Strach a fanatismus škodí zdraví nejen v těhotenství

Právě v těhotenství je žena vystavena velkému stresu od samotných lékařů, kteří ji sice nařídí aby se nestresovala, ale zároveň často zbytečně lekají různými vyšetřeními a jejich „zaručenými“ výsledky a doporučeními k interupci. A to i přes to, že těhotenství není žádná nemoc...

Vím, o čem mluvím, zažila jsem to celkem třikrát a naposledy jsem rodila jako „riziková staromatka“ ve čtyřiceti letech, díkybohu mám tři zdravé děti. Stát se matkou znamená také přijmout zodpovědnost za svá rozhodnutí a nenechat lékaře rozhodovat za nás o životě našeho dítěte. Každý člověk i ten, jemuž lékaři prorokují postižení, má právo na život a přináší si své úkoly tady na zemi v každém zrození.

Všichni jsme součástí spravedlivého kosmického řádu a opakovaných inkarnací i když tomu nemusíme věřit. Nepomůžeme nám ani žehrání na nespravedlivý osud, ale spíš pochopení, že všechno, co se nám děje je správné že jsme se narodili na správném místě. Smyslem života je pochopit svůj osud jako šanci a hledat cestu k dobru.

Dojal mě příběh, který vyprávěla 91 letá ošetřovatelka a zachránkyně orangutanů paní Ulrike Von Mengen. Vzpomínala, jak do své jakartské ZOO poprvé přivedla orangutaní matku s mládětem postiženým Downovým syndromem. Protože neměli volný výběh museli ji dát do klece se dvěma dalšími samicemi. Byla vystrašená, ale její nové družky jí hned vzaly mládě z náručí a samy ho objímaly a hladily. Orangutaní máma plakala dojetím stejně jako ošetřovatelka. Bylo to upřímné, lidé by se přetvařovali, ale opice to neumí.

Jak se bránit stresu?

Žena, která má blíž k přírodě a k víře dokáže lépe používat svou vlastní intuici – hlas svého srdce, kterému lze věřit víc než „lekajícím lékařům“.
Jak souvisí víra a psychika s bylinkami? Inspirují mě přírodní národy žijící v harmonii s přírodou. Podle indiánů se přes kořeny léčivých rostlin rostoucích v naší zemi dostáváme k hledání vlastních kořenů a přibližujeme se tak naší matičce zemi.

Tvořivá žena matka je jako strom, jako jabloň, která je svými kořeny pevně spojena s matkou zemí a z ní čerpá odvahu a sílu. Životadárnou silou vody a země vyživuje mnoho větví, listů, květů a následně i plodů jablíček – svých dětiček. Její větvě poskytují pastvu i útočiště včelám, ptákům, zvířatům i lidem, v létě dávají chladivý stín a na podzim ovoce. Strom – žena vzpíná své větve-ruce k nebi a tak se spojuje se sílou kosmickou a přijímá energii slunce.

Strom žije v souladu s ročními obdobími a i v nepohodě, větru či bouři ač zmítán stojí pevně v zemi. Žena - jabloň vytváří své rodině klidné zázemí a útočiště, neboť je pevně zakotvená v zemi a děkuje Stvořiteli za život za místo, kde žije a může působit a za všechny dary, jichž se jí dostalo. Dokáže využít svých darů k šíření dobra. Přivádí své děti k víře a je otevřená přijímat požehnání, prosit i děkovat, pomáhat ostatním.

Člověk bez spojení s přírodou a vesmírem, bez duchovního rozměru a víry je jako prázdná nádoba, stále mu cosi chybí, co nedokáže najít. Jako ženy matky máme úžasnou možnost předávat osvobozující víru nejen našim dětem, ale i mužům a všem kolem. Podle Pabla Russella, duchovního vůdce z indiánského kmene Černonožců z Kanady: „Budeme-li se modlit, budeme šťastní, dokážeme-li odpustit druhým, budeme svobodní a naučíme-li se žít v přítomnosti, přestaneme se bát.“

Podle Pabla Russella nám bylinky moc nepomohou, když si je zakoupíme v lékárně a zcela automaticky si z nich připravíme čaj aniž se nad tím zamyslíme. Indiáni bylinky v duchu nazývají jménem a nejprve je poprosí, sdělí jim proč je trhají a k jakému účelu je použijí, což posílí jejich léčivou moc. Vyhýbají se při sběru negativním myšlenkám a s vděčností myslí na Matku zemi a na Slunce a modlí se ke Stvořiteli, aby všechny byliny, které budou sbírat pomohly lidem k uzdravení.

