Nejlepší učitelka

Prázdniny se blíží ke konci a školy už se pomalu připravují na své žáky. Já si na svůj první školní den moc nepamatuji. Zato ráda vzpomínám na den, kdy jsem šla s mojí dcerou do první třídy. Ráno nemohla dospat. Vstávala brzy a přípravu na svoji první cestu do školy zvládla docela rychle. Ještě mne a babičku popoháněla, abychom tam byly včas. Byla by to přece ostuda přijít hned první den do školy pozdě. Dceřina třída 1.B. byla až ve druhém patře, tak jsme se cestou do schodů trochu zadýchaly. U dveří do třídy stála hezká dlouhovlasá paní – první paní učitelka mojí dcery. Již od pohledu byla velmi příjemná a já i dcera jsme z ní měly velmi dobrý pocit.

Když jsme přišly až ke dveřím, tak se nám paní učitelka představila, podala nám ruku a vítala dceru ve škole. Moc se mi to líbilo, já jsem se s ničím takovým za celou svoji školní docházku nesetkala. Ve třídě už bylo dost dětí. Dcera si sedla vedle své kamarádky Šárky, se kterou se znala už z mateřské školky. Později mi řekla, že ve třídě zná dost dětí. A já jsem znala dost rodičů, buď ze školky, nebo to byli moji vrstevníci ze základní školy. Byl to zvláštní pocit. Zhruba před patnácti lety jsme z této školy odešli a rozprchli se. Teď se najednou zase scházíme a přivádíme do té samé třídy své děti.

Na lavicích byly srovnané školní pomůcky, učebnice a sešity. Také zde ležel pytlík bonbonů. Dovedla jsem si představit, jak asi dceru lákal. A trochu jsem měla obavy, že neodolá a rozdělá si ho. Nakonec to vydržela. Ihned po zazvonění přišla do třídy paní učitelka. Znovu přivítala všechny žáčky, rodiče a doprovod dětí. Poté zkontrolovala, jestli dorazili všichni. Následovalo krátké povídání o tom, co děti ve škole čeká a co všechno se musí naučit. Také přišel pan ředitel a osobně děti přivítal. Toho jsem znala ještě z doby, kdy jsem tuto základní školu navštěvovala já. Nakonec děti dostaly od paní učitelky pamětní listy a tím první školní den končil.

Dceři se ani moc domů nechtělo, připadal jí ten den ve škole moc krátký. Ujistila jsem ji, že další dny budou delší a náročnější. Paní učitelku si děti i rodiče velmi oblíbili. Byla to opravdu skvělá „kamarádka“. Vymýšlela pro své žáčky různé akce a překvapení, že i ti, kteří se do školy netěšili, tak postupně zjišťovali, že to tam není tak špatné. Dokonce i na týdenní školu v přírodě si vyrazili. A děti přijely úplně nadšené. Většina z nich trávila první týden v životě bez rodičů. Zvládli to ale všichni na jedničky. Na paní učitelce byla sice po návratu vidět únava, ale usmívala se.

Tahle skvělá paní učitelka učila dceru tři roky, potom odešla na mateřskou dovolenou. Během dceřiny školní docházky jsme ještě poznaly další učitelky a učitele, ale nikdo z nich se jí nevyrovnal. Nyní mi jedna známá říkala, že její syn bude mít v první třídě právě ji. S radostí jsem jí oznámila, že se nemají čeho bát, protože tak bezvadnou paní učitelku hned tak někdo nemá.

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10