Bílý a červený rybíz – zdravé ovoce výrazné chutiBílý a červený rybíz – zdravé ovoce výrazné chuti Čas malinČas malin Rebarborový koláč - nejoblíbenější receptyRebarborový koláč - nejoblíbenější recepty Houbový guláš - nejoblíbenější receptyHoubový guláš - nejoblíbenější recepty
Chytrá Žena na Facebooku
Kategorie
Přihlášení
Jméno :

Heslo :


  trvale

Dnes je
Sobota 19.08. 2017
Dnes má svátek Ludvík
Vyhledávání
Doporučujeme
 
 
 
Naše speciály
ZAJÍMAVÉ TIPY
Dělená strava? Zase další dieta? Nebojte se, dělená strava spočívá v tom, že své jídlo dělíte na bílkoviny, sacharidy a neutrální potraviny.

Odměny a tresty

12. 10. 2010 | Výchova
Učení má mnoho forem – tou nejjednodušší je podmíněnost (podmiňování). Jedná se o proces, který vyvolává odpověď organismu, nebo také situace. Rozlišují se v zásadě dvě formy podmiňování: klasické a operační. Základní rozdíl spočívá v aktivitě člověka (případně jiného organismu). V situaci klasického podmiňování je organismus pasivní a je vystaven působení nějakého podnětu (zvonek, světlo…).V situaci operačního podmiňování je člověk aktivní.

Operační chování je typické jak pro lidi tak i pro zvířata – prakticky se jedná o princip odměny a trestu. (Klasické podmiňování je typicky zvířecí, proto se mu v tomto článku nebudeme věnovat.)

Operantní podmiňování je posilováno svými důsledky (čím častěji nebo intenzivněji odměna či trest přichází, tím hlouběji se tento zážitek vepíše do paměti.).  Dítě (nebo samozřejmě i dospělý) se soustředí na to, co se stane. Při operantním podmiňování se odměna dává pouze, jestliže dítě dobře odpoví nebo reaguje. Dítě musí jednat tak, aby dosáhlo odměny, protože odměna ho těší a touží po ni. Takovou odměnou může být cokoliv, co je příjemné – výlet, sladkost... Nicméně – a to bychom měli mít na paměti neustále – odměnou je nejčastěji prostá pozornost rodičů, pochvala, pohlazení, úsměv či prostý milý tón hlasu rodiče. Toho lze využít už při výchově velmi malých dětí – téměř od narození. Pohlazení nebo úsměv nás jako rodiče nic nestojí a přesto jím dítěti dáváme neuvěřitelně hodně! „Abstraktní odměny“ tedy citové by měly ve výchově rozhodně převažovat nad těmi „materiálními“. Nezapomínejme také, že nedostatek citové odměny může být pro dítě stejně významný jako trest. Například nezájem rodičů je jednou z největších chyb ve výchově.

Dítě vnímá reakce nejen na své vlastní skutky, ale také například na činy svých vrstevníků. (Pokud Honzík vidí, že kamarád tahá pejska za ocas a maminka se na něj za to zlobí, uvědomí si, že se to nemá dělat.) To může mít samozřejmě významný pozitivní vliv na formování osobnosti (jak koneckonců říká staré přísloví „Poučme se i z chyb druhých. Život je příliš krátký, než abychom je stihli všechny napáchat sami!“) Nebezpečný je však fakt, že stejně tak může být důsledek velmi negativní. Příkladem může být známý problém násilí v médiích. (Když Honzík sleduje film, kde si hlavní hrdina „prostřílí“ cestu ke štěstí a nikdy není dopaden, je pro něj těžké pochopit, proč je toto chování špatné.)

Co je efektivnější – odměna nebo trest? Odměníme-li jakékoliv jednání (ať už pochvalou, úsměvem, dárkem, či jakkoli jinak), automaticky dáváme najevo, že toto jednání je správné a v člověku je tak posilujeme. (Pochopitelně může tímto způsobem být posíleno i jednání protispolečenské či ještě závažnější povahy, což přináší řadu problémů. Například je li dítě chváleno za krádež, je pro ně i v pozdějším věku obtížné pochopit, že krást se nemá.) Trest však může mít zcela protichůdné důsledky. Obecně vzato záleží na tom, jak je trest podán, o jaký trest se jedná, je-li zdůvodněn, jaký je celkový vztah trestaného a trestajícího, zda je reakce na stejný čin stejná, dopustí–li
 se ho různé osoby...

Trestem může dojít k oslabení  nebo potlačení už existující reakce a k naučení se novému, nebo k upevnění existující reakce! (K tomu často dochází, není-li dítě téměř vůbec odměňováno. Pak je pro ně důležité, aby si ho někdo vůbec všiml – i za cenu trestu. Jak už jednou zaznělo, nezájem je pro dítě skutečně velkým a krutým trestem!!!) Obecně mnohem lepších výsledků při učení dosahuje metoda odměn, protože účinek trestu není tak zřetelný jako u odměny. (Honzík ví, že nemá kopat do hračky, ale chybí alternativa, co tedy má dělat.) Dále může vzniknout odpor nebo strach vůči trestající osobě nebo k situaci, kde k trestu dochází (Honzík se raději bude tatínkovi vyhýbat, aby ho zase nepotrestal) a také extrémní a bolestivý trest může vyvolat agresi (člověk nemá rád, když je v pozici oběti, proto si situaci otočí ve svůj prospěch, aby zažil pocit cíly a necítil se tak bezmocný). Dalším nebezpečím je naopak naučení se bezmoci.

