Červená řepa - nejoblíbenější receptyČervená řepa - nejoblíbenější recepty Tipy na dekorace pro krásnější podzim a zimuTipy na dekorace pro krásnější podzim a zimu Nakládané zelí - nejoblíbenější receptyNakládané zelí - nejoblíbenější recepty Jak vyrobit budku z prkna?Jak vyrobit budku z prkna?
Chytrá žena na Facebooku
Kategorie
Vánoční strom
Soutěžte s námi o 400 skvělých výher !!!
do startu zbývá:
Přihlášení
Jméno :

Heslo :


  trvale

Dnes je
Sobota 18.11. 2017
Dnes má svátek Romana
Vyhledávání
Doporučujeme
 
 
 
Naše speciály
ZAJÍMAVÉ TIPY
Dělená strava? Zase další dieta? Nebojte se, dělená strava spočívá v tom, že své jídlo dělíte na bílkoviny, sacharidy a neutrální potraviny.

Naše rodina a její zvířena

12. 07. 2017 | Vaše příběhy

Když byly děti malé, chtěly, jako každé dítě, zvířátko. S manželkou jsme zavrhli psa, kočku i podobná chlupatá zvířátka. Já ještě připouštěl křečka, nebo morče, ale manželka řekla rezolutně „ne“ v obavě, že by jí hlodavec zalezl za nábytek, nebo sedací soupravu a udělal by si piknik z vybavení bytu.

Rybičky zase zavrhly děti s tím, že se nedají hladit.

Připouštěla se želva a pták.

„Tak to radši ptáka,“ řekla jedna dcera. Druhá jen přikývla.

A šlo se do Zverimexu. V záplavě mnoha ptáků, z nichž naše dcery zaujali právě ti největší, nejdražší a nejukřičenější, mě a manželku upoutali malí pestří ptáčci.

„To jsou zebřičky,“ usmála se slečna prodavačka. A pak nás zasvětila do mnoha informací o malých ptáčcích, z nichž pro nás bylo nejdůležitější to, že jsou to ptáčci nenároční, vhodní pro úplné začátečníky.

„Kupme jich aspoň víc,“ mudrovala mladší dcerka, když jsme si odnášeli jednoho malého opeřence v krabičce a spolu s ním také klec a krabici krmení.

„Dobře, koupíme mu kamaráda, když zjistíme, že vás ptáček baví.“

Těmito slovy jsme dcery umlčeli a pyšně si nesli krabičku s ptáčkem a další vybavení domů. Ptáček dostal jméno Oskar a pomalu si zvykal na novou domácnost a my na něj.

Zdálo se, že ptáček dcery baví. Staraly se ochotně o jeho drátěný domeček a loudily dalšího kamaráda k Oskarovi. Už jsme byli se ženou nahlodáni, že koupíme ještě jednu zebřičku. Ono bylo vlastně jedno, jestli máme v kleci ptáčka jednoho, nebo dva. Pak jsme ale celá rodina vyšli na výlet do města, a když jsme se vrátili, našli jsme klec prázdnou. Po Oskarovi nebylo ani slechu, ani vidu. Kam se poděl?

„Třeba uletěl?“ přemýšlela manželka nahlas.

„A zavřel za sebou klec?“ zeptala se dcera.

Měla pravdu. Oskarova klec byla zavřená. V kleci nebyl ani mrtvý pták, vůbec nic.

„A otevřel si přitom okno bytu, vyletěl, a zase ho za sebou zavřel?“ kroutil jsem hlavou. Ale nedokázal jsem sám vysvětlit, kam pták zmizel.

Děti plakaly, stýskalo se jim po jejich novém mazlíčkovi, na kterého si už zvykly. A proto jsme se vypravili do Zverimexu znovu. Ani tam nám nedokázali vysvětlit, kde mohl ptáček zmizet.

„Nemáte doma kočku?“ ptala se slečna, která nás obsluhovala.

„Ne, nemáme žádné zvíře. Jediné zvířátko byl právě Oskar,“ odpověděla jedna z dcer za nás.

Zebřičku jsme už nechtěli. Co kdyby opět zmizela beze stopy? Jednohlasně jsme se shodli na krásné žluté andulce.

Nesli jsme si andulku domů a ujišťovali se, že tentokrát se našemu mazlíčkovi nic nestane.

