Hrajte s námi SUDOKU online !Hrajte s námi SUDOKU online ! Školní rok a prázdniny ve školním roce 2023/2024Školní rok a prázdniny ve školním roce 2023/2024 8 rad, než se rozhodnete vyběhnout8 rad, než se rozhodnete vyběhnout Pampeliškový med - nejoblíbenější receptyPampeliškový med - nejoblíbenější recepty
Chytrá žena na Facebooku
Kategorie
Přihlášení
Jméno :

Heslo :


  trvale

Dnes je
Středa 24.04. 2024
Dnes má svátek Jiří
Vyhledávání
Doporučujeme
 
 
 

Naše speciály
ZAJÍMAVÉ TIPY

Pokud smích léčí, budu brzy zdráva jako Frištenský!

19. 07. 2014 | Vaše příběhy
Poněvadž čím jsem starší, tím více přehmatů, omylů a hloupostí se mi podaří provést nebo říci, že se musím i několikrát denně rozesmát sama nad sebou. Přitom seniorka s mými křížky by už mohla „rozum pobrati“, zřejmě je pravdou, že staří lidé dětinští - to by pak u mne souhlasilo. Protože ženy umí dělat několik činností najednou a byla jsem téměř po celý život nucena nahrazovat v běžném provozu domácnosti, na dovolené s dětmi i na výletech - mužský element, měla jsem občas hlavu „jako ministr financí“.

Maminka vždy s oblibou říkávala „nechej  starosti koňům, ti mají větší hlavu“, a později, když jsem i s manželem po boku vše zařizovala a vyřizovala a řídila auto s ním a naší kolií i patnáct set km na dovolenou k moři, maminka neopomenula připomenout „děvče, ty se jednou strháš a na stáří se to pak projeví.“ - A JE TO TADY ! /snad i proto, že maminka, generál a režisér mají vždy pravdu/. Pro kontakt s lidmi, kdy něco provedu nebo se špatně vyjádřím, mám sice připraveny krátké omluvné větičky v pěti jazycích, ovšem někdy ani to nestačí. Naštěstí slovu STUPIDO rozumí všichni, jen španělská gramatika téměř všude přidává -E, tudíž ESTUPIDO. Jsem totiž rychlá nejen v psaní na klávesnici, ale i v myšlení a následně i v hovoru, takže občas jsou mé výroky nejen zábavné, ale až hraničící s trapasem! /chybí mi tady smajlíci, kteří by blíže vyjádřili hnutí mysli - hlavně ten, ťukající si prstem na hlavu/. Tak se někdy stane, že ve skupince tří a více lidí, kdy jeden rozumí jen španělsky, další německy a třetí rusky, se obracím s tou kterou řečí na toho nesprávného smích léčínebo, ještě lépe, dokáži v jedné větě používat slova ze všech tří jazyků a vůbec si to neuvědomím, ale tomu se dá lehce zasmát. Někdy se ale zaseknu úplně, dokonce v češtině a ne a ne si vzpomenout na patřičné slovo, něco vyprávím své přítelkyni V. a najednou OKNO. Ona naštěstí je perfektní v němčině i španělštině, tak pomáhá jak se dá - minule jsem marně hledala v hlavě slovo LOSOS, protože jsem po ní chtěla recept na její skvěle připravovaný, jaký v restauraci objednat nelze /německy Lachs, španělsky Salmon/, ale domluvily jsme se. Ona je důvtipná a na moje „víš, ta růžová ryba s velkým okem, která je sakra drahá“, hned věděla, o co kráčí. Tady musím podotknout, že bych se nerada vyjadřovala v hovoru, jako kdysi při interview I.Lendl, který marně lovil česká slova a míchal je s anglickými, tak daleko už nedospěji, zatím stále ještě myslím česky a pokud něco píši, tak opravdu bez slovníků.  

Horší jsou trapasy, kdy to ihned napravit nelze - když jsem kupř. dnes odjela do obchodu sice slušně oděná, ale na nohou jsem měla sandály každý z jiného páru, a ten levý byl opravdu pořádně „vyšmajdaný“, jen pro chůzi doma. A to bych se opravdu nechtěla „opičit“ po Lence Kořínkové, nikdy jsem nebyla příliš extravagantní a k mému věku a „výrazně prostorné postavě“ se takový výstřelek opravdu vůbec nehodí. Jen jsem právě připravovala stahování filmu na PC, druhou rukou dávala peněženku do kapsy a sedíc na otočné kancelářské židli, jsem jedny sandály chtěla sundat a do druhých vklouznout a mezitím jsem ještě pejskovi dávala obojek na krk. To by snad bylo pochopitelné, ale že jsem si toho všimla až při vystupování z auta před domem a klidně jsem takhle komicky obutá proběhla dvěma obchody, to už je na pováženou.

