Bílý a červený rybíz – zdravé ovoce výrazné chutiBílý a červený rybíz – zdravé ovoce výrazné chuti Čas malinČas malin Rebarborový koláč - nejoblíbenější receptyRebarborový koláč - nejoblíbenější recepty Houbový guláš - nejoblíbenější receptyHoubový guláš - nejoblíbenější recepty
Chytrá Žena na Facebooku
Kategorie
Přihlášení
Jméno :

Heslo :


  trvale

Dnes je
Sobota 19.08. 2017
Dnes má svátek Ludvík
Vyhledávání
Doporučujeme
 
 
 
Naše speciály
ZAJÍMAVÉ TIPY
Dělená strava? Zase další dieta? Nebojte se, dělená strava spočívá v tom, že své jídlo dělíte na bílkoviny, sacharidy a neutrální potraviny.

Móda? Jednou možná...

29. 04. 2011 | Vaše příběhy
Když si prohlížím svých pár fotek z dětství, dívá se na mě z nich okatá holčička oblečená do princeznovských šatiček. Pokud vím, byl to věk, kdy by mi slovo móda znělo asi stejně jako například korupce. Těžkou hlavu bych z toho ale vůbec neměla.

O pár let později - někdy se vstupem na školní půdu - už jsem samozřejmě vnímala rozdíly v oblékání a (pokud se tomu tak dá říct v době hlubokého komunismu) i jakési módní trendy. Vnímala jsem to tenkrát samozřejmě hlavně prostřednictvím mojí maminky, sama jsem svoje oblečení až tolik neřešila. Ale čas plynul... Doma peněz nazbyt nebylo a jak jsem ze všeho vyrůstala, rodiče byli vděční za jakékoli obnošené šatstvo po dětech příbuzných a známých.

V partiových prodejnách oděvů i obuvi (určitě je ještě řada z vás pamatuje) jsme patřili mezi stálé zákazníky. O módě se pochopitelně nedalo mluvit, ale v té době to bylo ve většině rodin naprosto běžné. Navíc já jsem z období princeznovských šatiček vyrostla a mnohem pohodlnější pro moje lítání venku byly kalhoty, takže nějaké volánky a sukénky jsem vůbec neřešila.

Všechno bylo v pořádku do doby, než jsem i já stanula na prahu puberty. Najednou pro mě bylo opravdu nepřijatelné ukazovat se ve škole ve flanelové košili a špatně padnoucích tesilových kalhotách po starším bratranci. Maminka zhodnotila situaci a uznala, že tudy cesta opravdu nevede. Její kolegyně v práci měla starší dceru, takže bylo rozhodnuto a oblečení jsem začala „dědit“ po ní. Pamatuji si, že se mi hodilo dokonce i do tanečních, kam mi od švadleny tím pádem stačily už jen jedny šaty (samozřejmě pro jistotu větší, aby vydržely...). Nezapomenu ani na  moje první rifle - západní! - ten nejkrásnější dárek, který přišel až s mými 15. narozeninami. Tou dobou jsem si koupila za peníze z brigády i svůj první módní doplněk: pozlacený prstýnek!

Dneska už jsem velká holka a v rámci možností si koupím, co se mi líbí. Přiznám se, že módu až tolik neřeším; vím, co mi sluší a podle toho se řídím. Ani svoje dětství nepoměřuji tím, do čeho jsem byla tenkrát oblečená. Jedno ponaučení jsem si ale do života přinesla: moje děti nikdy nemusely nosit něco, co se líbilo jen mně. I když pro ně je to naprostá samozřejmost...



uznevim - čtenářka
ChytráŽena.cz

Tento článek také můžete
* Přidat do oblíbených FACEBOOK Přidat na Facebook
Poslat emailem GOOGLE Přidat na Google
TISK Vytisknout Linkuj
 
Čtěte také



Komentáře
Obrázek uživatelky
profil
....taky mi to něco připomíná...Smajlík
Obrázek uživatelky
profil
Vidíš, připomněla jsi mi "vycpávky" - já taky chodila s vycpanýma špičkama od bot (buď jsem si koupila větší, nebo jsem dostala po mamce boty, co už nechtěla). Dokonce jsem nosila i čepici vycpanou novinama - to byla teprve síla... Smajlík
Obrázek uživatelky
profil
Byla jsem na tom podobně. Penízky nebyly.Když mi maminka konečně mohla koupit boty, vybírala jsem si ty nejhezčí i když neměli moji velikost. Jednou jsem měla o číslo menší, pak zase o dvě čísla větší - špičky jsem si tajně vycpávala vatou. Když už se v tom opravdu nedalo chodit, boty jsem ztrácela, vzala si je maminka a koupila mi nové.To už pak ale dávala velký pozor jaké číslo si kupuji.

SmajlíkSmajlík
Aktuální soutěže
Komerční prezentace
 
 
 
Náš tip

Dopřejte si krásná česká plastová okna.

NAVŠTIVTE NÁS ...
PŘIDAT MEZI OBLÍBENÉ NÁPOVĚDA VŠEOBECNÉ PODMÍNKY KONTAKT  © Všechna práva vyhrazena   DESIGNED by   RSS 

Publikování nebo šíření obsahu serveru bez písemného souhlasu autora JE ZAKÁZÁNO !
Smajlíci: Copyright © Aiwan. Kolobok smiles