Poruchy příjmu potravy jsou velmi citlivým problémem, většina lidí si ani neuvědomuje nebezpečnost tohoto onemocnění. Nejhorší je, že pacienty se stávají čím dál víc mladší lidé, dokonce i děti. Prevence formou přednášek bývá zařazována už i na základních školách.  

Je alarmující, jak rychle se zvyšuje počet těch, kteří některé z onemocnění příjmu potravy zažili na vlastní kůži. V současné době trpí poruchou vztahu k jídlu každá desátá žena či dívka. Tento počet ale není přesný, protože existuje skrytý počet nemocných, kteří nejsou statisticky podchyceni, protože se zatím chovají nenápadně.
K poruchám příjmu potravy se řadí mentální anorexie, mentální bulimie a patologické přejídání, spojené s psychickými poruchami (nejčastěji se stresem ).

Poruchy příjmu potravy patří mezi jedno z nejčastějších a nejzávažnějších onemocnění mladých dívek a žen, ale nevyhýbá se ani mužům. Výskyt těchto onemocnění se poslední dobou výrazně zvyšuje a postihuje i děti. Riziko sebevraždy je zde až 200x větší než u ostatních lidí.

Onemocnění bývá doprovázeno ztrátou zájmu o kontakt s vrstevníky (především u anorexie), nesoustředěností a náladovostí. Středem zájmu se stává hlavně jídlo a vlastní postava.

Mentální anorexie a bulimie ve svých projevech představují mezní polohy jídelního chování od život ohrožujícího omezování příjmu potravy až po přejídání spojené s pročišťováním nebo hladověním. Obě tyto poruchy mají mnoho společného - především úsilí k dosažení štíhlé postavy spojené s omezením příjmu kalorií, nespokojenost se svým tělem a strach z tloušťky.

Mentální anorexie

Mentální anorexie je asi nejznámější poruchou příjmu potravy. Je charakterizována jako úmyslné snižování tělesné hmotnosti a  omezování příjmu jídla až po úplné odmítání.
Lidé s mentální anorexií neodmítají jídlo proto, že nemají chuť, ale proto, že nechtějí jíst, což většinou popírají. Trpí utkvělou představou a chorobným strachem z jídla a přejídání. První příznaky, bývají často nenápadné, nedají se poznat na první pohled.
Mezi varovné příznaky mentální anorexie patří časté změny jídelníčku a stravovacího režimu. Nejprve jsou vylučována jídla kaloricky vydatná nebo tučná, postupně se z jídelníčku začíná vytrácet bílé pečivo a maso. Nakonec tak zůstávají samé dietní potraviny. Udivující může být chování anorektiků před a po jídle. Přehnaně se zajímají o vaření, sbírají recepty, mají knihovnu plnou kuchařek, ale nakonec si sami nandají jen malou porci.   

Léčba anorexie

Existují nejrůznější léčebné postupy, které jsou doplňovány farmakoterapií. Léčení musí být komplexní, aby byly vyléčeny všechny příčiny a následky mentální anorexie.
Klasickým přístupem se rozumí hospitalizace v nemocnici nebo ve středisku pro poruchy příjmu potravy. Délka hospitalizace je kolem dvou měsíců. Základem je naučit pacienty správnému stravování a dodržování jídelního režimu. Na stravování dohlíží  zdravotní sestra. Žádný pacient není krmen násilím. V případě ohrožení života se pacientovi zavede sonda s umělou výživou.
Cílem je, aby pacient přibral na stanovenou hranici a dokud takové to váhy nedosáhne, mohou mu být zakázány určité činnosti (např.vycházky). Užívá se i arteterapie nebo relaxačního cvičení.

Mentální bulimie

Mentální bulimie je řecký výraz pro vlčí hlad. Znamená posedlost jídlem a hlídání tělesné hmotnosti ve spojení s opakovanými záchvaty přejídání, po kterých následuje záměrně vyvolané zvracení nebo nadměrný pohyb. Probíhají krátké epizody, trvající 1 – 2 hodiny, během kterých jedinec sní velké množství jídla, po čemž následuje zvracení, vyvolání průjmu nebo hladovění. Nemocný trpí výraznými výkyvy hmotnosti během krátkého časového období.

Záchvatovité přejídání

Přejídání se označuje dvěma charakteristickými rysy:
- podle běžných měřítek dochází ke konzumování obrovského množství jídla      
- stravování doprovází subjektivní pocit ztráty sebekontroly
Přejídání probíhá téměř pokaždé tajně. Dochází k němu v ústraní, většinou tam, kde se jídlo nachází – nejčastěji v kuchyni. Okolí často záměrně nic netuší. Pocity lidí po záchvatu přejídání jsou různorodé. Zpočátku se objevuje pocit úlevy, ten ale je ale brzy vystřídán pocitem zahanbení a viny.  Často se objevují i deprese z toho, že se nedokázali ovládnout.

Léčba bulimie a přejídání

V oblasti odborné terapie často pracují terapeuti, kteří si některou z těchto nemocí prošli. A pokud ne, i tak absolvovali dlouhý výcvik, umějí naslouchat a najít nějaké řešení. Odbornou pomoc může poskytnout i dietolog nebo odborník na výživu, který má znalosti z této oblasti a mohou tak sestavit vyvážený jídelníček.

Poruchy příjmu potravy se postupem času stávají větším a větším problémem.  Začínají se objevovat nové typy anorexie – např. ortorexie (posedlost zdravou výživou). Tuto poruchu objevil v roce 1997 americký lékař Steven Bratman.
Strach z nepřírodních produktů  se může zvrtnout v nebezpečnou posedlost. Člověk  konzumuje samé biopotraviny a nízkotučná jídla, tělu se ale nedostávají důležité živiny, a tak může taková posedlost skončit i smrtí.

Jako nový trend se v nedávné době začaly na různých diskusních serverech na internetu vytvářet komunity anorektiků a bulimiků. V diskusních fórech si vyměňují informace, navzájem se psychicky podporují a utěšují. Neuvědomují si ale, že jim to může jejich situaci spíše ztížit. Anonymita a virtualita, žádné zábrany, to vše může vykonat svoje negativa.
Je otázkou jak nechá naše společnost tento problém zajít daleko a zda někdy skončí trend přehnané štíhlosti.