Povinná i nepovinná očkování dětí do dvou let

Každý rodič chce vidět své dítě zdravé a spokojené. Abychom se vyvarovali případných zdravotních obtíží, je důležité zajistit dítěti již od narození dostatečnou ochranu, a to mimo jiné i prostřednictvím očkování dětí. Vhodně zvolené očkování poskytne dětem ochranu proti řadě nemocí a rodičům může přinést více klidu při každodenní péči o dítě. Očkování jim navíc ušetří peníze a čas, o které by je nemoc dítěte připravila.

O všech očkováních, jak povinných, tak nepovinných, by se měli rodiče poradit s praktickým lékařem pro děti a dorost, který nejlépe zná aktuální zdravotní stav jejich dítěte. Posledních deset let se v České republice povinně očkovalo proti deseti nemocem: záškrtu (od roku 1946), černému kašli (od roku 1958), infekcím způsobeným bakterií Haemophillus influenzae b (od roku 2007), dětské obrně (od roku 1960), žloutence typu B (od roku 2001), tetanu (od roku 1952), spalničkám (od roku 1969), zarděnkám (od roku 1982), příušnicím (od roku 1987) a tuberkulóze (1947 – 2010).

Významným milníkem pro tuto oblast bylo zavedení očkování kombinovanou hexavakcínou v roce 2007, která chrání proti šesti nemocem zároveň, a ukončení plošného očkování proti TBC k 1. listopadu 2010. V současnosti se u nás povinně očkuje proti devíti nemocem, a to dvěma vakcínami. Proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím se očkuje tzv. MMR vakcínou, proti záškrtu, černému kašli, invazivním infekcím způsobeným Haemophillus influenzae typu b, dětské obrně, žloutence typu B a tetanu chrání děti hexavakcína.

Povinná očkování dětí

První povinné očkování dětí, které maminky se svými dětmi absolvují, je očkování hexavakcínou. Díky němu si dětský organismus vybuduje ochranu proti šesti nemocem: záškrtu, tetanu, černému kašli, onemocněním způsobeným bakterií Haemophillus influenzae typu b, žloutence typu B a dětské obrně. Hexavakcínou se očkuje ve čtyřech dávkách: první dávka – od devátého týdne a pak další dvě dávky s odstupem nejméně čtyři týdny po každé dávce. Do 18. měsíce věku je pak třeba ještě zajít s dítětem na přeočkování čtvrtou dávkou vakcíny. Výhodně se dá kombinovat s některými nepovinnými očkováními.

Dále se povinně očkuje proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím podávané v jedné vakcíně ve dvou dávkách (v 15 měsících a mezi 21. a 25. měsícem). Jako alternativu mohou rodiče zvolit očkování, které sice není hrazené, ale chrání děti navíc ještě proti planým neštovicím bez nutnosti vpichu navíc. Plané neštovice představují vysoce infekční onemocnění, které se nejčastěji projevuje výsevem nepříjemně svědivých puchýřků po celém těle, často se přidává i teplota a někdy také závažnější komplikace.

Nepovinná očkování dětí

V prvním roce života dítěte mohou rodiče zvolit nepovinné očkování dětí proti rotavirům. Rotavirové infekce jsou nejčastější příčinou hospitalizací dětí do pěti let s infekčními průjmy. Často se projevují zvracením, průjmy, někdy může dojít až k dehydrataci. Očkování dětí proti rotavirům se podává dětem ve dvou dávkách ústy bez nutnosti vpichu (první dávka od šesti týdnů věku, druhá/ resp. třetí pak minimálně s čtyřtýdenním odstupem, očkování musí být dokončeno do konce 24. /resp. 26. týdne). Očkování dětí proti rotavirům je nepovinné a je hrazeno rodiči, ale téměř všechny pojišťovny na něj přispívají. Preventivní programy některých pojišťoven navíc nyní zvýhodňují toto očkování až o 1400 Kč.

Výjimečné postavení v dětském očkovacím kalendáři zaujímá očkování dětí proti pneumokokům. Pneumokoky mohou způsobit závažná invazivní onemocnění, ale také velmi časté a bolestivé záněty středního ucha. Přestože je očkování proti pneumokokům nepovinné, je hrazeno ze zdravotního pojištění. Očkuje se ve čtyřech dávkách (ve 3, 4 a 5 měsících věku dítěte), mezi 11. a 15. měsícem pak následuje přeočkování čtvrtou dávkou.

Před nástupem do dětského kolektivu je pak vhodné uvažovat například o očkování proti žloutence typu A, která je určena dětem od jednoho roku, případně o očkování proti chřipce. Pokud děti tráví mnoho času v přírodě, je pro ně vhodné také očkování proti klíšťové encefalitidě.

Chraňte dítě ještě před narozením

Na ochranu svého miminka by měli rodiče myslet již před jeho narozením. Pokud se sami nechají očkovat kombinovanou vakcínou proti černému kašli, záškrtu a tetanu, vyhnou se riziku přenosu nemoci (černý kašel) na novorozence, který ještě není chráněn očkováním. V naprosté většině případů se totiž novorozenec nebo neočkovaný kojenec nakazí právě od členů nejbližší rodiny. A průběh nemoci je u očkováním nechráněných dětí nejtěžší.

Ženy, které plánují těhotenství a doposud neprodělaly plané neštovice, by se měly ještě před otěhotněním chránit očkováním. Zde je nutné podotknout, že žena, která se naočkuje proti planým neštovicím, by neměla ještě další tři měsíce otěhotnět.

Očkovací kalendář

Po dlouhých odborných diskuzích začal v České republice platit vloni v listopadu nový očkovací kalendář. Nejvýznamnější změnou je zrušení plošného očkování proti tuberkulóze. K této úpravě vedla především příznivá epidemiologická situace, protože výskyt tuberkulózy u nás patří mezi nejnižší v Evropě. Pro maminky a jejich děti přinesl nový kalendář i další důležité změny v očkování, které umožňují časnější zahájení očkování proti černému kašli, pneumokokům či rotavirům.

Co přinesla úhrada očkování dětí proti pneumokokům

Zavádění plošného či hrazeného očkování proti dalším onemocněním má svá odborná i administrativní kritéria. Vychází z medicínské potřeby a epidemiologické situace v dané zemi. Je třeba shromáždit epidemiologická data o incidenci onemocnění způsobených patogenem, proti kterému má očkování chránit. Farmakoekonomická data jsou dalším kritériem při rozhodování o zavedení vakcinace. Následné epidemiologické sledování po zavedení očkování by mělo monitorovat dopad vakcinace.

Od ledna 2010 je v České republice hrazeno zdravotními pojišťovnami očkování proti pneumokokům. Odpověď na tuto vakcinaci ze strany praktických pediatrů i příjemců očkování je od počátku pozitivní, vyjadřuje to především vysoká míra proočkovanosti.  Přínos této hrazené vakcinace se může následně projevit i v ochraně proti jiným onemocněním. Proočkovanost proti pneumokokům dosáhla na konci roku 2010 v České republice 90 %.

Rozvoj očkování dětí

Vývoj očkovacích látek směřuje velmi rychle kupředu a umožňuje nám účinně chránit naše děti před onemocněními, na která se dříve umíralo, nebo v rozvojových zemích dodnes umírá. Tento rychlý rozvoj s sebou občas přináší i změny ve schématech očkování, proto se nebojte informovat o možnostech a novinkách v očkování u svého dětského lékaře. Každý lékař je rád, když může nemocem dětí předcházet a nikoli léčit jejich následky. Očkování, ať povinné či nepovinné, v celé řadě případů zůstává jedinou opravdu účinnou možností prevence.