O tom, jak člověk někdy najde smysl v tom, co nehledal

Nechtěla jsem se věnovat ekonomice, nebo jiným oborům, které si nezískaly můj zájem. Ač mi každý opakoval, že je škoda ukončit studium pouhou maturitou a státnicí, kterou jsem si udělala při střední škole, já šla do práce. Celý svůj život jsem pracovala v kancelářích, případně v obchodě a službách ve vedoucích pozicích. A pracovala jsem mezi ženami. Byly horší i lepší pracovní kolektivy. Našla jsem v práci kamarádky, ale i sokyně. A pak jsem na dlouho onemocněla. Musela jsem se vzdát na nějakou dobu práce úplně. Poté se mi narodil syn, zemřel jeho otec, a já byla na výchovu miminka sama. A když jsem se konečně mohla opět zajímat o práci, bylo to velmi těžké. Po dlouhé době mimo zaměstnání jsem nemohla sehnat odpovídající práci. A tak jsem pracovala v lázních jako pokojská.

Práce mě těšila. Klienti odkázaní na cizí pomoc byli vděční za každou službu mimo rámec mých povinností. A já mám lidi opravdu ráda. A proto jsem nosila lidem, kteří si nedokázali nikam sami zajít, pití z obchodu, případně jiné zboží, o jehož nákup mě požádali. V lázních, kde jsem nikdy neměla problémy, mi začaly kolegyně závidět. Ač jsem měla pevně přidělené „své“ patro, občas jsem musela zaskočit také za chybějící kolegyně. Nebylo divu, že klienti začali poukazovat na mé vstřícné chování. Dokonce poslali do lázní také pochvalný dopis, ve kterém vyzdvihli mé chování k nim. Byla jsem vedoucí slovně pochválena, zároveň jsem začala pociťovat nevraživost mých kolegyň, které neudělaly pro nemocné nic navíc. Stala jsem se nepohodlnou.

Nakonec jsem lázně opustila, a to také kvůli nevyhovujícímu platu.

Hledala jsem nové uplatnění v životě. Prošla si pár pohovorů na místa odpovídající mému vzdělání. Většinou jsem postoupila do dalších kol, nikdy jsem nevypadla v tom prvním. Ale nikdy jsem místo také nedostala. A pak mě oslovil inzerát, kde hledali v nedaleké obci do výrobního podniku ženy i muže do výroby. Nepožadovali žádné vzdělání, plat byl na podmínky v našem kraji ucházející. Nutnost nepřetržitého provozu a dvanáctihodinových směn mě netížila, protože syn mezitím dospěl a žije už sám. Byla jsem přijata a nastoupila do mě zcela neznámého prostředí. Hned v úvodu jsem si řekla, že to je jen do doby, kdy najdu práci, která mi bude lépe vyhovovat. Místo propisky, čistého límečku a nalakovaných nehtů jsem vyfasovala montérky, železné klíče a sadu nářadí. Pracovní kolektiv byl z devadesáti procent mužský. Nikdy jsem s muži nepracovala. Uvědomovala jsem si, že jak se uvedu na začátku, tak mě budou vnímat také později. Nastoupila jsem do haly plné prachu, hluku a řinčení s úsměvem. Každému, s kým jsem pracovala, jsem podala ruku, představila se a nabídla tykání. Každý ho přijal. Byla jsem přidělena do skupiny několika mužů. Brzy jsem mimo svou práci chtěla vyzkoušet i úkony, které dělají oni. A protože jsem odjakživa technický typ, co si poradí s televizí a další elektronikou v domácnosti, dokáže namontovat polici, sestavit nábytek, nedělalo mi problém ovládat i chlapskou práci. Přestože jsem původně tuto práci brala jen na dobu určitou, než si najdu zaměstnání vhodné pro ženu, našla jsem ve výrobní hale spoustu kamarádů. A to, co jsem nikdy nezažila mezi ženami, zažívám nyní mezi muži. Ač jsem žena, která nemá tolik síly jako muž, našla jsem kolegy, kteří si ihned všimnou, že nesu něco těžkého, a přiskočí a pomohou mi s tím. Když mi kleště na ohýbání plechu sedřou kůži na krev, vezmou to za mě se slovy, ať si odpočinu.

Pomluvy, nevraživost a závist, na které jsem byla zvyklá mezi ženami, najednou nejsou. Neexistují. Mám v práci spoustu kolegů, kteří mě kdykoli rádi vyslechnou, nezaujatě poradí, ale troufnu si říct, že ani jednoho člověka, který mi závidí, že mi něco jde, v něčem jsem skutečně dobrá. Naopak, dočkám se vždy pochvaly a ocenění své snahy.

Už po měsíci jsem si všimla, že se do práce těším. Ač mám mnohem namáhavější zaměstnání, než když jsem v kanceláři ťukala do počítače nebo se oháněla propiskou, s těžkými klíči, palicí, stroji, nákresy a krabicemi s nářadím se cítím mnohem lépe. Myslím, že jsem našla své místo, které jsem ani nehledala.

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10