Hrajte s námi SUDOKU online !Hrajte s námi SUDOKU online ! Školní rok a prázdniny ve školním roce 2023/2024Školní rok a prázdniny ve školním roce 2023/2024 8 rad, než se rozhodnete vyběhnout8 rad, než se rozhodnete vyběhnout Pampeliškový med - nejoblíbenější receptyPampeliškový med - nejoblíbenější recepty
Chytrá žena na Facebooku
Kategorie
Přihlášení
Jméno :

Heslo :


  trvale

Dnes je
Sobota 20.04. 2024
Dnes má svátek Marcela
Vyhledávání
Doporučujeme
 
 
 

Naše speciály
ZAJÍMAVÉ TIPY

Poznáváme Šumavu - Prášily a okolí

26. 04. 2014 | Česká republika

Naše rozhodnutí, kde se podíváme zítra, je definitivní. Předpověď počasí je ideální. Pokud se nespletou, tak má být slunečno a + 23°C. Začínáme se připravovat. Nejdříve zkontrolujeme baterie ve foťáčku. Určitě udělám hodně snímků, tak musí vydržet. Cíl našeho zítřejšího poznávaní bude vesnice Prášily a její okolí. Ještě jsme tam nebyli nikdy, no z doslechu vím, že je tam hezky.

Z Klatov jsme tam za necelou hodinku autem. Večer sedím u internetu a studuji o současnosti i historii obce Prášil. Historie je hodně pohnutá, tak myslím bude vhodné v nezměněné podobě tak, jak jsem ji studovala já, nabídnout dalším čtenářkám. Myslím, že si ji rády přečtou, je zajímavá. 

Historie Prášil

Prášily  vznikly v polovině 18. století na území Královského hvozdu. Bohaté a do té doby nedotčené lesy budily zájem sklářských podnikatelů jako možný zdroj levného paliva pro sklářské hutě. Část hvozdu v okolí Prášil v roce 1749 koupil od kněžny Mansfeldové skelmistr Lorenz Gattermayer, aby v oblasti založil sklárny, ovšem proti jeho konkurenci se stavěli okolní skláři. Jedné noci dokonce první Gattermayerovu sklárnu totálně zdemolovali. Pod tlakem úřadů však museli škodu neprodleně nahradit, a tak ještě v roce 1750 mohla být huť obnovena.

PrášilyZa Gattermayera pracovaly v Prášilech dvě sklárny (Hořejší a Dolejší) na výrobu zrcadlového skla s brusírnami a leštírnami. Postupně přibyly další dvě sklárny - Nová Studnice a Zelená Hora. Jak přibývalo lidí, tak v oblasti rostl zájem na zřízení místa pro pravidelné bohoslužby. Proto už v roce 1756 Gattermayer vystavěl v Prášilech soukromou kapli. Protože ale neměla zvon, oznamovali v obci začátek bohoslužby výstřelem z pistole. Ve špatné obchodní situaci po sedmileté válce se Gattermayer zadlužil a musel statek prodat.

Nový majitel hrabě Kinský pronajal zrcadlové sklárny Christianu Ferdinandu Abelemu, který přišel v roce 1778 z Českého lesa. Za Abelů se prášilské podniky rozrůstaly, přibyly další provozy. Abelové vyráběli převážně polotovary pro Kinského zrcadlárny v severočeském Sloupu. Prášily tehdy zažily nejvýznamnější etapu svého rozvoje - ročně v obci vyrobili šedesát až sedmdesát tisíc zrcadel. Produkce šla do Prahy, Norimberka, Vídně, Petrohradu, i do Turecka. V roce 1787 v obci otevřeli školu a o šest let později začali se stavbou kostela.

Konec pro prášilské sklárny znamenala stavba Vchynicko - tetovského plavebního kanálu, realizovaná v letech 1799 až 1801 z podnětu nového majitele statku knížete Josefa Schwarzenberka. Kanál totiž umožnil efektivní prodej dřeva do vnitrozemí, zatímco využívání dřeva jako paliva v hutích se ukázalo jako krajně nehospodárné. Počátkem dvacátých let 19. století prášilské sklárny i jejich doplňkové provozy zanikly.

Do opuštěných domků sklářů se nastěhovali dřevorubci a lesní dělníci.

Spojené panství Prášily a Dlouhá Ves náleželo před první světovou válkou Schwarzenberkům a mělo rozlohu 12 443 hektarů. Rozsáhlý lesní statek nakonec přešel do rukou státu v letech 1929 až 1930.  Za Schwarzenberků byly Prášily známy také jako centrum společenského a hudebního života horní Šumavy. Živo bývalo zejména v hostinci U tetřeva, kde bylo kasino a k tanci pravidelně vyhrávala dechovka.

Historie Prášil ve 20. století

Od počátku 20. století byly v Prášilech nahrazovány dřevěné stavby zděnými. Postavena byla pošta a se světem byla obec spojena i telegrafem. Svou ordinaci a byt zde měl lékař, v obci byly dva hostince, studentská noclehárna, četnická stanice, inspektorát, oddělení finanční stráže, státní polesí, státní a obecná škola, trojtřídní česká škola a čtyřtřídní německá škola, pila a papírna.

