Vyrůstal jsem v době, kdy tramping byl na vzestupu a kdo netrampoval, jako by nebyl.

I já se svým bratrem jsem strávil nejednu noc pod širákem, nebo jen pod celtou.

Jednou se vrátili dva naši kamarádi z čundru s tím, že se jim ztratily během pobytu v přírodě peníze.

„Jak se vám mohly ztratit peníze?“ nechápal jsem.

Kamarádi se dali do vysvětlování. Už na nádraží se k nim přidal osamělý tramp. Říkal si Krtek. Společně s ním vyrazili vlakem na oblíbené místo. Našli si plac na přespání a večer vyrazili pěšky do vesnice do hospody. Dali si nějaké to pivo, a od té doby si už nic nepamatovali.

Usnuli nejspíš ještě v hospodě a k ránu je probudil hospodský, když zavíral. Neměli ani na zaplacení útraty, ani na vlak zpět domů. S hospodským se nakonec vyrovnali tak, že mu pomohli v hospodě, a domů dorazili stopem.

Myslel jsem si, že kamarádi přebrali a někdo v hospodě je okradl.

Za nějaký čas cestoval do přírody můj bratr se svým kamarádem. Já s nimi tehdy nemohl jet. I můj bratr se ale z čundru vrátil s tím, že byl s kamarádem okraden.

„Jak se to mohlo stát?“ ptal jsem se a opět jsem si nechal události převyprávět.

I k bratrovi a jeho kamarádovi se přidal osamělý tramp hned na nádraží. Jeli spolu na úplně jiné místo, než předtím mí kamarádi. Také šli večer na pivo. Můj bratr vypil za večer jediné pivo, přesto se probudil, stejně jako jeho kamarád, v noci na stole. I jim chyběly peníze, a nebýt toho, že bratr si zvykl dávat určitou rezervu do boty, kdyby ho přepadli, neměl by také ani na zaplacení.

Jediné, co všechny okradené spojovalo, byl neznámý osamělý tramp, který vždy k ránu zmizel. Došlo mi, co se asi událo, a řekl jsem si, že zloděje za každou cenu dopadnu. Domluvil jsem se s nejlepším kamarádem, sbalili jsme věci na tramping, a i my jsme vyrazili na nádraží. Ihned jsme si všimli osamělého trampa, který se prodíral mezi ostatními. Úmyslně jsem zamířil přímo k němu a postavil jsem se tak, abych mu byl nablízku. Po chvilce nás oslovil. Zajímal se, kam jedeme a jestli by se nemohl přidat k nám. Přijali jsme ho a společně nastoupili do vlaku. Náš nový doprovod se zdál být veselá kopa. Jak jsme pochopili, v přírodě se vyznal a na čundry jezdil pravidelně. Dával jsem si ale na něj pozor.

Našli jsme místo na přespání a večer jsme se vydali do vesnice, abychom zahnali žízeň. Ve výčepu jsme si poručili po pivu. Jak jsem byl domluvený s kamarádem, odešli jsme po chvíli na toaletu. Po návratu na nás čekal náš doprovod u rozpitého piva.

„Tak si dejte, na zdraví,“ vybízel nás.

Oba jsme jen smočili rty a čekali jsme, až se Krtek vzdálí. Nakonec i on musel na toaletu. Jakmile odešel, oba jsme pivo vylili do připravené čutory. Když se vrátil, posteskl jsem si, že jsem nějak unavený. Můj kamarád už ležel na desce stolu, jak jsme byli domluveni. Já ho následoval a také jsem předstíral spánek. Za pár okamžiků se nám Krtek už hrabal v kapsách a hledal peníze. Vyskočil jsem a chytil ho za ruku.

Zapíral jen chvilku. Když jsem mu řekl, že piva, do kterých nám dal něco na spaní, mám stále v čutoře, začal vyjednávat. Byl to zloděj, který okradl mé kamarády i mého bratra, a kdo ví, koho ještě.

Nakonec nám musel dát všechny peníze, které u sebe měl. Křivda byla odčiněna, i když nás mrzelo, že tehdy nebyly mobilní telefony. Asi bychom zavolali na zloděje policii. Krtek nakonec z hospody utekl.

V naší obci si už k lupu nepřišel. Udělali jsme mu mezi trampy takovou reklamu, že si myslím, že mu ani jinde pšenka nekvetla.

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10