Mariina vyhlídka

Po náročné cestě k Pravčické bráně, kterou jsme absolvovali předešlého dne, jsme si vybrali ještě náročnější cestu na Mariinu vyhlídku.

Autem jsme dojeli do jedné z nejstarších obcí Českého Švýcarska – Jetřichovic. Odtud jsme se vydali podél bývalé dětské ozdravovny k hranici lesa, došli jsme do rokle zvané Eichhorngrundel, kde začínala naučná stezka. Na levé straně rokle stojí dvě pěkně opravené stavby – vodárna a rezervoár, které měly původně sloužit jako zásobárna pitné vody pro ozdravovnu.

Vystoupali jsme nad vodárnu a procházeli místem rozsáhlého požářiště. Oheň v okolí Havraního kamene vypukl 22.7.2006 a postihl plochu téměř 18 ha. Hašení rozsáhlého požářiště trvalo nebývale dlouho. Zúčastnilo se ho 29 dobrovolných hasičů, 5 záchranných sborů, 30 cisteren, 15 hasičských vozů, dva vrtulníky a letadlo s vodním vakem. Příčinou požáru byla neopatrnost návštěvníků. Vzrostlé stromy požár nepřežily a odumřely. Správa národního parku rozhodla ponechat požářiště svému osudu. Dnes už je plocha zelená, rostou zde břízy, topoly, osiky a jívy, půda je pokryta mechy. Jen odumřelé kmeny stromů zde stojí jako memento doby nedávné. Opustili jsme požářiště a stoupali stále výš. Cesta byla tak náročná, že mě napadaly myšlenky, že snad stoupáme do nebe. Překonávali jsme výmoly, kameny, kořeny stromů, různě vytesané schody. Poslední úsek cesty byly nebezpečné železné schody, kdy jsme doslova „lezli po čtyřech“. Konečně jsme stanuli na prostředním ze třech pískovcových hrotů ve výšce 427 m – na Mariině vyhlídce.

Mariina vyhlídka Na vyhlídce nechal vybudovat v roce 1856 majitel zdejšího panství a manžel kněžny Marie Anny Kinské – Ferdinand Kinský, romantický dřevěný altán. Ale i tento altán r. 2005, nedbalostí turistů, kteří zde přespali, vyhořel. Po roce byl postaven altán nový. V r. 2010 byl v altánu zavěšen obraz s portrétem kněžny Marie Kinské. V prostorách altánu jsme si odpočinuli a dlouho se kochali nádhernými pohledy na Jetřichovické skály, Jetřichovice a velkou část Českého Švýcarska. Měli jsme možnost dále pokračovat naučnou stezkou, ale my jsme zvolili zpáteční cestu stejnou trasou do Jetřichovic a odtud jsme směřovali malebnou krajinou do lázeňského městečka Bad Schandau, které se rozkládá na břehu řeky Labe v Saském Švýcarsku. Městečko je doslova obklíčeno skalami. Prošli jsme se po břehu řeky Labe, navštívili romantické náměstíčko, ale cílem naší cesty byla relaxace v termálních lázních Toskana, což je nádherný komplex bazénů, saun a wellness aktivit. Část jednoho odpoledne nám nestačila, abychom okusili všechny nabízené vodní atrakce. Zaplavali jsme si ve venkovním bazénu, ve vnitřních bazénech, vyzkoušeli bazén s protiproudem, vířivku, ale naším největším zážitkem byl pobyt v bazénu s termální slanou vodou 35°C teplou. Voda nás nadnášela jako při koupání v moři, nad námi byla vysoká kopule, na kterou byly promítány barevné panoramatické projekce podmalované tichou, uklidňující hudbou. V tomto bazénu jsme opravdu relaxovali. Nápisy na stěně žádaly návštěvníky, aby při relaxaci nemluvili. Děti do bazénu nemají přístup. Naposledy jsme si ještě zaplavali ve venkovním bazénu a to už jsme se museli s krásným vodním komplexem rozloučit.