Houbový guláš - nejoblíbenější receptyHoubový guláš - nejoblíbenější recepty Kdy se slaví Halloween v roce 2017?Kdy se slaví Halloween v roce 2017? Červená řepa - nejoblíbenější receptyČervená řepa - nejoblíbenější recepty Nakládané zelí - nejoblíbenější receptyNakládané zelí - nejoblíbenější recepty
Chytrá žena na Facebooku
Kategorie
Narozeninový poklad
Soutěžte o výhry za
více než 150 000 Kč
do startu zbývá:
Přihlášení
Jméno :

Heslo :


  trvale

Dnes je
Úterý 24.10. 2017
Dnes má svátek Nina
Vyhledávání
Doporučujeme
 
 
 
Naše speciály
ZAJÍMAVÉ TIPY
Dělená strava? Zase další dieta? Nebojte se, dělená strava spočívá v tom, že své jídlo dělíte na bílkoviny, sacharidy a neutrální potraviny.

Na alergii bez léků nevyzrajeme, mysleme však na prevenci

13. 05. 2015 | Nemoci
Nečastějším typem alergie u nás je alergická rýma a alergický zánět spojivek (5-20 % české populace). Průduškovým astmatem trpí 5-8 % obyvatel, atopický ekzém postihne cca 10 % obyvatel a nějaká forma kopřivky se v průběhu života objeví u 10-20 %. Jak s těmito neduhy bojovat? A máme vyhráno, pokud se u nás alergické reakce neobjeví během dětství?  

Alergie se vyvíjí na základě genetické dispozice. Rozborem lidského genomu se zjistilo, že celých 60 % populace v sobě nese vlohu pro její rozvoj. Ta však musí být vyprovokována vlivy zevního prostředí.

„Pravděpodobnost vzniku alergického onemocnění u dítěte nealergických rodičů se pohybuje kolem 10 %. Jestliže má však dítě jednoho z rodičů alergika, má až 30 % pravděpodobnost, že bude rovněž alergické. Pokud má oba rodiče alergiky, pak je u něj riziko rozvoje alergie až 50-60 %. A pokud mají oba rodiče stejný typ alergie (např. na pyly trav), pak je až 80 % pravděpodobnost, že dítě bude alergické na travní pyly,“ vysvětluje doc. MUDr. Jaromír Bystroň, CSc.

Hlídejte koncentraci alergenu

Další podmínkou pro rozvoj alergie je množství, délka a intenzita působení konkrétního alergenu. Jestliže má v sobě někdo genetickou dispozici pro rozvoj alergie a v průběhu dětství má náhodný nebo běžný kontakt například s kočkami, které běhají venku kolem domu, je pravděpodobné, že se u něj alergie nevyvine. Spíše se stane vůči alergenům koček tolerantní. Ale pokud takto disponovanému jedinci, např. dítěti, v šesti letech pořídíme kočku do bytu, kde je tisícinásobně vyšší koncentrace kočičího alergenu než venku na dvoře, je vysoce pravděpodobné, že se u něj alergie vyvine.

Typický je takzvaný alergický pochod, kdy začíná alergie po narození při přechodu na umělou výživu jako alergie na kravské mléko se zažívacími potížemi. Následně se rozvíjí v kojeneckém věku atopický ekzém a postupně se v batolecím věku začínají projevovat alergie respirační – alergická rýma a následně astma. Jestliže jste si tímto procesem neprošli, ještě nejásejte. Alergie vás může překvapit v jakémkoliv věku.

Na alergii bez léků nevyzrajeme, mysleme však na prevenciJak bojovat s projevy alergie?

Primární je především její prevence. Pro tu především platí co nejpřirozenější životní styl a návyky. Tedy pestrá strava, žádné jednostranné diety (pokud nejsou jako léčebný program), dostatečný pobyt v čistém ovzduší, otužování. Správný denní režim s dostatkem spánku a odpočinku. Nepodceňovat běžná nachlazení, hlavně u dětí zajistit dostatečnou rekonvalescenci před zařazením do kolektivu.

Při prvních projevech alergie se pokuste identifikovat příčinný alergen vlastními silami a snažte se jej odstranit nebo významně snížit jeho koncentraci v okolí alergika. Mohou vám pomoci stránky pylové služby, kde najdete přehled sezónních alergenů.

Ke zmírnění potíží můžeme použít základní léky – antihistaminika, která jsou volně prodejná v lékárnách jak ve formě tablet, tak i lokální ve formě nosních sprejů nebo očních kapek, např. Allergodil. Jedná se o velmi bezpečné léky ověřené svou účinnosti, proto jsou volně v prodeji. Zásadně platí, že je dobré je použít co nejdříve.

Pokud jste dostali vše pod kontrolu, není potřeba žádných dalších opatření. Jestliže ale tato opatření nejsou dostatečná a alergie vás omezuje v pracovních či společenských aktivitách, je vhodné obrátit se na praktického lékaře. Běžné základní alergologické vyšetření může uskutečnit praktický lékař. Pouze v případech, kde si sám není jistý nebo pokud alergické onemocnění vyžaduje speciální léčbu, je potřebná návštěva alergologa.

Je typičtější alergie jen na jeden alergen, nebo na celý komplex?

