Co se děje s miminkem na sále po porodu?

Tak, a máme to za sebou. Na porodním sále ovšem zůstáváme ještě aspoň hodinu. Co se v tu dobu, kdy se naše tělo i duše vzpamatovávají, děje s naším děťátkem?

Příchod nového človíčka na svět je šokový skok z tepla, šera, tlumených zvuků a vody, do zimy, oslepujícího světla, hluku a vzduchu bodajícího do plic. Lékaři, porodní asistentky a zdravotní sestry dělají všechno pro to, aby se mu zde začalo co nejrychleji líbit. Následující popis sledu událostí se může v různých porodnicích lehce lišit. A samozřejmě hovoříme o zdravých novorozencích a bezproblémovém průběhu porodu.
 

Pokládání na matčino břicho

 

Těsně po porodu porodní asistentka nebo sestra lehce plenou otře z novorozence zbytky mázku, plodové vody, případně krve a pak jej nahého položí na matčino břicho, aby si odpočinulo. V některých porodnicích jsou maminka a děťátko stále ještě spojeni pulzující pupeční šňůrou. Antonín Kaprál, primář gynekologicko–porodnického oddělení nemocnice v Kolíně k tomu ovšem připodotýká: „Dotepávání neostřiženého pupečníku je diskutabilní. Pediatři to neradi vidí hlavně u předčasně narozených dětí, kdy může dojít k zbytečnému přetížení krevního oběhu, což není příliš dobrým vykročením do života. A také, a to i u zralých novorozenců, se nadbytečné krvinky rychle rozpadají a způsobují novorozeneckou žloutenku. Což vyžaduje další péči dětských lékařů a může prodloužit pobyt maminky s dítětem v porodnici.“

Mimochodem, děťátko se při příchodu na svět dříve rozkašle, než rozeřve – kýcháním a kašlem se osvobozuje od hlenů a plodové vody.

Přestřižení pupeční šňůry

Tři až čtyři minuty poté, co je miminko na světě, pupeční šňůra splaskne a pulzování ustane. Porodní asistentka ji sevře dvěma svorkami a přestřihne. (Někde ji přestřihuje přítomný otec dítěte.) V některých porodnicích sestřička po tomto aktu definitivního oddělení dítěte od matky miminko označí číslem (napíše mu je na nožičku) a na zápěstí mu přiváže identifikační štítek. Jinde označují dítě až při prvním vyšetření.

Ošetření pupečníku

 

Pozůstatek pupečního pahýlu, takzvaný pupečník, sestra ošetří. Pupečník podváže buď pružnou prádelní gumou, modernější přístup je „zaškrtit“ speciální svorkou – tím se zabrání krvácení z pupečních cév. Ranku sestřička nebo porodní asistentka ošetří dezinfekčním roztokem a pupečník zabalí do gázy.

OtíránÍ

Na porodním sále nesmí být méně než 25 stupňů Celsia. I tak je miminku ihned po narození chladno. Z matčina bříška je zvyklé na teplotu asi 37 stupňů. Dříve jej sestry okamžitě odnášely od rodičky a osprchovaly, dnes se od koupele ustoupilo. Sestry dítě otřou a do stejné pleny zabalí. K prvnímu koupání na kojeneckém oddělení dochází podle tělesné teploty novorozence vždy až poté, co se na světě trochu aklimatizoval. Tedy dvě až tři hodiny po porodu. Zatím jen „otřené“ novorozeně položí sestra do vyhřátých plenek a uloží na vyhřívací lůžko nebo přebalovací stůl ke zdroji tepla.
 

 První vyšetření děťátka

Během první hodiny života děťátka proběhne i jeho první celková prohlídka, během níž pediatr zjistí, zda je všechno v pořádku. Posloupnost vyšetření se v porodnicích liší, ale jinak je standardně absolvuje v České republice každé dítě a je velmi detailní. I proto je úmrtnost novorozenců u nás v porovnání s okolním světem (včetně toho západního) velmi nízká.
 

•  test Apgar skóre - Jednu minutu po porodu, a pak ještě po pěti a deseti minutách, se každému novorozenci měří takzvané Apgar skóre (podle americké lékařky Virginie Apgarové). Jde o test, ve kterém se hodnotí tep srdce, barva pokožky, reflexy, dýchání a svalové napětí.
  

•  odběr krve z pupeční šňůry a měření hodnoty kyslíku (Nebojte se, v pupeční šňůře nejsou nervy, takže tento odběr děťátko nebolí.)
  

•  vážení a měření (Sestra dítě zváží a změří včetně obvodu hlavy a hrudníku.)
  

• hodnocení „zralosti plodu“ (V lékařské terminologii se tomu říká hodnocení „gestačního stáří“. To sleduje gynekolog už v těhotenství z data poslední menstruace, prvních pohybů děťátka a výsledků ultrazvukových vyšetření. Počátky početí ovšem řada maminek neodhadne přesně. U novorozence se tedy jeho zralost hodnotí podle pokožky, nehtů, přítomnosti ochlupení na těle, rýhování na chodidlech, velikosti prsních žláz, tvaru uší a přítomnosti chrupavek v ušních boltcích. A také podle zralosti genitálií.)
  

•   prevence proti postižení očí (Lékař provede takzvanou „kredeizaci“ – to znamená, že miminku nakape do očí kapky s antiseptickým účinkem proti gonokokovému postižení očí. Možná že si to teď přečtete s velkou nelibostí, ale jde o prevenci proti pohlavní chorobě zvané kapavka. Tou mohla být žena v době početí eventuálně nakažena. Kapavka se může přenést na dítě a do budoucna mu velmi zásadně poškodit zdraví. Kapavka je stejně zákeřná jako syfilis, má několik fází a především je odolná proti penicilinu.)
  

•   průchodnost konečníku (Spousta děťátek se poprvé „pokaká“ a „počurá“ už v momentě, kdy je porodník položil ženě na břicho. První stolice bývá lepkavá, úplně černá, ovšem bez zápachu. Odborně se nazývá mekonium neboli smolka. Každopádně lékař u každého novorozence zjišťuje průchodnost konečníku a měří jeho tělesnou teplotu.)
  

•  vitamin proti krvácení (Každý novorozenec rovněž dostane do svalu vitamin K, jako prevenci proti krvácivé nemoci novorozence, na kterou v minulých staletích umírali. )
  

Narodilo jsem se císařským řezem

Porodník vyjme dítě z břicha, sestra mu odstřihne pupeční šňůru a poté následuje stejný sled vyšetření jako u normálního porodu. Pokud maminka císařský řez absolvovala pouze s epidurálním utlumením bolesti za plného vědomí, může si své dítě ihned pochovat. V případě plné narkózy o tento první, uvítací okamžik samozřejmě přijde. Po porodu císařským řezem se partner může účastnit prvního vyšetření děťátka a pak miminko odnese personál na novorozenecké oddělení.