Vánoční cukroví - nejoblíbenější recepty Vánoční cukroví - nejoblíbenější recepty Nejoblíbenější VÁNOČNÍ KOLEDYNejoblíbenější VÁNOČNÍ KOLEDY Květina Vánoc - Vánoční hvězdaKvětina Vánoc - Vánoční hvězda Vánočka - nejoblíbenější receptyVánočka - nejoblíbenější recepty
Chytrá žena na Facebooku
Kategorie
Přihlášení
Jméno :

Heslo :


  trvale

Dnes je
Čtvrtek 14.12. 2017
Dnes má svátek Lýdie
Vyhledávání
Doporučujeme
 
 
 
Naše speciály
ZAJÍMAVÉ TIPY
Dělená strava? Zase další dieta? Nebojte se, dělená strava spočívá v tom, že své jídlo dělíte na bílkoviny, sacharidy a neutrální potraviny.

Nenechte děti klečet

8. 01. 2011 | Vaše příběhy

Když byl Lukáš ještě hodně malý, tak jsme nevěnovali pozornost tomu, v jaké je poloze a když už byl větší, tak si k jídlu na židli prostě klekl.

Dokud Lukáš ležel v kočáru, bylo vše v pořádku. Poctivě jsem dávala 3 látkové pleny a chodili jsme na kontrolu s kyčlemi, jak se běžně chodí. Když už chodil, tak si klekal a klečí občas dodnes. Při jídle jsem ho vždy dávala do dětské židličky, protože pro malé děti je klasický stůl vysoko. Jedl v ní několikrát denně. Jenže já jsem pak otěhotněla znovu a tím také následovalo, že Lukáš bude muset jíst u stolu. Když se Honza narodil, Lukášovi bylo 2,5 roku. Při hraní si také klekal a připadalo mi to zcela normální, kdo z nás si prostě neklekne? Pamatuju si, že jako dítě jsem musela klečet v koutě. Ale je fakt, že takové klečení je jen chvilkové, zato náš syn klečel pořád a dobrovolně.

Nevím přesně, kdy jsem si všimla, že Lukáš špatně chodí, ale určitě mu byly už 2 roky. Problém je v tom, že stáčel špičky při chůzi dovnitř. Samozřejmě jsem svůj názor, že se mi zdá, že špatně chodí, řekla doktorce. Odpověděla mi: "To se vám jen zdá."  Za nějakou dobu jsem jí to říkala znovu, že nějak pořád stáčí špičky. Zase nic nezjistila, to i Lukáš asi ze strachu ty nohy trochu nějak záhadně narovnal, v tu chvíli jsem si toho taky nevšimla, a tak jsem si připadala za blázna. Když se ale narodil Honza, nechala jsem ho zapsat k lékařce do vedlejší ordinace, protože během rozvodu a následnému stěhování se ukázalo, že sousední doktorka léčí jinak, navíc u ní měla kartu i dcera mého tehdejšího přítele. Pak se sestra s doktorkou ptaly, že když je u ní Míša i Honzík, zda  nechci k ní přeregistrovat i Lukáše, jelikož když půjdeme všichni společně na kontrolu, bude návštěva rychlejší nejen pro nás, ale i pro ni.

Lukáškovu kartu jsem tedy nechala přeregistrovat u lékařky, u které byl zaregistrovaný i mladší syn Honzík. Vzhledem k tomu, že po uplynutí pouhých čtyř měsíců jsem se s partnerem - Honzíkovým otcem, rozešla, byla jsem nucena se se zmiňovanou lékařkou domluvit, že jsem z pozice matky nic nezanedbala,  a že jsem na kontroly nejen s Honzíkem, ale i s oběma syny pravidelně na kontroly docházela. Tímto jsem chtěla zabránit tomu, aby otec mladšího syna Honzy nijak nebrojil proti mně, že jsem snad něco zanedbala, pakliže by v budoucnu došlo k nějakým zdravotním problémům našeho syna.

