Nemoc milovníků i odpůrců sladkého

O nemoci, která ve svém českém názvu vyjadřuje jednoduchý pojem pro sacharózu, jste už asi všichni slyšeli nebo četli. Možná ji máte v rodině či dokonce vy sami. Díky své četnosti je také nazývána morem jednadvacátého století.

Pokud jste z úvodu nevyčetli, o jaké nemoci mluvím, pro jistotu upřesním. Jedná se o diabetes mellitus neboli cukrovku.

Nejen vysoká hladina „cukru“ je strašákem cukrovkářů

Na cukrovce je nejvíc zlé to, že sama o sobě nebolí. Ano, nebolí. Pokud má člověk nízkou hladinu glykémie (hypoglykemii) může mít problémy s viděním, může se potit, mohou se mu třást ruce nebo může mít další z mnoha dalších projevů. Hypoglykémie ohrožuje člověka, neboť při ní buňky nejsou zásobovány energií a ne vždy je tělo schopno rychle zakročit a tento stav zvrátit. Nutno podotknout, že člověk s hypoglykémií může vypadat jako opilý – bude mluvit nesmysly nebo špatně reagovat na Vaše dotazy, může hůře koordinovat své pohyby. I proto zkušení záchranáři, kteří vedou přednášky o první pomoci, upozorňují na to, že z našeho pohledu opilé osoby, nemáme přehlížet. Těžká hypoglykémie může přejít do kómatu a věřte, není to nic příjemného. Sama jsem to zažila a můj manžel mě zachránil. Poté co nepomohlo 10 kostek cukru, zavoláním 155. Přivolaný lékař mne probudil až po aplikaci 5 ampulí glukózy do žíly.

A mé pocity? … v dáli jsem slyšela hlasy, postupně jsem začala vidět mlhavé obrysy osob, které se mi snažily pomoci. Nechtěla jsem se probudit, necítila jsem důvod. Byla jsem strašně slabá. Tehdy ještě můj přítel, mne chytnul za ruku a začal na mě mluvit. Tak jsem dostala impuls proto, abych se opravdu probrala. Oblečení jsem měla kompletně propocené, sama jsem se neudržela na nohou. Ale žila jsem. Kdybych byla sama, tělo by to nezvládlo.

A důvod? Aplikovala jsem insulin před plánovanou večeří, šla jsem na záchod a už jsem se z něj nevrátila. Insulin tehdy zabral velmi rychle a já prožila opravdu těžkou hypoglykémii. Hypoglykémie může být následkem vyšší fyzické aktivity, vyšší dávky insulinu než je potřeba, resp. léky, které mají za úkol snížit hladinu krevního cukru, případně kombinací více faktorů. Léčba tohoto stavu je rychlými sacharidy (u těžké glykémie to rozhodně nelze řešit čokoládou, sušenkou, apod.). Rychle účinná je sladká Coca-Cola, hroznový cukr nebo HYPOKit – některý z těchto pomocníků byste u diabetika měli vždy najít v osobních věcech. Volání lékařské pomoci je na místě, pokud pacient nereaguje na podání sladkého nebo např. nespolupracuje.

Opakem hypoglykémie, kterým prošel každý diabetik bez výjimky, je hyperglykémie. Nefyziologicky zvýšená hladina krevního cukru. Mírně zvýšená glykémie nemusí být okem pozorovatelná, ačkoli dlouhodobě zvýšená hladina se postupně podepisuje na orgánech (zejména očích, cévách dolních končetin a ledvinách). Při hladině krevního cukru dvojnásobně zvýšené oproti normálu je ve většině případů již překročen ledvinový práh a nadbytek glukosy je vylučován močí. V tuto chvíli už pacient může pociťovat vyšší potřebu konzumace nápojů. Je-li hladina glykémie zvýšena čtyřnásobně a víc, setkáme se už i se zvracením a acetonovým zápachem z úst. To už je jasné znamení, že dotyčný není schopen dodávat tělu energii z cukrů, a tělo spouští jiné metabolické dráhy, při kterých je jednou z odpadních látek aceton. Řešením takových stavů je aplikace insulinu a změna nebo zavedení léčebného režimu.

Oba výše popsané stavy jsou velice nebezpečné. Pokud nejde o extrémní situace, pacient s diabetem by měl být schopen sám sobě pomoci při hypoglykémii i hypeglykémii. V každém případě tyto situace nezpůsobují bolest, i proto nahoře uvedené tvrzení - cukrovka nebolí.

Kapesní přístroj, který rozezná hypoglykémii i hyperglykémii

Správně poučený pacient s cukrovkou se oběma popsaným stavům snaží vyhýbat. Pro jejich rozeznání většinou používá glukometr, což je v dnešní době relativně malý přístroj, který během několika sekund dokáže z malé kapky krve určit hodnotu glykémie.

