Paměť u dětí

Od narození se člověk učí, to je známá věc. Avšak dětská paměť a podněty s ní spojené spolu úzce souvisí a je nutné ji cvičit už odmalička. Když se dítě narodí, tak vlastně od prvních okamžiků je zahlceno obrovským množstvím informací. Právě dětský mozek překypuje větší aktivitou, než je tomu u dospělého člověka. Maminky mohou s dětmi zpívat, recitovat básničky a říkanky, u pohádek s nimi rozebírat postavy a jejich děj a tak dále. To všechno rozvíjí mozkovou aktivitu a s tím i paměť. Mozek prochází vlastně dvěma cykly. Ty se nazývají uvolnění a aktivace. Nejvíce se to projeví, když už rodiče mají doma školáka.

Učení probíhá nejlépe, když jsou tyhle dvě fáze střídavé. V praxi to znamená, že někomu stačí jednou si přečíst text a hotovo, prostě ho má v okamžení v hlavě, říká se tomu také fotografická paměť – očima si to vyfotí a pak se mu to promítne v hlavě. Někteří si zase zapamatují text lépe, když ho slyší. Závěrečná skupina dětí a všeobecně i lidí je ta, která si potřebuje učivo nebo text napsat. Odborníci tyto tři paměti nazývají vizuální, sluchově vnímavá a písemná. Všechny tři se mohou nezávisle na sobě kombinovat, ale říká se, že nejúčinnější je vždycky jen jedna.

Stane se, že když dítě začne chodit do školy, tak se může vzbouřit. Je to úplně přirozené, protože je to pro něj velká změna. Najednou má povinnosti, které musí dodržovat a na to nebylo zvyklé. Když se tohle stane, rodiče mohou zkusit formu učení předělat na formu důraznou nebo zábavnější. Jedná se například o čtení nahlas, či měnit typy hlasů. Pokud dítě přepadne nuda, nesmí se to nechat dojít daleko. Tenhle tzv. hluchý prostor je třeba zaplnit. Pokud jsou děti ještě hodně malé, tak stačí je nechat manipulovat s hračkami k tomu určenými. Musí se ovšem hlídat, aby náhodou do pusy nevložily něco, co by mohly spolknout.

Větší děti se lépe zabaví společenskými hrami. Deskové hry velmi napomáhají rozvíjení paměti, a to nejen u dětí. I skládačky nebo puzzle jsou výbornou formou cvičení paměti. Navíc jsou velmi vhodné na uklidnění nervů. Pokud s dětmi jedou rodiče v autě, tak si s nimi cestou můžou říkat básničky nebo si zpívat, vyprávět pohádky a pak je v uvozovkách nutit, aby převyprávěli děj svými vlastními slovy. Také jim maminky mohou vysvětlovat různá pořekadla a komentovat dění okolo sebe, klidně i dětskou formou. Existují dva základní druhy paměti – krátkodobá a dlouhodobá.     

V krátkodobé paměti se informace uchovávají nejlépe v dopoledních hodinách. Dlouhodobá forma zase naplno tvoří a pracuje odpoledne. Opakování a procvičování je dobré v tom, že se dá posléze lépe vybavit naučený materiál a v některých případech i ta konkrétní věta, kde je napsána. Pozor, dítě se musí učit, ale takovým věcem a tomu způsobu, aby rozumělo dané tematice. Je dobré nebýt jednotvární, protože jednak by to mohlo dítě brzy přestat bavit a pak by se to také dále neposunovalo. Dítě musí mít ze strany rodičů podporu, a to i když se něco nepovede. Bitím ani křikem se toho moc nesvede. 

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10