Mé seznamování, Radek

To už jsem věděla, že nemám pro jistotu ani zmiňovat, že mám vlastní obchod a raději si musím malinko chránit své soukromí.

Radim pak dva dny nenapsal. Když se po dvou dnech ozval, psal sebejistě a hned v prvním vzkazu mě prakticky obviňoval z nevěry. Z jaké, když jsem toho člověka ani neznala a dosud jsem byla nezadaná?

Vysvětlil mi to tak, že prostě neměl čas. Já ale jako žena určitě měla nějakého muže! Sotva mi začal po dvou dnech psát, už jsem ho měla plné zuby. Přesto jsem si řekla, že ještě vydržím.

„Chtěl bych tě vidět osobně,“ napsal bez okolků.

Tak jsem se ho zeptala, jestli by mohl přijet za mnou. Souhlasil. Byla středa a my se domluvili na sobotu. Do té doby jsme si jen psali. Po pár e-mailech mě začal titulovat „lásko“ a vyznávat mi svůj cit. Puritánka nejsem, ale toto se mi zdálo hodně uspěchané.

V pátek jsem jela ke svým rodičům. Radek o tom věděl.

„Jak tam jedeš?“ ptal se.

Jela jsem autobusem. Nerada jezdím do velkého města svým autem. A tak jsem se rozhodla využít autobus. Má dcera jela se mnou, přesto jsme se s Radkem rozhodli, že si budeme po cestě psát zprávy přes sociální síť.

„Už tam jsi?“ ptal se Radek, sotva jsme se rozjeli.

„Kdepak, teprve jsme nastoupily do autobusu.“

„Ne, že mi tam budeš nevěrná,“ napsal. Zřejmě se mu to zdálo vtipné. Ne tak mně. Od této chvíle psal co pět minut. A stále na stejné téma: nevěra.

Ten člověk mě začínal štvát. Snažila jsem se situaci odlehčit a psala mu o tom, že ráda chodím na hory, plavu, do divadla atd.

„Určitě s milenci,“ odpověděl. „A teď jsi určitě taky s milencem.“

„Nesnáším žárlivost. Myslíš si, že cesta je lemovaná nezadanými muži, kteří se na mě vrhají v přítomnosti mé dcery?“

Vůbec si nevšiml, že já se ani nezeptala na to, co dělal celé dva dny od chvíle, kdy mi napsal poprvé. Bylo mi to jedno. Pokud o mě má někdo zájem, ozve se, a pokud ne, nezměním to. A dokud nemám partnera, každý si může dělat, co chce. A já pomalu začínala tušit, že partnera v podobě tohoto žárlivce nehodlám tolerovat.

U rodičů bylo příjemně. Babička byla ráda, že zase vidí vnučku i mě a můj táta nám ukazoval fotografie, které coby nadšený fotograf pořídil. Večer jsme se sbalily a jely domů. Až cestou jsem vytáhla opět svůj mobilní telefon. Čekalo mě tam přes dvacet vzkazů od Radka.

První byly takové rozumné, kdy se ptal, co dělám a jestli jsme dobře dojely k rodičům. Pak přešel k dotazům na nevěru. Zhruba dvě hodiny před odjezdem domů mi napsal zcela iracionální vzkaz:

„Teď čekám. A jestli do pěti minut nenapíšeš, je jasné, že tam jsi s milencem!“

S milencem jsem nikde nebyla. Ale bylo mi jasné, že nikdy nikde nebudu ani s tímto Radkem. Skutečně nejsem pes, kterého si muž uváže u boudy a on ho bude následovat všude a za každé okolnosti.

Tak tento vztah také nevyšel. A samozřejmě jsem schůzku s Radkem ještě ten den zrušila. Naštěstí.

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10