Bohužel ne všichni diabetici mají k dispozici glukometr. Jen části pacientů tuto pomůcku hradí zdravotní pojišťovna. Nárok mají diabetici léčení 3 dávkami insulinu denně nebo inzulínovou pumpou a labilní diabetici, kteří si aplikují minimálně dvě dávky inzulínu denně. Kolik diabetiků v ČR tedy vlastní glukometr, který může kdykoli v případě potřeby použít?

V roce 2010 se léčilo v ČR s tímto onemocněním 806 230 osob. Z nich 4 501 bylo léčeno inzulinovou pumpou, 94 803 kombinací antidiabetik a inzulinu, 127 124 inzulinem, 170 605 pouze dietou a 409 197 antidiabetiky. Z čísel převzatých ze zdravotnické statistiky si dovoluji tvrdit, že minimálně polovina všech osob s cukrovkou nemá možnost si doma zkontrolovat svoji glykémii! Jak tedy poznají, že v době mezi dvěma kontrolami jejich léčba je uspokojivá? A často ono žití v představě, že je vše v pořádku a nic mě nebolí, vede ke vzniku tzv. pozdních komplikací cukrovky. V roce 2010 bylo evidováno více než 228 tis. případů komplikací diabetu (diabetická retinopatie, nefropatie a komplikace označovaná jako diabetická noha). Podíl chronických komplikací diabetu k celkovému počtu léčených diabetiků je 28 %!

Nejen dostupnost samotného glukometru pro pacienty s diabetem je alarmující. Podobně je to i s proužky do glukometru. Jeden proužek, tedy náklady na jedno měření doma jsou 8-15 Kč. Pacientům zdravotní pojišťovna hradí do 400 proužků ročně, pokud jsou léčeni insulinem, který si aplikují jednou či dvakrát denně, do 100 proužků ročně pro pacienty léčené perorálními antidiabetiky a do 50 proužků pro pacienty léčené dietou. V praxi to znamená, že pacient léčený dietou si může zkontrolovat glykémii jednou týdně. Zvýšená úhrada počtu proužků (nad 400 ks ročně) vždy podléhá schválení revizním lékařem a nutno podotknout, že i pojišťovny jako ZP MV ČR dovedou těhotné diabetičce prvního typu odmítnout zvýšenou úhradu proužků.

Prevence jako lék

Onemocnění diabetes mellitus není vždy jen následkem špatné životosprávy. Existuje několik typů cukrovky. Základní dva typy jsou označeny číslem 1 a 2, z nichž první typ je odhalen většinou v dětském věku a je následkem autoimunitního děje v těle, při kterém jsou zničeny ostrůvky vytvářející insulin. Tito diabetici vyžadují velkou pozornost zejména proto, že onemocnění s sebou nesou během celého života.  Druhý typ diabetu je většinou nalezen v dospělosti či staří a často je spojován s obezitou a nesprávnou životosprávou. Mimo tyto dva nejčastější typy je ještě diabetes LADA, MODY a další méně četné skupiny. Diabetes v těhotenství je označován jako gestační a jako jediný z jmenovaných se objevuje na přechodnou dobu, kdy žena prodělává v těhotenství velké hormonální změny. Po porodu se většinou glykémie vrací do normálu.

Slovo prevence by mělo být v souvislosti s cukrovkou skloňováno nejen ve vztahu k vzniku diabetu 2. typu, ale při hledání cesty k zabránění nárůstu množství diabetických komplikací, jejichž léčba je velmi náročná. Výjimkou nejsou amputace nohou nebo ztráta zraku. Stát šetří na možnosti sledovat glykémii pacienty v domácím prostředí a na základě naměřených hodnot tak upravovat vhodně léčbu. I to se podepisuje na tom, že pacienti žijí v bezbolestném omylu, že jsou vlastně zdraví. Vždyť doktor jim jednou za čas naměří pěkné hodnoty. A to stačí.  

Právo na léčbu má dle mého názoru každý. Jak ten, co se na vzniku své nemoci aktivně podílel, tak ten, který k ní přišel „jako slepý k houslím“. Snad státu, resp. zdravotním pojišťovnám již brzy dojde, že cesta prevence nevede přes úspory, ale investicemi do prevence.

Se zhoršením stravovacích návyků se tato nemoc stále více rozšiřujte, se vzrůstajícím délkou života přibývá pacientů s komplikacemi, které jsou následkem nedostatečné léčby.

Cukrovka se týká nejen seniorů, ale lidí v produktivním věku, dětí školního i předškolního věku. A všichni tito lidé potřebují pomoc a podporu. V kritických situacích od kolemjdoucích, v prevenci komplikací však od státu a zdravotních pojišťoven.   

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10