Okamžik, kdy nastávající maminka přivede svého potomka na svět, je stejně obávaný jako toužebně očekávaný. Porod bývá pro ženu jedna z nejtěžších i nejšťastnějších chvil života. Jak je to ale s druhým rodičem – měli by budoucí tatínkové automaticky být u narození svého dítěte také, nebo by raději měli svou účast pečlivě zvážit, případně rovnou vynechat?

Ještě v dobách nedávno minulých by bylo přání, aby muž doprovázel ženu k porodu, považováno za výstřelek, nebo přinejmenším neobvyklý požadavek. Dnes už je to běžná praxe, nad kterou se nepozastavuje ani lékařský personál, ani naše společnost. Přestože se nejedná o nic nového, téma stále vzbuzuje emoce a podněcuje k vášnivým diskuzím. Jedni jsou toho názoru, že pokud muž vidí rodit svou ženu, přestane pro něj být atraktivní a s jejich intimním životem je konec. Druzí v tom naopak vidí příležitost pro otce, jak si získat jedinečný vztah k dítěti a prohloubit partnerský vztah.

Je jasné, že nepůjde o estetickou podívanou, a tak je potřeba k tomu přistupovat. Nejprve si sama ujasněte, jestli vůbec o něco takového stojíte a co přesně očekáváte. Chcete, aby vás partner držel za ruku, uklidňoval nebo na vás jen pozitivně působil svou přítomností? Bezpochyby jsou ženy, které své protějšky dobrovolně ušetří a tíhu rozhodování z nich tak sejmou. Představa, že by byl muž očitým svědkem toho, jak se snaží ze všech sil porodit, neupravené, upocené, v nelichotivé pozici a úpící bolestí, pro ně není příjemná a spíše by je znervózňovala.

V příhodné chvíli na toto téma zaveďte řeč a zeptejte se přítele či manžela na jeho názor. Pokud byste s ním moment narození vašeho společného potomka ráda sdílela, dejte mu to najevo, aniž byste ho však současně manipulovala k souhlasné odpovědi. Bavte se o tom společně s předstihem – po prvním rozhovoru je dobré dopřát mu čas, aby si to v klidu přebral.

Nic pro slabé povahy

Základním pravidlem je, nikdy ho do něčeho takového nenutit. Zvlášť by účast u porodu měli zvážit ti muži, na které jdou při pohledu na krev mrákoty, stejně jako ti, kteří jsou citliví a špatně nesou pohled na člověka trpícího bolestí, když sami nemohou nijak pomoci. O to horší by to bylo, že se jedná o někoho blízkého. To, že se z těchto důvodů rozhodnou u porodu nebýt, neznamená, že jsou horší tátové a nedostatečně projevují nadšení pro „otcovské řemeslo“. Je to věc střízlivého zhodnocení vlastních předpokladů. Ostatně na to, aby ukázali, jak skvělí jsou to tátové, bude ještě příležitostí dost.

Tatínkové, kteří nechtějí být ochuzeni o tuto výjimečnou událost a zároveň přetrpí trochu toho „nekomfortu“, mohou naopak získat silný zážitek na celý život. Řada mužů to vnímá také jako výzvu – chtějí si otestovat, co vydrží, případně zdolat sami pro sebe tabu, které pro ně porod představuje.

Za přítomnost otce u porodu se platí

Je dobré vědět, že přítomnost otce u porodu není zadarmo. Cena není jednotná, liší se v závislosti na zvoleném zařízení a regionu. Poplatky se pohybují v širokém rozpětí – zhruba od dvou stovek do patnácti set korun. Peníze k tomu potřebné nejsou zanedbatelné, zvláště pro budoucí rodinu, která jistě bude mít mnoho jiných výdajů s tím, aby nový přírůstek do rodiny v prvních letech jeho života zabezpečila. I proto se vyplatí více zapátrat po tom, jaké se vám naskýtají možnosti.

To, jestli nastávající otec vstoupí, nebo nevstoupí na porodní sál, by mělo být pouze jeho svobodnou volbou, po pečlivém zvážení toho, co lze získat a o co je možné se ochudit.