To, že jsem se od přítele odstěhovala a lékařka mladšího Honzíka "dala dohromady", bylo podstatou toho, že v první řadě byl větší problém se starším Lukášem, o tomto problému jsem se zmínila hned na začátku.

Lukášek klečel u autíček, u knížek, u televize, tudíž při jakékoliv činnosti a sedět normálně odmítal.

Vzhledem k tomu, že paní doktorka si pozvala mladšího syna ještě na zřejmě poslední kontrolu a Lukáše jsem měla s sebou, tak Lukáš, jelikož je od Honzíka starší 2,5 roku, věděl, že je součástí pouhého doprovodu. Neměl tudíž Lukáš žádný důvod k jakémusi sebeovládání, začal pobíhat po ordinaci, jak se říká, po svém. Můj postřeh, že Lukáš vtáčí špičky dovnitř, se tímto potvrdil. Lékařka si sama jeho bezprostředního běhání všimla, usoudila, že v jeho věku již by mělo být vtáčení špiček nohou zažehnáno. Dostala jsem pro syna doporučení k ortopedovi, který se vyjádřil tak, že Lukáškův problém bude vyřešen v době dospívání.

"Doporučil bych koupit pořádné boty, jak jsou s tou žirafou a sedět v tureckém sedu." Když totiž Lukyn stál úplně rovně a stoupl si na špičky, tak měl nohy absolutně rovné. No jo, ale takové pořádné boty, které jsou nezávadné s označením žirafy taky podle toho stojí. Nemohla jsem žádné vybrat, chtěla jsem takové jako mají miminka - tvrdou špičku, a nad kotník, s tím, že jsou v oblasti kotníku nepromáčknutelné. Takové boty  ale ve velikosti 29 nebyly, proto prodavačka donesla podobné o číslo větší, s tím, že mu to bude i příští rok a velice pěkně se nosí. Dvě věci mi bránily k okamžitému nákupu - 1 cm vůle a cena (to jsem šla do kolen). Boty za 860 Kč, nekupte to. Nakonec jsem se dala přemluvit. Lukáš je nějakou dobu nosil, na zahradu je měl ovšem zakázané. Pak mi stejně řekl, že je nosit nechce a tak skončily v krabici a šla jsem koupit boty za 300 Kč. Asi před půlrokem měl jít Lukáš na kontrolu k ortopedovi, jenže onemocněl a tak Lukáše přeobjednali za další 2 měsíce. Ani tento termín se nuskutečnil, to jsem byla pevně rozhodnutá, že jestli mi někdo chce tvrdit, že boty za 1000 Kč vyléčí synovy nohy, tak jo, ale já půjdu jinam.

V září letošního roku jsem šla s Lukášem k ortopedovi, ale k tomu u nás ve městě. Lukáš si lehl na lehátko a doktor mu zkroutil nohu, vtom přišla sestra a s údivem na něj koukala, co mu dělá s nohou. "To koukáte co? To normální člověk nedokáže. Toto se běžně operuje, ale kdyby to byl můj syn, nenechal bych na něj šáhnout." Z toho jsem usoudila, že já také ne. Lukáš má prostě moc vytočené kyčle a nic kromě tureckého sedu mu do takových 15 let nepomůže. S tím jak bude růst, tak se i kyčle automacky samy srovnají, pokud bude sedět -  a boty? Nemají na to vliv. Doktror mi řekl, že jeho sestra je toho živoucím důkazem, dodnes si obouvá boty obráceně, to jsme se hezky nakonec pobavili a mně se ulevilo, že konečně jsem mohla slyšet i jiného doktora, a takhle drahé boty už nekoupím.

Za půl roku až za rok, jak se nám bude chtít, máme přijít na kontrolu, spíš jen na omrknutí. Lukáš sedí doma v tureckém sedu dost často, právě teď už kolikrát i při jídle. Někdy si klekne, ale jen na chvilku. Jsem zvědavá, v jakém stavu bude mít kyčle, až mu bude těch slibovaných 15 let, ale to mám ještě čas, je mu teprve 6 let.