Ve většině případů je první projev alergie spojen jen s jedním alergenem. V některých případech jsou si některé alergeny velmi podobné, např. pyly jarních stromů (bříza, líska, olše nebo pyly travin a obilovin). U alergiků, kteří jsou choulostiví na pyly rostlin, se často vyvíjí zkřížená přecitlivělost na některé alergeny z potravin. Jsou velmi známé zkřížené přecitlivělosti mezi pylem břízy a jablky nebo peckovým ovocem – broskvemi, nektarinkami - či pylem lísky a alergeny stromových ořechů – lískových, vlašských, kešu.

Nové, nebo agresivnější alergeny?

Látky, které vyvolávají alergickou reakci, jsou víceméně stále stejné, ale spíše získávají v současných životních podmínkách nový význam.

„V uzavřené městské bytové zástavbě, kde je nedostatečné proudění vzduchu, je mnohonásobně vyšší koncentrace trav než na venkovských loukách. To samé platí u roztočových alergenů - v bytech s ústředním topením a čalouněným nábytkem je jich mnohem více. Projevům alergie napomáháme také chovem domácích zvířat v bytech,“ doplňuje doc. MUDr. Jaromír Bystroň, CSc.

Velký význam má i kvalita ovzduší, protože průmyslové exhalace, automobilové zplodiny spalování, časté „lehké slizniční katary“, které jsou přecházeny, narušují ochranou bariérovou funkci sliznic a kůže, a tím umožňují snadnější průnik alergenů do podslizničních struktur a snadnější senzibilizaci organismu.

Mezi novější alergeny patří některé nové chemické molekuly obsažené převážně v potravinách, které se používají jako konzervanty, potravinářská barviva a různá additiva, některé léky nebo zevní alergeny – kosmetika, dekorační a čisticí prostředky, stavební materiály, textil apod.

Nejčastější mýty o alergicích:

Mýtus č. 1. Přeceňování laboratorních vyšetření a testů. Velké množství pacientů si myslí, že když přijdou k alergologovi, udělá jim testy a zjistí, na co jsou alergičtí. Přitom již oni sami vědí, co jim dělá potíže. Alergolog z 90 % udělá diagnózu již z rozhovoru s pacientem. Prováděné laboratorní vyšetření a testy jsou jen k potvrzení, případně upřesnění závěrů získaných z rozhovoru s pacientem. Někdy testy či laboratorní vyšetření vyjdou pozitivně, a přitom pacient s uvedeným alergenem nemá klinické potíže. To znamená, že je pouze senzibilizován a imunitní systém se s tímto alergenem dovede vyrovnat - kontakt s ním se pak neprojeví jako onemocnění.

Mýtus č. 2.
Doktore, dejte mi léky a tu alergii mi vyléčte. Vloha pro vznik alergie je dána geneticky a její rozvoj je vázán na působení zevního prostředí. Pokud si to pacient neuvědomí a není ochoten aktivně na léčbě spolupracovat, upravit svůj denní režim, způsob života, své prostředí, neexistují žádné zázračné léky ani vakcíny, které by to za něj udělaly. Pokud je pacient ochoten spolupracovat, pak může vhodně zvolená léčba významně ovlivnit kvalitu jeho života a alergie nebude omezovat jeho pracovní a společenské aktivity.

Mýtus č. 3
Nebudu jíst tu chemii, je přece dost alternativních postupů a přípravků. Ano, je dost alternativních postupů a přípravků, ale žádný z nich nemá ověřený standardní efekt, který se pohybuje na maximálně 20-30 % účinnosti, což je u alergií účinnost placeba. Skutečně účinná léčba má úroveň účinnosti 70-80 %. Výhodou ale někdy je, že někteří z pacientů, kteří se dají na alternativní cestu zvládání alergie, začnou sami od sebe (mnohdy i nevědomky) uplatňovat správná režimová opatření, a ta sama o sobě výrazně sníží úroveň alergických potíží.

Mýtus či 4. Doktore, já jsem alergický na všechno. Pokud je člověk na něco (potravina, lék, inhalační alergen apod.) alergický, pak na tento alergen reaguje opakovaně, vesměs stereotypně, mnohdy se stoupající intenzitou při každém dalším setkání s alergenem. Pokud jednou zareaguje (kopřivkou, svěděním, průjmem a podobně) a dvakrát nezareaguje, pak to zřejmě nebude alergie, ale nějaká jiná příčina. Často se to stává u potíží v zažívacím systému - při poruchách funkce žlučníku, slinivky břišní či střeva – kdy vzniklé potíže jsou sváděny na alergii na potraviny. Pravých alergií na potraviny je velmi málo, jejich výskyt se pohybuje kolem 1-3 %. Celkovou zvýšenou reaktivitu organizmu výrazně ovlivňují některé léky, hormonální rozlady, protinádorová chemo- a radioterapie, stresové stavy, posttraumatické, pooperační stavy, chronické záněty apod.

Zdroj: Allergodil

Tento článek také můžete
* Přidat do oblíbených FACEBOOK Přidat na Facebook
Poslat emailem GOOGLE Přidat na Google
TISK Vytisknout Linkuj
 



Komentáře
Žádné komentáře
Aktuální soutěže
Komerční prezentace
Náš tip

Dopřejte si krásná česká plastová okna.

Potřebujete stylová a pohodlná křesla do pracovny? Vyberte si kvalitní kancelářské židle Hawaj.

NAVŠTIVTE NÁS ...
PŘIDAT MEZI OBLÍBENÉ NÁPOVĚDA VŠEOBECNÉ PODMÍNKY KONTAKT  ? Všechna práva vyhrazena   DESIGNED by   RSS 

Publikování nebo šíření obsahu serveru bez písemného souhlasu autora JE ZAKÁZÁNO !

Zlaťáky