Makové buchty

Nevím, jak vy, ale já mám ráda makové buchty. Jen mě je nebaví péct, i když občas peču a ráda. Z celého máku buchty nejsou dobré, semínka zalézají extrémně mezi zuby. Nemám mlýnek na mák, ani si ho nechci pořizovat. Tedy opravdu makové buchty asi péct nebudu. To znamená, že když si chci na těchto buchtách pochutnat, tak je musím koupit v obchodě, případně požádat o pozvání na ochutnávku buchet.

Nikdy v životě by mě nenapadlo, že by se z makových buchet mohl stát takový dar-nedar, jak z pohádky Chytrá horákyně.

Začalo to tím, že jsem dostala dárek, ze kterého prý budu nadšená. Kromě vína, sladkostí, tam byla káva, kterou nepiju a cca 2 kila máku z „vlastní zahrádky“ (tedy pole). Jako slušně vychovaná jsem za dárek poděkovala a našla na něm něco pozitivního, z čeho je potřeba se radovat. Vzápětí nastal klasický problém kam s tím. Což o to, kávy se zbavíte snadno, ale co s 2 kily máku? Tak jsem zapřemýšlela a vzpomněla si, že kolegyně Jana z práce velmi často básní o buchtových výtvorech své tchyně. Jak ji baví péct a peče vše možné a to i makové buchty, na kterých si obvykle pochutnává celá rodina.

Tak už jsem věděla co s mákem, dám ho kolegyni pro manželovu maminku. Mák nepřijde nazmar a ještě někomu udělá radost. Tak jsem udělala, kolegyně mák radostně převzala a slíbila, že až budou buchty, tak mi donese ochutnat. To jsem se pro změnu zaradovala já. Několik měsíců se nic nedělo a já už na mák skoro zapomněla.

A jak už to tak v pohádkách bývá, jednoho dne … objevila se kolegyně s velkou miskou zakrytou víčkem. Prý nese makové buchty, že jsou zrovna obzvláště povedené. Misku položila na stůl a odešla. Sliny se mi začaly sbíhat, ještě než jsem misku otevřela. V misce byly opravdu makové „Honzovy“ buchty z kynutého těsta. Bylo ovšem evidentní, že z některých míst byly buchty odloupnuté a už tam nebyly. I co, kolegyně asi nevydržela a pár buchet z krabičky asi snědla. Vzala jsem první buchtu a začala jíst, byla fakt skvělá. Na jazyku se rozplývala. Začala jsem plánovat rozdělení. Zkonstatovala jsem, že něco ještě později ten den v práci sním, něco si nechám v práci na zítra a zbytek odnesu domů, část možná půjde do mrazáku, aby zbyla trocha radosti na později. No nestalo se tak.

Proč tam chybí buchty, jsem pochopila cca za 10 minut. Začali se ke mně trousit postupně všichni kolegové (rušili mě v práci), že je posílá Jana ochutnat buchty. Byla jsem tak překvapená, že jsem ani neprotestovala. Všechny zbývající buchty snědli a ještě Janu pochválili, jak je báječná, že na ně myslí. Žádnou další makovou buchtu jsem už nikdy od Jany neviděla.

Nemyslíte, že by bylo lepší, aby mi Jana donesla 1 buchtu na ochutnání a zbytek rozdala osobně, aby mě to nerušilo v práci? Taky jste dostali nějaký podobný dar-nedar jak od chytré horákyně?

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10