Náhoda, která se vyplatila

Loni v létě byla velká horka a my jsme trávili spoustu času na zahrádce.

Při jedné takové návštěvě jsme si s sebou na zahradu vzali také doma vychlazený vodní meloun.

Já melouny miluji, a proto jsem ho konzumovala na zahrádce před chatkou. Pecky, které nemusím, jsem plivala do záhonu, kde běžně rostou jiřiny. K večeru se šlo domů, a následující den jsme na zahradě byli znovu.

Po nějaké době se v květinovém záhoně objevil zvláštní plevel. Listy to mělo jako dýně, a tak jsme plevel nevytrhávali, ale nechali jsme ho v očekávání, co se z toho vyklube. Úplně jsem zapomněla, že jsem v červenci plivala do záhonku pecky z melounu. Listy rostly a rostly, až se objevily květy, a posléze také malé plody. To už nám bylo jasné, že to nebude dýně, ale melouny. Vyrostly jen dvě rostlinky, na jedné byly tři, na druhé dokonce pět plodů. Bylo nám jasné, že všech osm melounů jistě nevyroste. Záhon byl jednak úzký, a jednak bylo dost sucho. I když jsme začali rostliny zalévat, rozhodli jsme se, že na každé rostlině necháme jen jeden plod. Bude jeden, ale o to větší. Počasí přálo, sluníčko svítilo, a na konci léta jsme mohli sklízet. Jeden z melounů měl sedm a půl kila, druhý dokonce devět kilo. Tak takové melouny jsme snad nikdy ani nekoupili v obchodě!

Dovezli jsme úrodu domů a celá rodina byla zvědavá, co se uvnitř skrývá. Bude dužina zralá, sladká, chutná, nebo to bude bledé, bez chuti?

Melouny neměly zrovna rudou barvu, ale středně růžovou. Pod slupkou byla trochu větší bílá dužina, než obvykle, ale chuť měly oba plody poměrně sladkou a chutnou.

A proto od té doby chodím plivat pecky z melounů opět na zahrádku. A pokud se mi nechce vézt na zahradu přímo meloun, pecky si uchovám v sáčku a zahrádce je poté předám.

Myslím, že letos bude úroda zase o něco větší. Už nám tam rostou čtyři rostlinky.

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10