve mnohem později, když se situace s podobnými akcemi citelně uklidnila, jsem občas na takový výprodej znovu ráda zašla.

Shodou okolností zrovna dnes byl poslední den prodeje, takže velké slevy. Mířila jsem pěšky z města směrem k domovu a protože mám cestu přímo kolem tělocvičny, zašla jsem se tam po dlouhé době podívat. Docela mě překvapilo, že lidí tu bylo dost. Sice zdaleka ne tolik jako v minulosti, ale i tak mě jejich počet udivil stejně jako chování, které jsem z dřívějška tak důvěrně znala: téměř bezhlavé strhávání oblečení z ramínek, prakticky bez zkoumání velikosti nebo stavu vybraného kousku. Hlavně ho „urvat“ pro sebe... Lidi vláčející naplněné obrovské igelitové pytle nebo několik plných igelitových tašek. Rozjívené děti, které jejich doprovod většinou nechává bez dozoru. Nebylo to v takovém měřítku jako dřív, přece jenom dnes už jsme asi jinde, ale stejně jsem se otrávená po pár minutách vydala k východu, aniž bych něco koupila.

Ve dveřích do mě málem vrazila maminka, která doslova vlekla svého asi desetiletého syna zpátky dovnitř se slovy „Kvůli tobě jsem musela pustit i to tričko!“. Kluk se kroutil a snažil se vyhýbat přívalu facek, které provázely zlostný křik. Bylo mi z toho docela smutno. Jsme na tom tak špatně, že musíme mlátit děti kvůli jednomu tričku, potažmo DESETI korunám? Opravdu ten zlevněný kousek bavlny stojí za to? Vybavila se mi doba, kdy jsem chodila do sekáče nakupovat se svými dětmi. Jako by to bylo včera a přitom je to tak dávno... Nevím, jestli si to ta paní neuvědomuje; i jí a jejímu synovi ten čas rychle uteče a je škoda něco tak vzácného si nechat protéct mezi prsty. Na co bude jednou vzpomínat? Na to, jak si kvůli synovi (jednou?) nekoupila tričko?! Já sama bych někdy chtěla vrátit čas, kdy jsem si se svými dětmi hrála a užívala si jejich dětství se vším, co k tomu patří. Vlastně nevím, koho by mi mělo být víc líto. Snad to i té paní brzy dojde a se svým synem si ještě užije spoustu hezčích okamžiků. Moc bych jim to oběma přála.


Uznevim - čtenářka
ChytráŽena.cz

Tento článek také můžete
* Přidat do oblíbených FACEBOOK Přidat na Facebook
Poslat emailem GOOGLE Přidat na Google
TISK Vytisknout Linkuj
Hodnocení
Nelíbí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Líbí
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
 



Komentáře
Žádné komentáře
Aktuální soutěže
Komerční prezentace
Náš tip

Dopřejte si krásná česká plastová okna.

Potřebujete stylová a pohodlná křesla do pracovny? Vyberte si kvalitní kancelářské židle Hawaj.

NAVŠTIVTE NÁS ...
PŘIDAT MEZI OBLÍBENÉ NÁPOVĚDA VŠEOBECNÉ PODMÍNKY KONTAKT  ? Všechna práva vyhrazena   DESIGNED by   RSS 

Publikování nebo šíření obsahu serveru bez písemného souhlasu autora JE ZAKÁZÁNO !