Schwarzenberský pivovar byl v roce 1928 přebudován na chatu Klubu českých turistů, do níž již byl zaveden elektrický proud. Na Prášilském potoce bylo vybudováno v roce 1936 koupaliště. V roce 1938 žilo v obci přes 1000 obyvatel ve více jak 160 domech, převážně šlo o dřevaře a drobné řemeslníky.

Malá elektrárna zásobovala obec proudem, vybudován byl i jednoduchý vodovod. V obci byly dva spolky české a dva německé.

Po 2. světové válce došlo k odsunu povětšinou bezkonfliktního německého obyvatelstva. V roce 1952 byla obec začleněna do vojenského výcvikového prostoru Dobrá Voda a téměř vysídlena. Pro veřejnost byla obec vojensky uzavřena, počet obyvatel poklesl pod padesát. Zachovány zůstaly jen Prášily, ostatní samoty a osady zcela zanikly.

Na stráních okolo Prášil byly vybudovány dráhy pro obrněné transportéry a tankové střelnice. Zbytky bývalých usedlostí se staly dělostřeleckým a tankovým terčem a byly zcela vymazány z mapy. Z Prášil zbylo asi 25 domků. Kostel sv. Prokopa byl přestavěn na kulturní dům - promítalo se zde, poté sloužil jako tělocvična a pro havarijní stav poté, co se začala naklánět věž, byl 4.1.1979 odstřelen. Byly-li v prostoru vojenské manévry, což bylo dost často, pak se děti i několik dní nemohly dostat do školy v Hartmanicích.

V 90. letech 20. století byl vojenský prostor zrušen a oblast byla postupně opět zpřístupněna.

Historie skutečně pohnutá a hodně krutá. Jsme skutečné zvědaví, jaké to tam bude. Vyrážíme. Cestou se zastavujeme v Nové Hůrce. Je to tady hezké. Název Nová Hůrka něco symbolizuje. Osud Hůrky je také krutý.

Samotná obec Prášily jsou turisticky atraktivním místem západní Šumavy a výchozím bodem řady pěších i cyklistických tras. Leží v Národním parku Šumava a nabízí mnoho krásných míst. V blízkostí jsou dvě ledovcová jezera „Prášilské jezero“ a „Laka jezero“.

Rozhledna „Poledník“. Botanická zahrada v Prášilech je nejvýše položenou botanickou zahradou v České republice. Celá expozice botanické zahrady je venkovní a rozkládá se na ploše 1,5 hektaru v nadmořské výšce 875 m. Botanická zahrada vznikla v roce 2005 a pěstuje se zde okolo 5000 rostlinných druhů a odrůd nejenom od nás a z Evropy, ale i z ostatních kontinentů celého světa. Autorem projektu botanické zahrady v Prášilech je Miloš Šeda, který také výstavbu realizuje.

Přímo v těsném sousedství botanické zahrady je ohrada, kde se  pase jeden nebo více kusů bizonů. U této udržované ohrady je  tabulka s popisem a informacemi o bizonech.

Líbilo se nám moc. Určitě se tady zastavíme během léta vícekrát. Je to nádherné, až na tu pohnutou minulost. Ta je však již pryč.

 

Roskovce - čtenářka
ChytráŽena.cz


Tento článek také můžete
* Přidat do oblíbených FACEBOOK Přidat na Facebook
GOOGLE Přidat na Google
TISK Vytisknout Linkuj
Hodnocení
Nelíbí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Líbí
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Další fotografie ke článku Poznáváme Šumavu - Prášily a okolí:

Poznáváme Šumavu - Prášily a okolí
Poznáváme Šumavu - Prášily a okolí
Poznáváme Šumavu - Prášily a okolí
Poznáváme Šumavu - Prášily a okolí
Poznáváme Šumavu - Prášily a okolí
Poznáváme Šumavu - Prášily a okolí
Poznáváme Šumavu - Prášily a okolí
 


Pouze přihlášení mohou vkládat komentáře. Přihlásit se.

Komentáře
« Předchozí   1   2  Následující » 
Obrázek uživatelky
profil
zajímavý kout Smajlík
Obrázek uživatelky
profil
Hodně jsme cestovali,ale tento kraj neznáme.Smajlík
Obrázek uživatelky
profil
Na Šumave je krásne, ale konkrétne Prášili som nepoznala, takže som sa rada dozvedela niečo nové a zaujímavé.
Smajlík
Obrázek uživatelky
profil
ale ráda jsem si článek přečetla, oživila jsem si to, co jsem zapomněla.SmajlíkSmajlík
Obrázek uživatelky
profil
děkuji za přiblížení krásného místaSmajlíkŠumavu neznámeSmajlík
Aktuální soutěže
Komerční prezentace
 
 
 
Náš tip


NAVŠTIVTE NÁS ...
PŘIDAT MEZI OBLÍBENÉ NÁPOVĚDA VŠEOBECNÉ PODMÍNKY Zásady ochrany osobních údajů KONTAKT © Všechna práva vyhrazena   DESIGNED by   RSS 

Publikování nebo šíření obsahu serveru bez písemného souhlasu autora JE ZAKÁZÁNO !
Smajlíci: Copyright © Aiwan. Kolobok smiles