Praděd a okolí

Jeseníky patří k nejoblíbenějším destinacím v České republice. Vévodí jim hora Praděd (německy Altvater, polsky Pradziad), která měří 1492 metrů, čímž se stává pátou nejvyšší horou u nás vůbec, na Moravě jí prvenství již ale žádný jiný vrchol nesebral. Na vrcholku této hory je již od 19. století chýše, do níž se mohli turisté za nepřízně počasí schovat. Vzhledem k jejich neustále se zvyšujícímu počtu se tato chýše postupně stále zvětšovala, až z ní nakonec vznikla dnešní restaurace s televizním vysílačem a rozhlednou. Že takového úkrytu bylo třeba, o tom svědčí také to, že se jedná o vůbec nejdrsnější podnebí, které u nás můžeme zažít. Průměrná roční teplota nepřesáhne 1 °C!

Jak již bylo naznačeno, na vrcholu hory nalezneme televizní vysílač. Ne vždy tomu tak ale bylo, nejdříve zde stála kamenná rozhledna tyčící se do výše 32,5 metru (přibližně v letech 1903-1912), která byla postavena v duchu gotického hradu. Tato romantická stavba ale po druhé světové válce začala chátrat, až se v roce 1959 zřítila. Poté zde byla postavena dřevěná konstrukce s vysílačem, neboť 60. léta se nesla v duchu rozvíjejícího se televizního průmyslu. V roce 1968 již došlo k začátku budování dnešního vysílače, dostavěn byl až v roce 1983, kdy byla také poprvé otevřena tamní restaurace. Vysílač původně měřil 162 m, po výměně anténního nástavce v roce 1993 ale klesla na 146,5 metru. Veřejnosti slouží také coby rozhledna, která se nachází ve výšce 73 m. Z ní je za příznivého počasí možné vidět Sněžku, Lysou horu či Radhošť. Zajímavostí pak je to, že vrchol tohoto vysílače je i přes snížení výšky stále nejvyšším pevným bodem v České republice, byť uměle vystavěným (nachází se ve výšce 1637-1638 m n. m.).

Praděd V roce 1955 byl vrchol Pradědu vyhlášen národní přírodní rezervací o rozloze 497 hektarů. Tato rozloha zahrnuje oblast od Jelení studánky až po Malý Děd a vznikla pro snahu ochránit unikátní květenu. Nalezneme zde například vrbu bylinnou, řeřišnici stolistou, jestřábníka alpského, zvonek okrouhlolistý sudetský a mnoho dalších. Mimo tyto rarity je třeba zde chránit také místní horské smrčiny či uměle založené porosty borovic. Nadměrný turistický ruch ale přesto tuto oblast ohrožuje a zhoršuje místní kvalitu životního prostředí. Na mnohých turistických cestách je proto zakázáno chodit mimo vyznačené trasy. Celkově tato celá oblast zapadá do I. zóny CHKO Jeseníky.

Poloha vrcholu hory se nachází ve Slezsku na území okresu Bruntál. Pod ním ale probíhá historická hranice Moravy a Slezska, čímž spadá do Moravskoslezského i Olomouckého kraje.

A jak se na Praděd dostat? Jde to více způsoby – autem, autobusovou dopravou či pěšky. Autem se tam dostanete po silnici z Karlovy Studánky směrem na Rýmařov, zaparkujete na parkovišti Hvězda. Kyvadlová doprava zde jezdí denně z parkoviště Hvězda na Ovčárnu. V obou těchto případech pak musíme pokračovat na vrchol hory pěšky trasou dlouhou 3,5 km. Pokud se vydáte pěšky, začít můžete od turistického rozcestníku u hotelu Hubertus v Karlově Studánce a to buď po modré, žluté či zelené značce.

Podle legendy získala hora jméno po bájném vládci Jeseníků, Pradědovi, o němž dodnes koluje mnoho pověstí. V průběhu let ovšem hora získala také mnoho dalších jmen, například Stará vatra, Keilichterská Sněžná hora, Klínovcová hora, Nilská Sněžka či Alvater. Právě poslední název dal základ pro české pojmenování Praděd, neboť se z němčiny dá přeložit jako Starý otec.

Praděd se podle pověstí často zjevuje coby stařec s dlouhým bílým vousem. Jednou z nejznámějších pověstí je ta o ovčákovi, který si stěžoval na svůj těžký život a záviděl jiným jejich pohodlí. Zjevil se mu duch Jeseníků (neboli Praděd), který jej zavedl do podzemí, kde si do kapes mohl nabrat dukátů, co pobere. V průběhu sbírání ale ovčák uviděl zlatý svícen, kterého se mu zachtělo. Jakmile jej ale schoval pod košili, zmizela cesta ven. Uvědomil si, že se kvůli své hamižnosti nedostane živý ven. Když už byl zoufalý, znovu se mu zjevil Praděd, zahrozil mu a ozvala se hromová rána. Ovčák ztratil vědomí, když se probudil, měl kapsy prázdné, přesto byl ale rád, že si ponechal alespoň svůj holý život.