Dítě, které je často trestáno a není (nebo téměř není) odměňováno, si zvykne na trest a stává se apatické, neboť si uvědomuje, že jej prostě musí přetrpět a nemůže se mu vyhnout.

Důležité je také posilování případně vyhasínání – tedy odměna nebo trest by měly přicházet pravidelně, dokud si dítě jejich důsledek nevštípí do paměti. Například pokud učíme dítě zdravit, nestačí pochválit jej jen při prvním zdařeném pokusu. Odměňujeme jej tak dlouho, dokud se pro něj pozdrav nestane samozřejmostí. Pokud pak pozdravit zapomene, je nutné mu to opět připomenout (Například formou pokárání „Ale, Honzíku, ty už přece umíš zdravit, to není pěkné, když paní neodpovíš“ a podobně.)
Naprosto matoucí je pak pro dítě situace, kdy se mu za stejné chování dostává střídavě odměny i trestu. Jednou je za to, že dal pejskovi pusinku pochválen („Ty jsi ale hodný chlapeček, máš Azora rád, že?“) a podruhé pokárán („Fuj, to se nedělá, pusinkovat psa!“) Tyto rozdílné reakce často přicházejí od různých lidí (nezřídka mají na stejnou situaci jiný pohled tatínek a jiný maminka), ale setkáváme se i s tím, že různě reaguje tentýž člověk. Dítě pak logicky nechápe, jestli se zachovalo správně nebo špatně a naučení se správnému chování mu zákonitě trvá mnohem déle.
Již u malých dětí je tedy důležité bezprostředně posilovat (chvála za dobré chování, výtka za agresi). Chceme-li člověka (či zvíře) něco naučit, nemůžeme čekat, až to udělá spontánně, je třeba tvarovat - tedy posilovat pouze ty reakce, které odpovídají záměru a postupně je pozměňovat (posouvat) až do výsledné podoby.

Nicméně žádný obecně platný návod ohledně používání odměn a trestů neexistuje. Tak, jak nenajdeme na světě dva zcela shodné lidi, neocitneme se nikdy ani ve dvou naprosto identických situacích. Měli bychom však mít stále na paměti, že i naše chování je pro druhé vzorem. Pokoušíme-li se tedy z člověka výchovou „dostat to nejlepší“, měli bychom především upřednostňovat pozitivní přístup a tedy i používat mnohem častěji odměn (a pozitivních motivací) než trestů.

Agrant - čtenářka
ChytráŽena.cz

Tento článek také můžete
* Přidat do oblíbených FACEBOOK Přidat na Facebook
Poslat emailem GOOGLE Přidat na Google
TISK Vytisknout Linkuj
Hodnocení
Nelíbí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Líbí
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10


Komentáře
Obrázek uživatelky
profil
deti musia mať rešpekt ale dostávať dostatok lásky
Obrázek uživatelky
profil
děti jsem asi měla hodné, nebylo třeba je trestat, spíš jsem pro ně kamarádem ....
Obrázek uživatelky
profil
aj jedno aj druhe ma svoje miesto vo výchove
Obrázek uživatelky
profil
Jako vždy máš, Jani, pravdu! Dnešní doba je bohužel taková, že rodičé buď v honbě za živobytím, mnohdy zbytečným mamonem, nemají, mnohdy ani nechtějí, se věnovat svým dětem. Často je suplují prarodičé, mnozí jsou rozumní, další to sice myslí dobře, ale chce to všechno s mírou. Všeho moc škodí, tedy i přílišná péče a o vůbec žádné se raději nezmiňuji.
Obrázek uživatelky
profil
Hezký článek! Já také považuji nezájem rodičů za velký problém, nebo nedůslednost. A z vlastní zkušenosti vím, že nejhorší jsou vnější interakce do rodiny, např. ze strany prarodičů, nebo i přátel. Pokud patříte mezi štěstěny, které jsou i v dospělosti svými rodiči vychovávány a třeba káráni před vašimi dětmi, udělejte tomu rychlý konec. Pro vaše ratolesti velmi brzy přestanete být autoritou
Aktuální soutěže
Komerční prezentace
 
 
 
Náš tip

Dopřejte si krásná česká plastová okna.

NAVŠTIVTE NÁS ...
PŘIDAT MEZI OBLÍBENÉ NÁPOVĚDA VŠEOBECNÉ PODMÍNKY KONTAKT  © Všechna práva vyhrazena   DESIGNED by   RSS 

Publikování nebo šíření obsahu serveru bez písemného souhlasu autora JE ZAKÁZÁNO !
Smajlíci: Copyright © Aiwan. Kolobok smiles