O čem radši nemluvíme? Průjmy, zácpa, nadýmání.

-Komerční sdělení-

Opakované bolesti břicha, nadýmání, častý průjem nebo naopak zácpa – zdravotní komplikace, o kterých se nemluví s kamarády ani rodinou a často ani s lékaři. Přitom kombinací některých z těchto příznaků, které spojuje diagnóza syndromu dráždivého tračníku (IBS), trpí 15 % Evropanůi, častěji žen. Mezi nejdůležitější spouštěče zdravotních komplikací patří jídelníček a stres. Proto je velmi překvapivé, že se tento syndrom objevuje také u  6–14 % školáků.

Můžete mi, prosím, říci, kde si mohu odskočit?

„Pro dráždivý tračník (syndrom dráždivého tračníku) jsou typické bolesti břicha doprovázené problémy s vyprazdňováním stolice – zácpou nebo průjmem. Častým problémem bývá také nadýmání a pocit břišního dyskomfortu. Přestože jde o problém velmi častý, nejde o závažné onemocnění. Pokud je diagnóza stanovena správně, nejsou tito pacienti ohroženi ve zvýšené míře ani rakovinou tlustého střeva, ani jiným závažným onemocněním,“ říká MUDr. Martin Bortlík, Ph.D. z 1. lékařské fakulty UK. Syndrom dráždivého tračníku (neboli dráždivého střeva, často také označovaný zkratkou IBS z anglického irritable bowel syndrome) může být navíc spojený s chronickou únavou, poruchami spánku, bolestmi hlavy, svalů a zad nebo výkyvy nálad (které nemoc dále, jako v začarovaném kruhu, zhoršují).

Na rozdíl od vážně nemocných jsou lidé na své zdánlivě banální zdravotní komplikace často sami. Ať již z pocitu studu, nebo kvůli bagatelizaci a přesvědčení, že dieta vše spraví, se bojí o nepopulárních příznacích hovořit, a to často i s rodinou. K lékaři se tak dostane pouze necelá třetina z nich.iii Málokdo se stydí říci, že musel zůstat doma, protože měl střevní chřipku, nebo snědl něco špatného. Proč se tedy bojíme svěřit se s tím, že stejnými příznaky trpíme častěji?

Není to tak jednoduché, jak by se mohlo zdát

Nedá se říci, že by existovala jedna univerzální příčina vzniku, často se na něm spolupodílí více faktorů. Mezi nejdůležitější patří dlouhodobý stres, narušení bakteriální flóry střeva, větší délka střeva, větší citlivost mozku na některé podněty, v minulosti prodělaná infekce trávicího traktu nebo některé potravinové alergie vedoucí ke změně fungování imunitního systému ve střevě. Právě stres je přitom příčinou, které je v poslední době věnována velká pozornost. Stres totiž přepne naše tělo do obraného režimu a u mnoha lidí se napětí přenáší právě do trávicí soustavy a ovlivňuje tak průběh a frekvenci záchvatů syndromu. Skutečnost, že se zdravotní komplikace objevují častěji, může vést k novému stresu a strachu z ataků. Následkem pak může být výrazné snížení kvality života – ataky nemoci narušují denní režim, lidé se omezují v jídle a kvůli obavě z nepříjemných situací se vyhýbají sportovním aktivitám, delším cestám a společnosti.

Kvůli různorodosti příznaků syndromu dráždivého tračníku je složitá i diagnóza. Ta spočívá v první řadě ve vyloučení jiných závažných onemocnění. „Podobné projevy jako dráždivý tračník mohou doprovázet řadu onemocnění, např. střevní záněty, celiakii, divertikulární chorobu nebo rakovinu tlustého střeva. Vzácněji se takto mohou projevovat i nemoci jiných orgánů – například ledvin, diabetes, nebo deprese. Správná diagnóza proto vyžaduje vyloučení jiných chorob, a to především v situaci, kdy se objeví některé alarmující projevy – např. nechutenství, hubnutí, nebo krvácení do stolice,“ pokračuje MUDr. Bortlík. Diagnózu „syndrom dráždivého tračníku“ nebo IBS přitom pravděpodobně uslyšíte, pokud máte bolesti břicha doprovázené nadýmáním, průjmem nebo naopak zácpou nejméně 3x měsíčně déle než 6 měsíců.

Jak se v tom tedy vyznat

Syndrom dráždivého tračníku můžeme dle příznaků rozdělit na 3 typy, přičemž u každého je třeba zvolit jiná režimová opatření:

    1. IBS doprovázené průjmy - příznakem jsou bolesti břicha související s řídkými stolicemi (někdy s obsahem hlenu) a častějším nebo náhlým nutkáním si odskočit. Tyto příznaky přitom vyřeší pouze návštěva toalety, po které dojde k dočasnému zlepšení. Ke zmírnění příznaků přispívá úprava jídelníčku a probiotická léčba doplněná o tzv. probiotické kvasinky se záhadným názvem Saccharomyces Boulardii (na trhu existuje několik volně prodejných přípravků s touto kvasinkou, některé dokonce v  kombinaci s dalšími probiotickými kmeny).

    2. IBS doprovázené zácpou – příznakem jsou bolesti břicha spojené se zácpou, tvrdou nebo hrudkovitou stolicí a s potížemi při vyprazdňování, k němuž dochází obvykle méně než 1x za tři dny. V tomto případě je důležitý nejen příjem probiotik, ale také vlákniny; i při pestrém a vyváženém jídelníčku je obtížné zařadit tolik vlákniny, kolik je potřeba – proto i v tomto případě jsou vhodné doplňky stravy dostupné v lékárně.