K rostlinám není potřeba mluvit nahlas, ale jen ve své mysli. Když porozumíme duchu léčivé rostliny, máme šanci porozumět i sami sobě, proto je potřeba s nimi rozmlouvat. Léčivý čaj bychom měli připravovat se stejnou láskou a energií s jakou rodiče pečují o dítě. Dříve než ho vypijeme měli bychom ho poprosit, aby nám pomohl a očistil naše tělo od zdravotního problému, který právě řešíme.

Přehnané obavy z jedovatosti léčivých bylin

V dnešní době jsme zahlcení informacemi z internetu a časopisů a především zavádějících reklam a často zmateni protichůdnými informacemi. Nejvíce jsou zastrašovány těhotné ženy, kterým se zakazuje preventivně všechno, co souvisí s bylinami. To byl také hlavní důvod, proč jsem napsala svou knihu „Bylinky pro děti a maminky“. Chtěla jsem připomenout zapomenuté rady babek kořenářek, které svými znalostmi bylin odjakživa nejvíce pomáhaly právě ženám v těhotenství a mateřství.

Při psaní své knihy o bylinkách pro děti a maminky jsem narazila na problém údajné jedovatosti některých léčivých rostlin, zjištěné nejnovějšími výzkumy. Jde o bylinky jako podběl, kostival, petržel, bazalka a další dříve tradičně používané léčivky a koření, které upadly v nemilost v zemích EU (u farmaceutických monopolů). Konzultovala jsem pro jistotu tento problém s bylinářem J.A.Zentrichem, protože radím především maminkám, těhotným kojícím a malým dětem, kde je velká opatrnost na místě.

Výzkumy se provádějí většinou na dobytku, který spase větší množství bylin. Krávy, které snědly více než 400kg! podbělu opravdu zcepeněly a jejich játra to nevydržela. Myslím, že nikdo ze čtenářů nebude spásat léčivé byliny po kilech, aby mu mohly uškodit, vše je otázka vhodného množství.
V těhotenství je potřeba vynechat byliny prokrvující, ovlivňující činnost srdce, jater a ledvin, jejich seznam uvádím na konci článku.

Sama jsem v loni jako těhotná ze zahrady vesele okusovala čerstvé bylinky a nijak mi to neuškodilo. Pak jsem se dočetla v časopise v dlouhém seznamu „jedovatých bylin“, že i nebohá sedmikráska je jedovatá a v těhotenství nevhodná... Netuším, jestli autorka toho článku někdy sedmikrásku skutečně ochutnala, kytička je opravdu trpká a víc než tři najednou se sníst nedá.

Polévka, salát či chlebíčky na jaře ozdobené sedmikráskou ještě nikoho neotrávily, za to potěší naše oči i duši a tělu dodají potřebné minerály. Podle mé zkušenosti se vyplatí naslouchat především vlastní intuici a jak bylinky tak i potraviny střídat a nic nepřehánět, neboť všeho moc škodí. Nebojme se proto bylinek, přinášejících nám pomoc v nemoci přímo z přírody, ale spíš chemicky upravených potravin.

Bylinky nevhodné pro vnitřní užívání v těhotenství a při kojení:

Řebříček – nepodávat vnitřně dlouhodobě, libeček, puškvorec, aloe, medvědice léčivá, podražec, arnika – vadí vnitřně jako čaj či tinktura (zevní užití tinktury na pohmožděniny nevadí, vnitřně jako homeopatikum také nevadí), pelyněk pravý, vlaštovičník, přeslička (v těhotenství neužívat), zemědým, mařinka vonná, yzop, všedobr horní, oman, chvojka klášterská, srdečník, jablečník, komonice, máta peprná (nepodávat dlouhodobě a větší dávky, v malém množství lze užívat mírnější mátu kadeřavou či vonnou), vachta, jehlice trnitá, pivoňka, rozmarýn, routa vonná, vrba bílá, ostropestřec mariánský, vratič, jmelí bílé, petržel (nať a kořen konzumovat jen v malém množství 1 lžíci denně), jírovec – kaštan používat raději jako homeopatikum (Aesculus Hippocastanum) než tinkturu, na hemoroidy při kojení nepoužívat čípky z lékárny – stahují cévy.

Na všech tinkturách z bylin s obsahem alkoholu se dočteme upozornění, že nejsou vhodné v těhotenství, při kojení a pro děti. Nakapáním lihové tinktury do horkého čaje či vroucí vody si připravíme bezpečný nápoj, alkohol se vypaří. Některé bylinky jako například šalvěj jsou ve formě tinktury účinnější než čaje a v případě potřeby se mohou používat i v těhotenství po poradě s lékařem. Další variantou bezpečného použití léčivých bylin je homeopatie či Bachovy květové esence.

Autor: Magdaléna Dobromila Staňková

autorka knihy Bylinky pro děti a maminky
Zdroj: Respekt k porodu.cz

	Přidat do oblíbených		Přidat na
	Poslat emailem		Přidat na
	Vytisknout