Jak pečovat o bižuterii

Zatímco pravěká družka lovců mamutů stála u ohně a věšela si na krk svůj jediný náhrdelník z  kostí, dnešní žena stojí před zrcadlem v ložnici a váhá, zda si navlékne korálový náhrdelník či ze skleněných perel nebo zvolí stříbrnou soupravu s broušenými kameny...

Pojmem bižuterie označujeme prakticky jakékoli drobné doplňky, které nemají užitnou hodnotu, ale lidé je už od pravěku nosí pro svou touhu zdobit se.  Prapůvod má bižuterie v ochranných amuletech, které při sobě mívali pravěcí lidé a bývaly ze dřeva, lastur, kamenů, zubů a kostí (a ano, i lebky nepřátel dávaly bojovníkovi sílu).

Zatím nejstarší nálezy ozdob pocházejí z území starověkého Sumeru a Egypta. Dlouhé stovky let byly nejužívanějšími materiály sklo a kov (železo, měď, cín, bronz, stříbro), šlechta se krášlila zlatem se vsazenými drahými kameny. Pro ozdoby z drahých materiálů se postupně vžil termín  šperk.  Stačilo několik tisíc let a animální potřebu ochrany před zlými silami nahradila především touha zdobit se pro pocit vlastního půvabu a posílení sebejistoty.

V dnešní době je sortiment bižuterie neuvěřitelně široký. V  nabídce kamenných obchodů i e-shopů nalezneme elegantní štrasové šperky, bižuterii z přírodních materiálů i z kovu a skla. Stejně bohatá je nabídka bižuterních komponentů a korálků i pro činorodé, kteří si tvoří vlastní bižuterii.

Ale víme, jak o bižuterii pečovat, jak se o ni správně starat, aby nás krášlila co nejdéle? V prvé řadě si musíme ujasnit to nejpodstatnější: bižuterie je ozdoba, nikoli užitná věc (na niž máme přece jen jiné nároky). Prakticky každý povrch (včetně zlata a stříbra) reaguje s okolním prostředím, pokud tedy chceme, aby nám bižuterie vydržela co nejdéle, dodržujeme při jejím nošení základní pravidlo – bižuterii navlékáme jako poslední a sundáváme jako první.

K poškození bižuterie dochází nejčastěji působením těchto faktorů:

a) mechanické působení – roztržení, natažení či pokřivení, například při sportu, zatržením o výčnělek, bižuterii z textilií můžeme přeříznout, pozor při česání vlasů... Do této kategorie můžeme zařadit i poškození otěrem při jednorázovém dlouhodobém namáhání, viz například kovový náramek, kterým třeme o stůl při psaní na počítači.

b) chemické působení (především se to týká kovových a plastových částí) – veškeré kosmetické pleťové a vlasové prostředky, agresivní pot, v žádném případě s bižuterií  nenavštěvujte kadeřníka (permanentní styling – původně trvalá – má  bohužel  trvalý vliv i na bižuterii).

c) fyzikální vlivy – máme na mysli světlo, prach, vlhko, vodu nebo intenzivní horko (např. sauna). Většina kovových částí bižuterie je galvanována a zejména na stříbrnou galvaniku má světlo ničivý vliv.  Některé komponenty (například drát) bývají lakovány, a pokud se na nich dlouhodobě usazuje prach, jejich povrch zmatní, naruší se a časem může i korodovat.

Z výše uvedeného výčtu si zapamatujme toto – bižuterii nevystavujeme výše uvedeným vlivům, nebo se jejich účinek snažíme minimalizovat. S bižuterními šperky nesportujeme, nenavštěvujeme s nimi kadeřníka, kosmetické a vlasové prostředky nanášíme napřed. Samozřejmě bižuterii odkládáme před všemi procedurami, kde by přišly do kontaktu s vodou.

Jak bižuterii uchovávat?

V ideálním případě ve tmě a omezme všechny vlivy na minimum.  Praxí se velmi osvědčily různé typy stojanů, které ale nepostavíme na přímé světlo, spíše je umístíme do tmavšího koutu. Ideální jsou šperkovnice. Šperky a bižuterii uchrání před světlem i prachem, a ještě v nich budeme mít pořádek.

Jak bižuterii čistit?

Především jemně. Základní prevencí je dodržovat výše popsaná pravidla při nošení a ukládání. Šperky a bižuterii jemně zbavíte prachu a potu měkkým hadříkem (výborný je flanel). A nám se nejvíce osvědčil nejměkčí typ zubního kartáčku (soft), který vyčistí i špatně dostupná místa bez použití chemikálií.

Autorka: Lydie Nevřelová

Zdroj: korálky.stoklasa.cz

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout