Nejlepší velikonoční beránek?Nejlepší velikonoční beránek? MDŽ nebo Den matek?MDŽ nebo Den matek? Jak vyfouknout velikonoční vajíčkoJak vyfouknout velikonoční vajíčko Školní rok a prázdniny ve školním roce 2023/2024Školní rok a prázdniny ve školním roce 2023/2024
Chytrá žena na Facebooku
Kategorie
Velikonoční nadílka
Soutěžte s námi o 350 skvělých výher
do konce zbývá:
Přihlášení
Jméno :

Heslo :


  trvale

Dnes je
Čtvrtek 28.03. 2024
Dnes má svátek Soňa
Vyhledávání
Doporučujeme
 
 
 

Naše speciály
ZAJÍMAVÉ TIPY

Pomsta jedné slonice

13. 03. 2020 | Vaše příběhy

Svého budoucího manžela jsem potkala už na střední škole. To jsme ještě nevěděli, že se z nás stanou jednou manželé. Byli jsme kamarádi několik let, a až pak přeskočila jiskřička lásky, a byl z toho náš syn Jakub. Vzali jsme se, abychom byli úplná rodina.

Začátek manželství byl krásný. Jezdili jsme na výlety a společně vychovávali našeho chlapečka. Koupili jsme si malou zahrádku za městem, kde jsme pěstovali ovoce a zeleninu, grilovali, slavili narozeniny a scházeli se s přáteli.

Když Kubík nastoupil do školky, zatoužili jsme po druhém miminku. Manžel vydělával dost peněz, přírůstek do rodiny bychom snadno uživili. Moc jsem toužila po holčičce. Manžel také nebyl proti a jeho maminka, jediná babička našich dětí, skvělá to žena, vítala naše rozhodnutí. Z Kuby jsme nechtěli mít jedináčka. A tak jsme začali na miminku pracovat. Snažili jsme se téměř rok, ale vytoužený výsledek se nedostavoval.

„Co kdybychom si pro jistotu zašli na vyšetření?“ zeptala jsem se.

„Vždyť máme Kubu,“ reagoval manžel.

Na vyšetření jsem za další půlrok přesto šla. Byla jsem v pořádku, a manžel, který se několik měsíců zdráhal se nechat vyšetřit, také.

Paní doktorka mi přesto doporučila hormonální léčbu, která měla naši šanci na miminko zvýšit.

Podstoupila jsem léčbu, která mi dělala pocitové problémy, a začala jsem při ní tloustnout. Snažila jsem se méně jíst, vynechala jsem cukr a víc sportovala. Pekla jsem jen pro manžela a syna a sama jsem křoupala suchary. Místo večeře jsem běhávala v teplákovce kolem paneláku. Když jsem se podívala do zrcadla, bylo mi ze sebe samé smutno. A pak se to stalo. Dlouho jsem nedostala menstruaci, a když se na pásku těhotenského testu objevily dvě čárky, nemohla jsem tomu uvěřit. Zakoupila jsem si další a další balení testu, a když jsem kolem sebe měla přepapírkováno, šla jsem za svou ženskou lékařkou. Testy nelhaly, byla jsem těhotná.

Narodila se nám krásná holčička a dali jsme jí jméno Verunka. Kubíček měl ze sestřičky obrovskou radost a můj manžel láskyplně choval svou dceru. Byla jsem hrdá matka.

Myslela jsem si, že po porodu budu při péči o dvě děti hubnout. Opak byl pravdou. Už tak dost kulaté boky se mi ještě víc zaoblily a poprsí chodilo daleko přede mnou. Doufala jsem, že až Verunka začne běhat, má postava se mi zlepší. Nestalo se tak. Konečně jsem mohla ale od dcerky a manžel mohl děti pohlídat. Vždyť i on mi začal vyčítat mou kyprou postavu. Ochotně proto hlídal děti a já po večerech chodila cvičit do místní tělocvičny. Váha se ale ne a ne hnout.

Jednoho roku jsem dostala k Vánocům od manžela rotoped. Měla jsem z něj radost. Konečně se snad má postava zlepší. Nestalo se tak. Další rok mě manžel vybavil stepperem a několika krabičkami léků na hubnutí.

„Já nevím, jestli bych to měla brát,“ řekla jsem. Nevěřím na zázračné pilulky, které člověk spolkne a bude přes noc štíhlý. Bála jsem se navíc vedlejších účinků.

„Tak se podívej do zrcadla,“ řekl mi manžel sarkasticky. To zabolelo. Věděla jsem, že vypadám jako slon v porcelánu. A i kdybych si toho nevšimla, přesvědčil by mě o tom můj šatník, který jsem musela od základu změnit. Můj muž ale nikdy nelpěl na vyloženě štíhlé postavě a ani on sám nebyl přímo drobeček. Od svatby se i on zakulatil. Začal ale prosazovat tvrzení, že muž bříško může mít, ale žena by měla udržovat svou postavu stále.

A pak se to stalo. Na návštěvu k nám přišla manželova maminka. Přišla, tak jak to občas dělala, na nedělní oběd a přinesla vlastnoručně upečené větrníky. Má tchyně uměla skvěle péct. Ač jsem sladké ze svého jídelníčku takřka vyloučila, větrník od tchyně jsem si nechtěla nechat ujít. A také bych manželovu maminku mohla urazit, když bych zákusek od ní odmítla. Nachystala jsem proto talířky a dala jsem sladkost Verunce, Kubíkovi, tchyni i svému muži a poslední talířek s dezertem mi můj manžel vyfoukl před nosem.

„To snad nechceš jíst, zlato? Ukaž, sním ho za tebe,“ řekl.

Celá jsem zrudla.

„Nech ji, ať si taky dá,“ řekla manželova maminka. Má tchyně měla štíhlou postavu. Od rána do večera vařila, pekla a zobala něco dobrého, a přesto to na její váze nebylo nikdy znát. Já jedla jako kolibřík a vypadala jako slonice před porodem.

„Podívej se na ni. Je tlustá,“ řekl můj muž neomaleně.

Ano, byla jsem tlustá a moc jsem se tím trápila. Jak mi ale řekla má ženská lékařka, byla jsem tlustá především kvůli tomu, že jsem svému muži přivedla na svět dvě krásné zdravé děti. A především za to mohla hormonální léčba, díky které jsme měli Verunku. Krásnou zdravou holčičku, bez které bych si už život neuměla představit. A kdyby mi snad někdo řekl, že přiberu dalších třicet kilo a budu ji mít, nebo budu štíhlá jako kdysi bez ní, vybrala bych si zas a jedině svou sloní velikost.

Zákusek spořádal můj manžel a večer se ke mně lačně přitulil v posteli. Odvrátila jsem se od něj. Začala jsem ho odmítat. Hnusil se mi. Ale současně jsem se hnusila i já sama sobě.

Rozhodla jsem se pro pomstu. V následujících dnech jsem začala navštěvovat výživového poradce a koupila jsem si permanentku do posilovny. Svému muži jsem naopak začala vyvařovat samá tučná a kalorická jídla. Kubíkovi, Verunce a sobě jsem vařila dietněji. Radši jsem strávila v kuchyni při plotně denně o hodinu i dvě déle, jen abych manželovi vyvařovala tučné a nám zdravé jídlo.

Zdálo se, že se nic nezmění. Výživový poradce mi ale vysvětlil, jak mé tělo funguje a co dělám špatně. Podařilo se mu přesvědčit mě, že jsem ve skutečnosti podvyživená. Pro samou starost o děti a strach z jídla, abych nepřibrala, jsem své tělo trápila hlady. To se neumělo bránit jinak, než že veškerou přijatou energii přeměnilo na tuky. Poradci se podařilo dostat mě do psychické pohody, a kila začala jít dolů. Začala jsem jíst pravidelně, v malých dávkách a hodně jsem sportovala i s dětmi. Můj muž s námi nechodil. Jedl tučná jídla a tvrdil, že je z práce unavený. Jezdila jsem s dětmi na houby, na borůvky a našla si spoustu nových přátel mezi turisty. Mé sebevědomí se zvedlo. Dokonce jsem s dětmi občas chodila ke své báječné tchyni na její vynikající zákusky.

Už jsem věděla, že když si občas jeden dám, neublíží mi to. Samozřejmě, pokud budu dodržovat své jinak zdravé návyky.

„Ty jsi jako sluníčko,“ chválívala mě tchyně.

Zato můj muž byl stále jako morous. Nyní mi už nevyčítal mou sloní postavu. Ona totiž už dávno nebyla sloní. Měla jsem zase štíhlý pas a útlé boky a muži se za mnou začali otáčet. Manželovi to ale vadilo. Nechtěl, abych chodila za kamarádkami, na hory, i když jsem s sebou brávala naše děti. Žárlil. Příšerně se potil, byl tlustý jako prase, funěl a mě už vůbec nepřitahoval. A hlavně, přestala jsem ho mít ráda. A přestala jsem ho milovat i v době, kdy jsem vypadala jako slonice.

Děti byly už větší a já věděla, že si můžu dovolit od muže odejít. Mohla jsem si dovolit vrátit se do práce, kde jsem měla slušnou výplatu.

Rozvod proběhl na tři stání. Rozváděl nás starší soudce, který se velice rozlítil na mého muže, když jsem jako důvod uvedla, že mému muži vadí, že jsem pro něj tlustá.

„To už ne,“ řekl otec mých dětí povadle.

 

Soudce jsem pak potkávala ve městě pravidelně. Bydlel totiž v sousedství mé tchyně, ke které jsem se s dětmi po rozvodu přestěhovala. Muž si nechal náš byt. A pan soudce se láskyplně staral o svou korpulentní manželku. Velmi korpulentní. I oni měli totiž dávno dospělé děti, o které se dlouho snažili. Ale pan soudce svou paní hýčkal a miloval ne pro její zevnějšek, ale pro vše to krásné, co spolu za roky manželského života zažili. Byl to, na rozdíl od mého bývalého muže, chlap, jak má být.


čtenářka
ChytráŽena.cz


Tento článek také můžete
* Přidat do oblíbených FACEBOOK Přidat na Facebook
GOOGLE Přidat na Google
TISK Vytisknout Linkuj
Hodnocení
Nelíbí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Líbí
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
 



Komentáře
Obrázek uživatelky
profil
taky si myslím to co píše Dana
Obrázek uživatelky
profil
pěkně napsáno
Obrázek uživatelky
profil
pěkně napsáno
Obrázek uživatelky
profil
Muž je hulvát, místo pomocné ruky, narážky a urážky. A ta dáma je taky pěkná mrcha, že naschvál začala manžela vykrmovat.
Obrázek uživatelky
profil
Moc pěikně napsané. Muži dokážou kritizovat, ale svoje chyby nevidí.
Aktuální soutěže
Komerční prezentace
 
 
 
Náš tip


NAVŠTIVTE NÁS ...
PŘIDAT MEZI OBLÍBENÉ NÁPOVĚDA VŠEOBECNÉ PODMÍNKY Zásady ochrany osobních údajů KONTAKT © Všechna práva vyhrazena   DESIGNED by   RSS 

Publikování nebo šíření obsahu serveru bez písemného souhlasu autora JE ZAKÁZÁNO !
Smajlíci: Copyright © Aiwan. Kolobok smiles

Mašle