Organismus na cestách

Dýchací cesta je u člověka rozdělena na horní a dolní dýchací cesty. Horní dýchací cesta je tvořena nosními dutinami a jejím úkolem je čistit a ohřívat vdechovaný vzduch. Dolní dýchací cesta začíná od hlasivkové štěrbiny, přes průdušnici a průdušky a jejím úkolem je  přivést vdechovaný vzduch na sliznici plicních sklípků, kde dojde k výměně dýchacích plynů – do těla se dostává kyslík a tělo vydává kysličník uhličitý.

Dýchací systém je neustále otevřený a činný, jak vyplývá z jeho funkce.   V rozvinuté civilizaci je dýchací cesta zatížena nejen znečištěním ovzduší, ale i paradoxně změnami, které souvisí s čištěním vzduchu a jeho tepelnou úpravou. Týká se to nejen běžných činností doma či v zaměstnání, ale i cestování.

S rozmachem cestování vzrůstá počet osob, které využívají leteckou dopravu a tento typ cestování sebou nese i zvýšenou náročnost jak na dýchací cesty, tak na rozvoj trombózy.  Klima v letadle je podstatně jiné, než na jaké jsme zvyklí v běžném životě. V letadle je vzduch silně upravován jak tepelně, tak i vlhkostně. Zvláště při dálkových mnohahodinových letech je patrné zatížení dýchacího systému nízkou vlhkostí (vzduch v prostoru letadla je klimatizován, tedy je suchý) a změnami teploty.  Minimální vlhkost vdechovaného vzduchu silně negativně působí na sliznice a každý z nás asi zažil pocit sucha a plného nosu po dlouhé cestě letadlem.

Další šok zažívá dýchací systém člověka po příletu do tropických či subtropických krajin, kdy se ocitáme v prostředí nadměrné, pro nás nezvyklé, vlhkosti vzduchu. Celodenní pobyt v tomto vlhkém prostředí a následná noc v klimatizovaném pokoji (opět suchý vzduch!!) může způsobit potíže rázu přechodné rýmy, zasychání sekretu, kýchání a nadměrné sekrece z nosu.  I v těchto případech je vhodné u citlivých osob a alergiků používat preventivně nosní spreje s upravenou mořskou vodou, které lze během dlouhého letu a po návratu domů používat. Sliznice tak dostává účinnou podporu pro svoji samočisticí schopnost a je méně náchylná k vzniku případné infekce.

V letadlech bývá limitovaná možnost protažení dolních končetin, čímž je omezeno zapojení svalové pumpy a právě tento stav je většinou příčinou propuknutí trombózy. Trombóza sama o sobě život neohrožuje, nebezpečný je však okamžik, kdy vystupujete z letadla. Tehdy totiž hrozí největší riziko utržení trombu a následná plicní embolie s možným následkem smrti.

Mnohokrát se při cestách letadlem skloňuje termín Syndrom turistické třídy. Ten postihuje cestující z ekonomické i z první třídy letadel, stejně jako lidi na dlouhých cestách autobusem nebo autem, pokud mají málo zastávek. U disponovaných lidí ho vyvolává dlouhé sezení a malá možnost pohybu, při kterých se zhorší cirkulace krve a zvýší pravděpodobnost vzniku krevní sraženiny. Podílí se však na něm i suchý vzduch v letadle a další příčiny.

Pokud se sraženina nerozpustí, může ucpat některou z cév a způsobit vážné potíže nebo také smrt (na plicní embolii, infarkt nebo mrtvici). Při letu i po něm.

Roli spouštěče nehraje podle odborníků jen sklon ke srážení krve a choroby krevního oběhu (trombóza, špatný žilní návrat, poruchy krevní srážlivosti apod.). Významné riziko představuje také stres včetně strachu z konkrétního letu nebo z létání vůbec, podobně, jako:  kouření a obezita, hormonální antikoncepce a některé léky, cestování ve vysokém stupni těhotenství, které zhoršuje potíže s žilním návratem, ale také po porodu včetně šestinedělí,  dehydratace způsobená přílišným pitím kávy a hlavně alkoholu před letem nebo během něj,  lékaři nedoporučují létat alespoň 10 dní po operaci břicha, v důsledku rozpínání plynů hrozí porušení sešité části střev.

Vitamin C podporuje imunitní systém organizmu. Neměl by chybět v žádné příruční lékárničce, neboť jeho účinná látka - kyselina acetylsalicylová - tlumí jako analgetikum lehké a střední bolesti hlavy, krku, nosních dutin, zubů, kloubů, svalů či bolesti při menstruaci a coby antipyretikum snižuje zvýšenou teplotu. Zároveň příznivě protizánětlivě při léčbě revmatismu a snižuje výskyt kardiovaskulárních onemocnění.

Také bychom měli dostatečně pít nějaký neslazený nealkoholický nápoj, optimální je litr za dvě hodiny letu. A do letadla si vzít volný oděv, teplé ponožky i přezůvky, abychom si mohli na sedadle nebo v uličkách zacvičit a rozproudit krev. O vhodných cvicích se lze poradit s letuškami. Lidé, kteří mají problémy se žilami a krevní srážlivostí by si měli vzít elastické punčochy, které zlepšují žilní návrat.

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10