Snad mne omlouvá jen ta skutečnost, že v mém autíčku nepotřebuji k řízení levou nohu, tudíž ji většinou nechávám mírně skrčenou a vidím jen na tu pravou. A kupodivu, pejsek mne taky neupozornil, i když jsem s ním vystoupila na kratinkou procházku před jedním obchodem. Po dnešním dni si už budu muset před odchodem z domu vše řádně zkontrolovat, abych náhodou neodešla bez sukně nebo jiné části oděvu, nebo musím mít náhradní šatník v kufru auta.

To své zapomínání, o kterém jsem se již zmínila dvakrát, se snažím řešit následovně: vypadám sice jako „pošuk“, ale vše potřebné si říkám polohlasitě, abych nemusela běhat po schodech sem a tam. Kromě toho všechny termíny a pochůzky mi připomene mobil hlasitým vyzváněním, jen ho nesmím zapomenout v autě, nebo pro změnu zase doma - to by mi pak byl k ničemu! A protože si, pochopitelně, ty své „mamlasoviny“ neumím nechat pro sebe, tak je vyprávím přítelkyním nebo sousedům a u toho se musím řehtat po druhé - snad dostatek každodenního smíchu mi o něco prodlouží život?

P.S. Dnes mi nepomohlo ani to polohlasité mumlání, co vzít nahoru a co dolů, nejdříve jsem na terase marně honila po displeji kurzor a ne a ne ho najít, protože svítilo slunce a po setmění jsem pro změnu zjistila, že lampička zůstala dole. Povídání o bazénu jsem již psala potmě a stále opravovala překlepy. Když jsem v pokoji připravila lampičku, napadlo mne - ouha fotoaparát zůstal v autě, chci stáhnout fotky a doplnit jimi vyprávění. Takže honem k autu, ale fotoaparát už byl nahoře na terase. Potud vše v pořádku, jenže teď tady sedím a nic nemohu stáhnout, poněvadž kablík mezi PC a fotoaparátem zůstal v ložnici, zapomněla jsem si opakovat „fotoaparát+kabel, fotoaparát+kabel“. A když si uvědomím, že každou tu cestu dolů a nahoru za mnou kráčí můj věrný pejsek - ještě, že má čtyři nožky a nic nenamítá, ani si neklepe na čelo!


martaB - čtenářka
ChytráŽena.cz
článek vyšel také na webu autorky


Tento článek také můžete
* Přidat do oblíbených FACEBOOK Přidat na Facebook
GOOGLE Přidat na Google
TISK Vytisknout Linkuj
Hodnocení
Nelíbí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Líbí
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
 



Komentáře
Obrázek uživatelky
profil
děkuji za krásný článek, velmi jsem se pobavila
Obrázek uživatelky
profil
Chechtám se až se za břicho popadámSmajlíkKdyž to čtu tak jako by si psala o mě.
Já byla pěšky ve městě asi 2hod s jednou botou šesou a druhou černou.Zjistila jsem to až doma při zouváníSmajlík
Obrázek uživatelky
profil
Opět jsi nezklamala, krásný článek. S těmi trapasy a povídáním si pro sebe taky dokážu zaperlit, tuhle se mně ptal soused na zahradě, kde je manžel, že ho nevidí, ale já si s ním povídámm samozřejmě jsem tam byla sama a v očích souseda vypadala jako blázen. Říkala jsem si, že jako soudce musel asi potkat různé existence, tak by mu to nemělo být až tak divné. Jinak s oblečením, kdysi, když se ještě nosilo kombiné, tak kolegyně v práci přišla a po sundání kabátu zjistila, že nemád sukni, ale jen kombiné. Ještě, že se tehdy nosily i v kanceláři pracovní pláště.
Obrázek uživatelky
profil
SmajlíkSmajlíkSmajlíkSmajlíkty mně vždy pobavíšSmajlíkSmajlíkPěkně napsané,myslím,že každému z nás se už stávají takové kopanceSmajlíkSmajlíkSmajlík
Obrázek uživatelky
profil
Smajlík krásné zážitky, a že byla každá bota jiná? Co na tom záleží, hlavně že je veselo Smajlík
Aktuální soutěže
Komerční prezentace
 
 
 
Náš tip


NAVŠTIVTE NÁS ...
PŘIDAT MEZI OBLÍBENÉ NÁPOVĚDA VŠEOBECNÉ PODMÍNKY Zásady ochrany osobních údajů KONTAKT © Všechna práva vyhrazena   DESIGNED by   RSS 

Publikování nebo šíření obsahu serveru bez písemného souhlasu autora JE ZAKÁZÁNO !
Smajlíci: Copyright © Aiwan. Kolobok smiles