    3. IBS smíšeného typu (střídání zácpy a průjmu) doprovázené nadýmáním – nadýmání a dyskomfort  mohou být nejen samostatnými projevy syndromu dráždivého tračníku, ale mohou též doprovázet příznaky zácpy. Nadýmání a pocit plnosti jsou následkem nadměrné tvorby střevních plynů. Řešením je odpovídající úprava jídelníčku, probiotika a doplňky s trávicími enzymy. Ty v našem těle pomáhají trávit těžko stravitelná jídla, usnadňují rozklad makroživin a vstřebávání mikroživin, snižují množství cukrů, které se dostanou do tlustého střeva a tak snižují nadýmání.

8 věcí, které pro sebe můžete udělat:

    1. Pište si
Je důležité rozumět svému tělu. Před tím, než začnete se změnou režimu, je vhodné zjistit, co příznaky vyvolává. Nejpřímější cestou je deník. Ten by měl obsahovat informace o jídelníčku, pohybu, stresových situacích a poznámku, zda se v daný den objevily nechtěné příznaky. Při konzultaci s lékařem Vám bude deník užitečným pomocníkem.

    2. Upravte svůj jídelníček
Protože individuální příznaky se u syndromu dráždivého tračníku liší, je důležité přihlédnout k tomu i při dodržování jídelníčku. Konkrétní doporučení se liší dle příznaků. Obecně se dá říci, že prvním krokem je vytipovat a vyloučit jídla, která fungují jako spouštěče Vašich problémů (liší se dle typu příznaků). Denní příjem energie by měl být rozdělen do pěti menších porcí. Dobré je přitom plánovat dopředu a připravit si jídla předem, aby se ráno nestalo první stresovou situací. Též se vyplatí vyhradit si na jídlo dostatek času a využít půlhodinku současně jako relaxaci.

    3. Probiotika změnu jídelníčku podpoří
Střevní bakterie, které udržují náš trávicí systém v rovnováze, jsou velmi citlivé a rovnováhu tak může narušit nejen složení jídelníčku, nemoc a užívání léků, ale i celkový životní styl a stres. Každé narušení rovnováhy přitom vede k méně či více závažným potížím. Probiotika představují vhodný způsob, jak správnou činnost střev podpořit. Dá se říci, že prospívají správnému zažívání obecně a s jejich zařazením do jídelníčku neudělá chybu nikdo. V případě IBS je možné jejich účinek podpořit doplněním o další specifické složky dle akutních příznaků.

    4. Pohyb je dobrý pro tělo i pro hlavu
Při pohybu je důležitá pravidelnost, proto je dobré vybrat si takovou činnost, která vás baví. Na pohyb byste si měli najít čas minimálně 3x týdně 20–30 minut. Pokud se ale aktuálně necítíte dobře, občasná jednodenní přestávka jistě nevadí. Ale pozor, ne všechny sporty jsou pro lidi trpící syndromem dráždivého tračníku vhodné. Naslouchejte svému tělu a vyhněte se např. posilování břišních svalů nebo skákání, pokud u vás zhoršují průjem. Naopak vhodné jsou nordic walking, jízda na kole (s sebou si zabalte raději vlhčené ubrousky), tanec, taj-či, jóga nebo pilates. 

    5. Pokuste se zpomalit
Je jasné, že to se jednoduše řekne, ale hůře udělá. Protože na rozvoji syndromu dráždivého tračníku se podílí do velké míry stres, je pravidelný odpočinek, věnování se koníčkům, rodině a přátelům důležitou součástí léčby. Při rozhodování o tom, jak budete trávit volný čas, je důležitý hlavně váš dobrý pocit a spokojenost. Protože vše začíná ráno, nařiďte si budík s dostatečným předstihem.

    6. Uvědomte si, že na to nejste sami
Téma střevních komplikací je jistě nepříjemné, ale myslet si, že si přátelé ničeho nevšimli, je dosti naivní. Jistě budou rádi za důvěru, kterou jim projevíte tím, že se svěříte. Navíc, většina z nich má zkušenosti se střevní chřipkou nebo špatným jídlem, a tak budou vědět, o čem mluvíte. Pokud své pocity chcete sdílet s lidmi, kteří trpí stejnými problémy, podívejte se na některou z diskusních skupin, jež se tématu syndromu dráždivého tračníku věnují na internetu. Nepodceňujte ani rady lékárníka. Pokud Vám vadí přítomnost dalších nakupujících v lékárně, vyčkejte na vhodnou příležitost a zeptejte se, jaký přípravek by Vám doporučil k dlouhodobému řešení Vašich obtíží. Erudovaný lékárník už bude vědět, jak se správně zeptat, aby identifikoval, co Vás trápí a jak Vám nejlépe pomoci. Při dlouhodobějších komplikacích je též vhodná konzultace s gastroenterologem nebo psychologem.

    7. Užívejte si každý den
Pro mnoho z nás je základem stereotyp. Zamyslete se, zda v něm jsou věci, které neradi děláte a s nimiž je možné přestat. Zkuste najít i na stresových situacích něco pozitivního – při ranní dopravní špičce promyslete, co je nutné udělat přes den; při čekání ve frontě naplánujte víkend. Snažte se, aby zdravotní komplikace omezovaly váš život co nejméně. Pokud se svěříte přátelům, jistě najdete společné aktivity, které budou vyhovovat všem.

    8. Nevzdávejte to
Je důležité počítat s tím, že změna se neprojeví okamžitě. Při úpravě životního stylu je třeba vytrvat. Nic se nevyřeší samo a vaše námaha bude odměněna tím, že se příznaky zmírní a budou přicházet méně často.


Více informací a také samodiagnostický test najdete na www.cojeIBS.cz