O jedné slavné, ale bezejmenné uličce

Kdysi mi dcera říkala, že při procházce Prahou objevili velikou zajímavost. Prý až tam pojedeme spolu na výlet, tak mi ji ukáže. Od té doby jsme hlavní město navštívily několikrát, ale vždycky jsme měly nějaký cíl a na dceřinu senzaci jsme zapomínaly nebo nestíhaly. Až nyní.

Obdivovaly jsme Karlův most téměř bez turistů a bez stánků. Byli zde pouze tři „malíři“. Poté jsme sešly po schodech dolů a prošly pod mostem. A tam si dcera vzpomněla, že tady někde je to její překvapení, které tajila. V první chvíli si nebyla jistá, jestli jsme na správném místě. Pomalu jsme tedy procházely ulicí a rozhlížely se. Já jsem nevěděla, přesně, co mám hledat. Dcera mi řekla, že to hned poznám. A za chvíli jsem to skutečně uviděla. Uzoučkou uličku, a nad ní svítí semafor. Nejdříve jsem si myslela, že to je nějaký vtip a ukazuji semafor dceři. Ona se zasmála, a že to je ta její zajímavost, kterou mi už dávno chtěla ukázat.

Takže z ulice U Lužického semináře vede na zahrádku restaurace na břehu Čertovky úzká ulička. Tvoří ji kamenné schody, její šířka je necelých padesát centimetrů a délka zhruba patnáct metrů. Dva lidé by se tu nevyhnuli, proto zde majitel restaurace nechal nainstalovat semafory. Ovládají se podobně jako ty u přechodů – pomocí tlačítka. Samozřejmě jsem si to hned vyzkoušela. Zmáčknu tlačítko, rozsvítí se zelený panáček. Jdu tedy uličkou dolů. Zde už čeká nějaký pán a mačká tlačítko. Já projdu, zhasne červený panáček a rozsvítí se zelený. Pán jde nahoru. Otočím se tedy a jdu za ním také nahoru. Tam čeká dcera a směje se. Její senzační překvapení mělo úspěch. Nikdy jsem o této uličce neslyšela. Když tu prý byla dcera poprvé, tak čekali dlouho na zeleného panáčka. Turistů tu bylo mnoho a neustále chodili dolů a nahoru. Asi se nemohli semaforu nabažit. Někteří průvodci po Praze se o této uličce zmiňují, tak proto ty davy lidí. A tak se vlastně tahle úzká bezejmenná ulička stala velkou atrakcí.

Dříve sloužila jako protipožární ulička. Vybudována byla v letech 1503-1541 po ničivých požárech, které Prahu postihly. Takovýchto uliček bylo po městě hodně. V případě požáru by zabránily dalšímu šíření ohně mezi dřevěnými domy. Tato je asi poslední na Malé Straně. Šikovný majitel restaurace toho dokázal využít, protože panáček na semaforu k němu přivede více hostů. A možná i uličku zachránil.

Jaa123 - čtenářka
ChytráŽena.cz

Tento článek také můžete