Mýtus o dietě: Když nebudu jíst, zhubnu

Půsty nebo hladovky bývají doporučovány za účelem snížení hmotnosti nebo očištění organismu. Někteří jejich propagátoři tvrdí, že organismus začne hubnout až poté, co se očistí od toxinů. Ve skutečnosti vedou velmi rychle ke vzniku metabolické úspornosti, což znamená, že organismus nutí uchovávat veškerou přijatou energii na horší časy. Přechodný úbytek na váze je způsoben extrémně nízkým příjmem sacharidů, který způsobí odvodnění organismu.

Při přechodu na ,,normální” stravu pak nastává rychlý vzestup váhy. Mezi rizika půstu a hladovění patří hlavně nedostatek bílkovin, mastných kyselin, minerálních látek a dalších životně důležitých živin.

Podobná rizika jako hladovění a půsty mají i různé metody využívající vlákninových preparátů v kombinaci s očistnými klystýry nebo projímadly. Navíc člověku, který uvěří na jejich zázračné účinky, dávají falešný pocit jistoty: ,,Zase chvíli nemusím řešit svůj životní styl, protože jsem právě prošel očistným programem.” Tato představa je velmi nebezpečná.

Detoxikace organismu je komplexní proces, který, má-li fungovat, vyžaduje zdravé stravování:

-    denně 400 g zeleniny a 200 g ovoce
-    celozrnné pečivo
-    zakysané mléčné výrobky
-    dostatek vhodných tekutin (čistá voda, slabě mineralizované minerální vody s nižším obsahem sodíku, slabé černé a zelené čaje)
-    kvalitní spánek
-    pravidelný pohyb

Zdravý organismus má velmi silné detoxikační schopnosti. Úplně zadarmo ale v náš prospěch pracovat nebudou. V organismu se totiž neustále tvoří určité množství volných radikálů, které nám mohou škodit. Pokud však mají silného protihráče, tedy antioxidanty ze zeleniny, ovoce a dalších potravin převážně na rostlinné bázi, jejich působení se zablokuje. Tento proces je kontinuální. Nárazové očisty při jinak nezdravém stylu života jsou zcela bezvýznamné.

Když se v jídle omezím, hodně omezím …

Zatímco hladovky a půsty jsou přísné redukční režimy, které spojují významná kalorická omezení, principem diet je většinou omezení určité skupiny živin. Nejčastěji se jedná o omezení cukrů, tuků, ale i sacharidů. Seznamte se s populárními zástupci diet, které doporučují vyřadit z jídelníčku určité živiny, nebo stravovací zvyklosti doslova obrátit naruby.

Sacharidové vlny

Cílem sacharidových vln je redukce tukových zásob při zachování objemu svalové hmoty. Principem je snižování a postupné zvyšování denního příjmu sacharidů, které údajně vede k radikálnímu úbytku tělesného tuku. Zároveň se však klade důraz na příjem bílkovin, aby spolu s váhou neubývala svalová hmota.

Jaká rizika představují sacharidové vlny?

Při výrazném snížení příjmu sacharidů ve stravě se dostavuje silná únava, při vyšším příjmu sacharidů zase může docházet k neúměrně vysokým postprandiálním glykemiím (zvýšení hladiny cukru po jídle), což obecně provokuje zánětlivé mechanismy v organismu. 

Intermitentní hladovění

Přerušované hladovění, jak bývá intermitentní hladovění často označováno, střídá fázi příjmu potravy a fázi, kdy žádnou energii, ani potravu nepřijímáte. Tyto dvě fáze můžou být různě dlouhé a v různém časovém poměru. Fáze půstu může trvat od 8 až do 36 hodin.

Dieta 5:2

Pět dní jezte všechno, dva dny se hlídejte, radí dieta 5:2. Během dnů, kdy se budete ve stravě omezovat, by váš příjem energii neměl přesáhnout 500 kilokalorií za den a slibovaným váhovým úbytkem by měl být necelý půl kilogram za každý den.

Jaká rizika představuje intermitentní hladovění a dieta 5:2?
Při nepravidelném stravování dochází ke zpomalení metabolismu.  U lidí s psychologickou predispozicí se při dodržování takto striktních diet může objevit vyšší riziko rozvoje záchvatovitého přejídání.