Červená řepa - nejoblíbenější receptyČervená řepa - nejoblíbenější recepty Houbový guláš - nejoblíbenější receptyHoubový guláš - nejoblíbenější recepty Kdy se slaví Halloween v roce 2017?Kdy se slaví Halloween v roce 2017? Nakládané zelí - nejoblíbenější receptyNakládané zelí - nejoblíbenější recepty
Chytrá žena na Facebooku
Kategorie
Narozeninový poklad
Soutěžte o výhry za
více než 150 000 Kč
do startu zbývá:
Přihlášení
Jméno :

Heslo :


  trvale

Dnes je
Čtvrtek 19.10. 2017
Dnes má svátek Michaela
Vyhledávání
Doporučujeme
 
 
 
Naše speciály
ZAJÍMAVÉ TIPY
Dělená strava? Zase další dieta? Nebojte se, dělená strava spočívá v tom, že své jídlo dělíte na bílkoviny, sacharidy a neutrální potraviny.

O mňoukajícím prasátku

14. 06. 2014 | Vaše příběhy

V mládí jsem se věnoval ochotnickému divadlu. Hráli jsme především pro děti - dětská představení, pohádky, písničky a scénky.

Jako amatérští herci jsme se museli potýkat s různými problémy. Měli jsme většinou svá civilní povolání a divadlo patřilo jen k zálibám. Přesto jsme jím žili. Za dobrovolné vstupné, které většinou ani nepokrylo náklady, jsme se dvakrát týdně vydávali všanc neúplatnému dětskému publiku. Radost malého diváka nám vynahradila vše – hodiny příprav, dřinu při zkouškách a někdy i výčitky protějšků, kteří se museli smířit s tím, že mají doma herce – amatéra.

Druhým dnem jsme hráli veselou pohádku, ve které vystupovala samá zvířátka. Byl zde pejsek, prasátko, myška, kočička, medvěd, zajíc a ostatní zvířata. Představení bylo náročné na převleky, zato jsme se pořádně vyřádili hlasově i pohybově.

Představení mělo pomalu začít, ale nedorazili zatím tři kolegové. Ti představovali prasátko, myšku a kočičku. Byli jsme už nervózní, když telefonovali. Všichni tři jeli na představení jedním autem. Kvůli vážné dopravní nehodě byla silnice, kudy projížděli, uzavřena.

„Nestihneme to, musíte to odehrát bez nás,“ sděloval Radek, představující prasátko, do telefonu.

o mňoukajícím prasátkuMuseli jsme si rychle rozdělit jejich role. Já hrál pejska a musel jsem vzít také prasátko a kočičku. Má kolegyně Jana, představující lišku, si vzala ještě myšku. Ostatní kolegové si žádnou z rolí nemohli vzít, protože byli zároveň na jevišti s danými zvířátky.

Pohádka nebyla dlouhá, mně se ale zdála nekonečná. Vždy jsem odehrál svou roli pejska a utíkal jsem do zákulisí převléci se do kostýmu prasátka nebo myšky, podle toho, kdo byl zrovna na řadě. I Jana se zapotila. Museli jsme zároveň vydávat příslušné zvuky. Jana jako myška pískala, ale jako liška si od imitace zvuků odpočinula, zatímco já střídavě chrochtal, mňoukal a štěkal či vrčel. Jednou se mi stalo, že jsem jako pejsek vyběhl na jeviště a zbyl mi na zadku dlouhý umělý kočičí ocas. Kočička měla navíc na konci ocásku uvázanou červenou mašli. Štěkal jsem a hrál roli psa, pečlivě schovávajícího ocásek za sebou. Děti si ničeho nevšimly.

Celý zpocený jsem utíkal po scéně psa do zákulisí, rychle jsem se vsoukal do růžového kostýmu prasátka a vyšel jsem na scénu. A tu jsem jako prase promluvil: „Mňau, lištičko….“ Můj monolog pokračoval, ale nebyl moc slyšet, protože ho přehlušil smích publika. Děti si všimly přebreptu.

Představení jsme dohráli. Byl jsem unavený mnohem víc, než kdy jindy. Na sobě jsem měl ještě kostým prasátka a ovíval jsem se umělým kočičím ocáskem s mašlí, když na dveře zadní místnosti, která nám sloužila jako kostymérna, někdo zaklepal.

Byli jsme zvyklí, že nám po představení přišel občas někdo poděkovat. Jako ochotníci jsme divákům ušetřili spoustu peněz a zároveň jsme měli pestrý repertoár, který děti bavil a zároveň vzdělával.

Paní, která vešla, nám ale nepřišla poděkovat.

Rozhlídla se a hrnula se ke mně. „Vy hrajete prasátko?“ ptala se. Nebylo pochyb, že ano. Na sobě jsem měl dosud růžový kostým.

„A hrajete i kočičku, že?“ ptala se, ale nenechala mě odpovědět. Dívala se na kočičí ocásek s mašličkou, který mi v tu chvíli sloužil místo vějíře.

„Tak jsem vás chtěla poprosit, abyste nám nepletl děti. Naše malá Martinka je teď přesvědčená, že prasátka běžně mňoukají. A jsem zvědavá, jak jí to vymluvím, aby o tom zítra nepřesvědčovala všechny děti ve školce,“ spustila paní.

Snažil jsem se jí vysvětlit, že běžně hraji pouze jedno zvířátko. „Toto byl záskok. Nemělo se to stát, ale kdybych to nevzal, museli bychom představení zrušit. Omlouvám se.“ Stál jsem před tou paní jako malý kluk. Ta se nakonec usmála a odcházela za svou malou Martinkou.

Martinka je dnes už dospělá a jistě má své vlastní děti. Tak jen doufám, že si dodnes nemyslí, že prasátka mňoukají… 


Svehlava - čtenářka
ChytráŽena.cz

Tento článek také můžete
* Přidat do oblíbených FACEBOOK Přidat na Facebook
Poslat emailem GOOGLE Přidat na Google
TISK Vytisknout Linkuj
Hodnocení
Nelíbí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Líbí
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
 



Komentáře
Obrázek uživatelky
profil
hezky a úsměvně napsané.Smajlík
Obrázek uživatelky
profil

docela mne rozesmal. Jo deti jsou vsimave a jsou pro kazdou legrackuSmajlík
Aktuální soutěže
Komerční prezentace
Náš tip

Dopřejte si krásná česká plastová okna.

Potřebujete stylová a pohodlná křesla do pracovny? Vyberte si kvalitní kancelářské židle Hawaj.

NAVŠTIVTE NÁS ...
PŘIDAT MEZI OBLÍBENÉ NÁPOVĚDA VŠEOBECNÉ PODMÍNKY KONTAKT  ? Všechna práva vyhrazena   DESIGNED by   RSS 

Publikování nebo šíření obsahu serveru bez písemného souhlasu autora JE ZAKÁZÁNO !
Smajlíci: Copyright © Aiwan. Kolobok smiles

Štístko