Autor:piskotik
Tento článek také můžete
* Přidat do oblíbených FACEBOOK Přidat na Facebook
Poslat emailem GOOGLE Přidat na Google
TISK Vytisknout Linkuj
Hodnocení
Nelíbí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Líbí
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
 
Čtěte také



Komentáře
Obrázek uživatelky
profil
a nemá hypermobilní klouby? nejde mi do hlavy, že když má vytočené kyčle, tak špičky vtáčí, myslela bych, že je bude vytáčet také, zvláštní... ale pokud je disponovaný od přírody a má skutečně přirozené vytočení, tak by z něj třeba mohl být jednou tanečník. kluci mají uzavřenější kyčle než holky, takže najít disponované dítě pro akademickou techniku je fakt výjimka. i když se mu to fyziologicky spolu s růstem srovná, tak nějaké dispozice mu asi zůstanou, pod dohledem by se to určitě dalo rozvinou správným způsobem. dneska je pedagogika a metodika práce s dětmi taky už někde úplně jinde ;-)
Obrázek uživatelky
profil
Nedá mi to se taky nepřidat ke komentářům. Náš mladší kluk je od mala hlídaný na ortopedii. Cvičili jsme vojtovu metodu a od té doby je tam prostě vedený a hlídaný a kontrolovaný... Když začal chodit, doktorka mu předepsala boty, protože měl ploché nohy. Takže jsme dvakrát do roka lítali pro papír na boty a byli objednat nějaké zdravotní boty. Po dvou letech nošení doktorka usoudila,že už se to lepší, že už nám nic nenapíše, ale že mu mám koupit někde pořádné boty, které mu budou zpevňovat kotník. Musím říct, že najít ty boty byl nadliský úkon. To, že všechny lepší boty stály kolem 1000 Kč a že z nich to dítě za necelý rok vyroste, to jsem překousla. Říkala jsem si, že je to pro jeho dobro. Ale ani u Bati jsem nenašla to, co jsem potřebovala. Buď to mělo slabou stélku, vůbec nevytvarovanou, nebo to prostě kotník nezpevňovalo. Tak jsem začala boty kupovat ve zdravotnických potřebách. Když máte štěstí, není to tam až tak drahé a mělo by to být dobré.
Obrázek uživatelky
profil
TAK TO JÁ BYCH OD VIETNAMCŮ SVÝM DĚTEM BOTIČKY NEKOUPILA ,TO SI RADĚJI ODEPŘU NĚCO ,ALE KOUPÍM ČESKÉ POŘÁDNÉ BOTY A BUDU MÍT DOBRÝ POCIT ,ŽE PODPORUJI ČESKOU VÝROBU A ČESKÉ OBČANÉ ,ŽE BUDOU MÍT PRÁCI.jINAK AT VŠE DOBŘE DOPADNESmajlík
Obrázek uživatelky
profil
držím pěstičky ať vše dobře dopadne. A s cenou bot, do nedávna jsem si také kupovala jen ty nejlevnější, většinou od vitnamců a manžel taky, nedávno mu ale lékařka zjistila plochou nohu a od té doby si oba kupujeme jen kvalitní i když drahé boty, hlavně né od vietnamců, raději si ale připlatíme, hlavně si nekazit nohy vietnamskými boty.
Aktuální soutěže
Komerční prezentace
Náš tip

Dopřejte si krásná česká plastová okna.

Potřebujete stylová a pohodlná křesla do pracovny? Vyberte si kvalitní kancelářské židle Hawaj.

NAVŠTIVTE NÁS ...
PŘIDAT MEZI OBLÍBENÉ NÁPOVĚDA VŠEOBECNÉ PODMÍNKY KONTAKT  ? Všechna práva vyhrazena   DESIGNED by   RSS 

Publikování nebo šíření obsahu serveru bez písemného souhlasu autora JE ZAKÁZÁNO !
Smajlíci: Copyright © Aiwan. Kolobok smiles