Podle mého jsou ty tajné lásky nejkrásnější, alespoň pro mně byly vesměs
nenaplněné.

Mou první láskou byl motorkář Tomáš. Jezdil na rychlém stroji, pod krkem mu vlál šátek. Bohužel většinou za ním seděla nějaká "kočena". Mně bylo kolem 13ti let a strašně jsem si přála, aby si mně všiml a nějaký rok na mně počkal, abych se s ním mohla prohánět ve větru.Všiml si mně jen jednou, když jsme hráli se školou divadlo a on tam byl s nějakou slečnou. Vrazila jsem do něj na chodbě s rozpuštěnými vlasy v úboru lesní víly. Jen špitl: "Ty vole, to je ale hezká rusalka..."

Druhou tajnou láskou byl místní pekař Vilém Hlava. Když jsem šla kolem něj, krásně voněl chlebem a houskami. Furt jsem ale byla příliš mladá na naplnění svých dívčích snů. Bylo mi 15 let. Vilém chodíval do kostela a já se vždycky nacpala blízko jeho rodiny. Líbilo se mi na něm všechno, tedy hlavně ta vůně, ale také velká kudrnatá hlava a velké mozolnaté ruce. Občas sice o mně zavadil pohledem, ale jako bych tušila nevyřčené - Dobrej pulec! Pak se objevil s nějakou oplácanou děvou a do měsíce byla veselka. Už se mi přestal líbit.

Jelikož jsem nastoupila do první třídy v 7 letech, vycházela jsem v 16. Do
kostela přišla hrát nějaká chlapecká skupina na kytary. Bylo to zvláštní, když
najednou varhany nahradila mše v moderním rytmu. Pár krát jsem se ohlédla na kůr, jak asi ti kluci vypadají a najednou jsem cítila, že jsem zavadila o nádherné modré oči. Bloňďáček byl opravdu fešák, vždy se mi líbili tmavovlasí kluci, ale tento... Hned jsem se zamilovala. On se na mně také pořád díval. Uplynulo půl roku a já nastoupila na střední školu v nedalekém městečku.V jídelně jsem potkala svou tajnou lásku z kostela. Usmál se na mně, do týdne mi napsal dopis a poslal mi jej po kamarádovi. Naše studentská láska byla "tajná," protože on měl známost. Pozval mně do kina, do cukrárny nebo na procházku. Pak na to přišla ta jeho a můj krásný modrooký dlouhán se po své maturitě více neozval. Věděla jsem, že studoval farmacii. Uběhlo hodně let, když jsem jednou byla v městě svých studií a navštívila lékárnu. Byl tam, pořád měl ta krásná modrá kukadla. Zadíval se na mně a já tušila, jak mu to v hlavě šrotí -odkudpak já tu babu znám.....V tu chvíli, kdy si vzpomněl, vyšla zezadu nějaká matrona a štěkavým hlasem mu oznámila, že přivezli léky. Byla to ta jeho. Raději si našla stejné zaměstnání, aby si muže ohlídala.

Takže ani jedna z mých tajných lásek nebyla naplněna ,ale na všechny moc ráda vzpomínám.