Andulka dostala jméno Růženka a obydlela klec po Oskarovi. Brzy si u nás zvykla a my pomalu zapomínali na našeho zmizelého Oskara. Dokonce byly chvíle, kdy v bytě nikdo nebyl a my všichni byli venku, naši Růženku jsme ale vždy po návratu našli v bezpečí klece, zdravou, v pořádku.

Jednou jsme se opět, tak jako mnohokrát, vydali všichni do města. Po návratu domů jsme v kleci Růženku nenašli. Klec nebyla ale prázdná. Na dně klece odpočíval had. Dcery se daly do pláče. Manželka předvedla, jak vysoké tóny dokáže vyloudit ze svého hrdla a já tam stál jako opařený.

„On vyleze, udělej něco, než vyleze!“ křičela žena.

Klec byla zavřená, andulka nikde, a had na dně klece nás začal pozorovat. Chtěl se skutečně vysoukat z klece ven, bránilo mu v tom ale jeho na jednom místě nezvykle tlusté tělo. Jen hloupý by se nedovtípil, co tu tloušťku způsobilo. Zebřička byla menší a tehdy, když sežral Oskara, dokázal se had nějakým zázrakem z klece vysoukat. Ovšem s Růženkou v žaludku to nesvedl.

„Jak dlouho takový had tráví?“ táhlo mi hlavou.

Naštěstí manželka oplývala větší duchapřítomností než já. Sebrala obě dcery a společně s nimi obcházela náš dům. Zjišťovala, kdo z nájemníků chová hady, případně jen hada. Skutečně narazila na nájemníka z vedlejšího vchodu, který hady choval.

„Nechybí vám nějaký?“ Po této otázce se zase zalekl soused. Zjistil totiž, že jeden z jeho mazlíčků mu pláchl.

„Nebojte se, není jedovatý.“ S těmito slovy následoval mou ženu k nám domů.

Soused byl velmi smutný, když zjistil, že jeho miláček sežral našeho miláčka. Zaplatil nám škodu za Oskara i Růženku a sklesle odešel. Při odchodu ještě slíbil, že hady lépe zabezpečí.

„My už ptáčka nechceme,“ řekly nakonec obě dcery, a my je docela dobře chápali.

A tak se stalo, že jsme našim dětem nakonec koupili štěňátko. Nevím sice, jestli sousedovi had ještě někdy utekl, našeho dvanáctikilového psa ale nesežral.


Svehlava - čtenář
ChytráŽena.cz

Tento článek také můžete
* Přidat do oblíbených FACEBOOK Přidat na Facebook
Poslat emailem GOOGLE Přidat na Google
TISK Vytisknout Linkuj
Hodnocení
Nelíbí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Líbí
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Další fotografie ke článku Naše rodina a její zvířena:

Naše rodina a její zvířena
Naše rodina a její zvířena
 



Komentáře
Obrázek uživatelky
profil
to je hnus ty hadi,u nás máme odpor k hadům oba dva
Obrázek uživatelky
profil
já bych to asi nepřežila , kdyby k nám vlezl had..Smajlík
Obrázek uživatelky
profil
To je šílený příběh. Najíjt doma hada, tak se zblázním.
Ale mám podobný příběh.
Také jsme chovali doma andulky. Měli jsme dvě ve velké kleci pod domem venku. Měli zrovna vajíčka a už se klubaly mladé, když jsme přes noc o všechny přišly. Pravděpodobně nás o naše ptáčky připravily kuny...
Pak jsme už dlouho žádné ptáčky doma neměli.

Až mnohem později jsme koupili taťkovi k narozeninám anduláka. Toho ale už chovali jen v bytě. Ven si ho nedovolili dát.
Aktuální soutěže
Komerční prezentace
Náš tip

Dopřejte si krásná česká plastová okna.

Potřebujete stylová a pohodlná křesla do pracovny? Vyberte si kvalitní kancelářské židle Hawaj.

NAVŠTIVTE NÁS ...
PŘIDAT MEZI OBLÍBENÉ NÁPOVĚDA VŠEOBECNÉ PODMÍNKY KONTAKT  ? Všechna práva vyhrazena   DESIGNED by   RSS 

Publikování nebo šíření obsahu serveru bez písemného souhlasu autora JE ZAKÁZÁNO !
Smajlíci: Copyright © Aiwan. Kolobok smiles