Máte doma otesánka? Tři prohřešky rodičů na dětech

V současné době  trpí nadváhou každé 4. dítě,  obezitou každé 7. a monstrózní obezitou 4 děti ze sta. Zatímco při nízké váze rodiče, lékaři, či případně učitelé zbystří a začínají řešit, zda náhodou jejich dítě netrpí anorexií, či jiným vážným onemocněním, obezita je společností tolerována a vnímána maximálně jako neestetická vada na kráse. Chyba. Obezita je jen pomyslným vrcholem ledovce a pro zdraví dítěte může mít v budoucnu vážné následky. Jaké tři prohřešky dělají rodiče na svých dětech?

Zanedbaný start

Vědecké studie za posledních pár let přinášejí překvapivé informace o úloze vitamínu D. Zajímavý je například pravděpodobný podíl vitamínu D na tzv. fetálním programování. Tím se rozumí budoucí nastavení fungování orgánů miminka. Chybějící „déčko“ v těhotenství může mít přímou souvislost třeba s astmatem, alergickými obtížemi, imunitními onemocněními nebo právě obezitou.

"Vitamin D ovlivňuje vstup vápníku do tukových buněk, přičemž vápník je významným aktivátorem lipogenních enzymů, které ukládají tuk,“ říká pediatr MUDr. Božena Kalvachová, CSc. z Endokrinologického ústavu v Praze. Zjednodušeně řečeno vitamín D zmírňuje ukládání tuku. Nezapomeňme přitom, že nastávající matka je jediným zdrojem tohoto vitamínu pro miminko. Zajistit potřebné zásobení vitamínem D zejména v jarních a zimních (u těhotných žen 800 IU – 1 000 IU) není z mnoha důvodů snadné. Proto se využívají i speciální doplňky stravy pro těhotné, které kombinují optimální množství a poměr nezbytných látek. Ve složení doplňků stravy pro těhotné by neměly chybět látky jako jód, vitamíny skupiny B, dostatečné množství vitamínu D nebo nezbytná kyselina listová doplněná o její metabolizovanou formu 5-metyltetrahydrofolát tzv. Metafolin, kterou využije i organismus postižený MTHFR mutací.

Špatné návyky

Základům nutriční výživy, ale i sociálním vzorcům chování se dítě učí především v rodině. Přičemž si je osvojuje pozorováním jednotlivých členů rodiny a jejich kopírováním. Vytváří si je hned z kraje života a přenáší do dospělosti. Z vlastní zkušenosti každý z nás ví, jak obtížné je pak zažité návyky měnit, nebo si je obhájit při partnerské konfrontaci, kdy každý z účastník byl vychován odlišně. Je proto potřeba jít vzorem svým dětem, ať už se budeme bavit o stravovacích návycích, způsobu stolování, pohybové aktivitě, ale i hodnotovém systému. Základním předpokladem pro pozitivní vztah k nutričně přínosným jídlům je pestrost a zároveň absence zneužívání jídla z jiného než stravovacího důvodu. „V mnoha případech využívají rodiče jídlo jako odměnu, nebo naopak trest. Pro dítě je trestem nejen jídlo, které mu nechutná, ale i fakt, že nemá hlad nebo chuť na danou potravinu. Protipólem je pak jídlo zneužívané jako odměna. Tato forma prémie v podobě sladkostí různého druhu je nevhodná. Po stránce nutriční jsou to živiny chudé a příliš energeticky bohaté. Právě tyto potraviny jsou častou příčinou nadváhy,“ doplňuje MUDr. Kalvachová. Neopomíjejte také vymezený čas a stereotypnost společného stravování. Budete mít tak přehled o množství, pravidelnosti a skladbě jídelníčku vašeho dítěte.

Málo pohybu

Věděli jste, že televize a počítač patří mezi nejsilnější médium, u kterého současné děti tráví průměrně dvě až tři hodiny denně? Možná vás překvapí, že navíc televizní sdělení, případně vzorové chování oblíbeného youtubera, má okamžitý vliv na krátkodobé stravovací a sociální preference vašeho dítěte. O důvod víc, dbát na jiné vyžití a koncepci volného času vaší ratolesti. „U dítěte školního věku se nároky na pohybovou aktivitu zvyšují, což je trochu v rozporu se skutečností, že s nástupem školního docházky dochází k jeho omezení. V mladším školním věku dochází k řadě fyziologických změn jako změna typu postavy, postupné prodlužování končetin, které rostou rychleji než trup a začíná přibývat také podkožní tuková vrstva. Postupně dochází mezi 6. až 10. rokem věku dítěte z pohledu fyziologického i k nárůstu vytrvalosti,“ uzavírá pediatr MUDr. Božena Kalvachová. Je proto vhodné volit sportovní aktivity jako fotbal, plavání, cyklistika, nebo tanec, kde je kladen důraz na výdej energie a vytrvalost. V tomto věkovém údobí by měl čas věnovaný pohybové aktivitě odpovídat stejnému času strávenému ve škole, tj. 5 hodin. U dospívajících by měla pohybová aktivita tvořit minimálně hodinu denně. Velmi důležité je, aby si dítě vytvořilo k pohybu kladný vztah a stalo se přirozenou součástí životního stylu. Naštěstí v dnešní době je nabídka pohybových aktivit natolik pestrá, že by neměl být problém najít tu nejvhodnější.