Začátek školního roku klepe na dveře a blíží se pravidelný kolotoč domácích úkolů, kontrolování žákovských knížek, odmlouvání při ranním vstávání a neustálé přemýšlení nad tím, co školáčkovi připravit na svačinu tak, aby byla zdraví prospěšná a malý nezbeda si na ní pochutnal. Známé heslo praví: Zdravá svačina, tím učení začíná.

A souhlasí s tím i výživoví specialisté. Z nejnovějšího finského výzkumu jasně vyplývá, že špatnou skladbou stravy dětí se snižuje výkonnost kognitivních funkcí. Ve školních lavicích tak děti nemají dostatek koncentrace, nedokáží si zapamatovat předávané informace nebo se přesně vyjadřovat.


Výzkumníci z University of Eastern Finland, Kuopio University Hospital a Výzkumného ústavu tělovýchovného lékařství Kuopio ve finsku testovali nejmenší školáky ve věku šesti až osmi let a zkoumali, jaký vliv má jejich výživa na výsledky v kognitivních testech. Průzkumu se zúčastnilo 428 dětí a výsledky dokázaly, že to, co školák během dne sní, má na jeho výsledky velký vliv. U chlapců je vztah mezi jídelníčkem a jejich výsledky dokonce mnohem silnější.

Dlouhodobě je jasné, že nevyvážená strava a nedostatek základních vitamínů a minerálů vede k pomalejšímu vývoji mozku a kognitivních funkcí, což výzkum plně potvrzuje. Nezdravé stravování, vysoký příjem cukrů a nasycených tuků, vede k snížení kognitivních schopností dokonce více než podvýživa.

Výživa školáků byla zkoumána na základě dvou testů. První, BSD test, měří příjem ovoce a zeleniny, luštěnin, obilovin s vysokým obsahem vlákniny, mléka, ryb a červeného masa. DASH test, druhá použitá metoda, pak měří podobně ovoce, zeleninu, obilné výrobky s vysokým obsahem vlákniny, mléko a mléčné výrobky, červené maso a uzeniny, slazené nápoje, sodík a cukr. Na základě porovnání s kognitivním testem (použity byly Ravenovy progresivní matrice), vědci došli ke zmíněným závěrům:

Děti, které ve své stravě postrádaly čerstvou zeleninu a ovoce a jejich denní příjem vlákniny nedosahoval předepsaného denního množství, dosáhly v kognitivním testu mnohem nižších výsledků než ti, kterým rodiče poctivě připravovali zdravé domácí svačiny a jejich mimoškolní strava nezahrnovala tučná a smažená jídla ani přebytek sladkostí.

A jak by tedy měla vypadat vhodně složená školní svačina?

Správná svačina by měla obsahovat jak sacharidy, tak bílkoviny a tuky a měla by být doplněna porcí ovoce nebo zeleniny. Právě sacharidy jsou ale nejdůležitějším zdrojem energie během dopoledních aktivit. Nemluvíme zde ale o cukru v pravém slova smyslu, takovém, který najdeme v čokoládových tyčinkách nebo sladkých nápojích. Dobré sacharidy se objevují například v ovoci a zelenině, v celozrnném pečivu včetně pufovaných výrobků. Obsahují velké množství vlákniny a mají tak prospěšný vliv na celý organismus.

Jak připravit vyváženou a hravou svačinku?

Pokud vašemu školákovi zelenina úplně nevoní, vyzkoušejte některý z našich tipů, jak svačinku jednoduše zabalit a připravit tak, aby si i zarytí odpůrci pochutnali na mrkvových špalíčcích nebo na okurkových kolečkách, zdravých cereáliích i ovoci.

Dejte dítěti na výběr z více drobností – do boxíku mu zabalte nakrájenou zeleninu, například mrkev nebo ředkvičky, nakrájené ovoce, jablíčka nebo sezónní laskominy a doplňte zdravým mlsáním.

Při přípravě i balení svačinky buďte kreativní. Jednotlivé části svačiny můžete silikonovými košíčky na pečení. Na výběr je mnoho barev i vzorů a veselé rozdělení ocení nejen začínající školáčci, ale i větší děti, které by raději svou svačinu vybíraly ze školního automatu. Nápadům se meze nekladou a do jednotlivých košíčků se vejde mnoho surovin a svačinka tak může být jednoduchým způsobem velice rozmanitá. A díky praktickému uložení si školák může rozvrhnout svačinu i na další přestávky!

Vyzkoušejte vykrajovátka ve tvaru zvířátek a dalších netradičních tvarů, veselou oblohu ve tvaru „smajlíků“ nebo ozdobně nakrájené ovoce. Každý školáček si rád smlsne na nějaké sladkosti, ale i ta se dá vyřešit zdravě.


Výzkum finských akademiků jednoznačně prokázal úzký vztah mezi výživou školáků a jejich výsledky ve školních lavicích. Co jsou to vlastně kognitivní funkce a jakou roli hrají v životě člověka?

Kognitivní neboli poznávací funkce jsou jednou z hlavních oblastí lidské psychiky a jejich centra jsou uložena v různých částech mozku. Prostřednictvím těchto funkcí člověk vnímá svět kolem sebe, jedná, reaguje nebo zvládá různé úkoly. Kognitivní procesy dávají člověku možnost učení, zapamatování, přizpůsobování se neustále se měnícím podmínkám okolního prostředí. Tyto funkce rovněž zahrnují i koncentraci, pozornost, řečové funkce, rychlost myšlení, schopnost pochopení informací. K funkcím exekutivním patří schopnost posuzování a řešení problémů, plánování, organizování.

Jaké kognitivní funkce ovlivňuje špatné stravování, nedostatek vlákniny a vitamínů a naopak přebytek tučných jídel a sladkostí?

Děti si nedokáží zapamatovat sdělované informace, pro jejich uložení do paměti je potřeba více opakování, než je standardní a často nejsou schopny si uložené informace vybavit, jednoduše zapomenou.
Nedostatek správných živin má za následek snížení soustředění a pozornosti. Děti jsou tak v lavicích neposedné, nemohou se koncentrovat na vykládanou látku a vydržet 45 minut poslouchat učitelský výklad a plnit zadané úkoly je pro ně obtížné.

Kvůli špatné skladbě potravy se dětem správně nerozvíjí schopnost vyjadřování. Nedokáží tak hbitě reagovat na zadané úkoly, bezprostředně odpovídat na dotazy, jejichž odpovědi znají. Často také obtížně hledají slova i celé výrazy a jejich komunikační schopnosti zůstávají na stejné úrovni nebo se vyvíjí jen velmi pozvolna.