Jeseníky, to ale není pouze Praděd, byť právě on dělá toto pohoří tím, čím je. Za návštěvu ale stojí mnoho dalších míst. Tak například:

·Petrovy kameny tvoří skupina skal z břidlic a rul. Tento útvar je vysoký 7 metrů, široký 25 m a nachází se pouhý 1 km vzdušnou čarou od Pradědu. Vyskytuje se na něm mnoho vzácných rostlin, proto nejsou skály veřejnosti přístupné. Je zde umístěna pamětní deska přírodovědce Dr. Bedřicha Kolenatého, který zde při průzkumu zemřel. Svahy pod Petrovými kameny jsou vyhledávané lyžaři a mají jedny z nejlepších sněhových podmínek na Moravě.

·Vodopády Bílé Opavy je název označující kaňon říčky Bílá Opava pod jihovýchodním úbočím Pradědu. Jsou součástí Národní přírodní rezervace Praděd a patří k nejpůsobivějšímu, co Jeseníky nabízí. Kolem vodopádů nalezneme naučné stezky, které informují o zajímavostech z nejbližšího okolí. Cesta je ale poměrně náročná a vede z Karlovy Studánky na Ovčárnu, odkud je to na Praděd již jen kousek.

·Ovčárna je lyžařským centrem, nachází se v CHKO Jeseníky. Turistická chata Ovčárna vznikla již v roce 1863 pro potřeby místních ovčáků, postupem času se stala útočištěm mnoha studentů i profesorů na jejich přírodovědeckých toulkách. S rozvojem turismu se stala posledním odpočinkovým místem s jednoduchým občerstvením před výstupem na Praděd.

·Přehrada Dlouhé Stráně se nachází v Hrubém Jeseníku a jedná se o vodní elektrárnu patřící mezi 7 největších divů České republiky.

·Karlova Studánka představuje nejvýše položenou obec bruntálského okresu, která se nachází na východ od Pradědu. Proslula především lázeňstvím, ale je také skvělým rekreačním centrem, které se vyznačuje vysokou čistotou ovzduší.

·Červenohorské sedlo je hlavním turistickým i lyžařským střediskem oblasti Hrubého Jeseníku nacházející se ve výšce 1013 m. Nalezneme zde turistickou chatu sloužící turistům již od roku 1935. Kromě lyžování je vyhledávanou oblastí také v teplejších měsících – bývá označována jako ráj houbařů a sběratelů lesních plodin, hlavně borůvek.

·Červená hora leží ve výšce 1333 m a nabízí tak nádherný pohled na Jesenicko. Na jejím západním svahu se nachází známé poutní místo Vřesová studánka, jejíž voda má dle pověsti zázračné účinky. Pod pramenem stojí kamenná kaplička, na úpatí hory Sněžná kotlina, což je někdejší kar ledovce.

·Sedlo Skřítek je asi 2,5 km dlouhá a několik desítek metrů široká plošina, v jejíž západní části nalezneme Chatu na Skřítku a plastiku Skřítka. Kromě toho se zde nachází také rašeliniště o ploše 166 ha, které je ale veřejnosti nepřístupné, protože zde žijí chránění živočichové a rostou vzácné druhy rostlin.

·Šerák představuje významný horský vrchol, na nějž se lze dopravit sedačkovou lanovkou z Ramzové.

·Velké Losiny je lázeňská obec, jejíž dominantou je nádherný renesanční zámek s historickými expozicemi, nalezneme zde ale také termální lázně, farní kostel, historickou Ruční papírnu a mnohé další církevní i světské stavby.

·Jeseník aneb město nesoucí název celé oblasti, které proslulo svými lázněmi pojmenovanými podle svého rodáka a zakladatele moderní vodoléčby Vincenze Priessnitze.

·Rejvíz neboli nejkouzelnější lokalita Jesenicka je horskou osadou vhodnou pro cykloturistiku, turistiku, běžky, procházky či houbaření. Vzhledem k původním stavbám z 19. století patří tato oblast mezi vesnickou památkovou zónu, z níž vede naučná stezka k nejzajímavější zóně této oblasti – Velkému mechovému jezírku.

·Rozhledna Zlatý Chlum se tyčí nad městem Jeseník a poskytuje krásný výhled po celém okolí.

Semolina - čtenářka
ChytráŽena.cz

Tento článek také můžete