Zatímco většina světa má oslavy příchodu nového roku za sebou, Číňané se na svůj velký den teprve chystají. Čínský nový rok ohnivé opice vypukne 8. února, slavit se bude i první únorový víkend v Praze na holešovickém Výstavišti.

Nový lunární rok začíná novoročními svátky, které připadají na druhé novoluní po zimním slunovratu. Je to nejdůležitější z čínských tradičních svátků. Slaví se dodnes nejen v Číně a jihovýchodní Asii, kde byl tradičně velký vliv čínských komunit, ale i v jiných zemích.

Oslava trvá několik dní

Již před začátkem svátečního období bylo třeba doma pečlivě uklidit a zbavit se starých věcí. Každý z nastávajících svátečních dnů je ve znamení určité činnosti nebo se naopak dodržuje klid. Řada obřadů se dříve týkala domácnosti a rodiny, neboť tak měla být zajištěna prosperita a štěstí. Dodržování dnů, kdy se naopak neměla vykonávat žádná práce ani tradiční obřady a činnosti, mělo přinést rodině v novém roce klid.

Rodinné štěstí a prosperitu symbolizovala i speciální sváteční jídla, například kaše z pěti druhů obilovin ochucená „pěti chutěmi“. Nejtypičtějším pokrmem jsou taštičky připravované z těsta plněného masovou či zeleninovou náplní.

„V Číně jsou dodnes novoroční svátky příležitostí k setkání rodin. Číňané v tuto dobu cestují z velkých dálek, aby se sešla celá rodina. A neboť rodinná setkání bývají opravdu početná, je třeba přichystat i velké množství jídla. Právě společná příprava jídla rodinu stmeluje. Všichni se baví, zábava musí být opravu veselá a hlučná, aby byl následující nový rok šťastný,“ vysvětluje sinoložka Helena Heroldová.

Jak je to s čínským horoskopem

Staří Číňané uměli dobře pozorovat přírodní jevy a nebeské úkazy, podle nichž řídili zemědělské práce. Již ve druhém tisíciletí před naším letopočtem používali lunární kalendář, který byl založen na 12 měsících o 29 anebo 30 dnech a používá se dodnes. Počítají se podle něj data tradičních svátků, včetně zmiňovaného příchodu nového lunárního roku.

Číňané počítají roky v šedesátiletých cyklech, které vznikají kombinací 12 pozemských větví s pěti prvky, jimiž jsou voda, dřevo, oheň, země a kov. Snad někdy koncem prvního tisíciletí našeho letopočtu pod vlivem buddhismu a kultur střední Asie a Indie začal být k jednotlivým rokům „pozemských větví“ přiřazován symbol zvířete.

Symbolika zvířat a prvků hrála velkou roli v různých věštebných praktikách. Odvozovaly se od nich charakteristiky světových stran, barev, chutí, ale i lidských povah. V tradičním kalendáři jednotlivá zvířata přikládala významy nejen celému roku, ale i kratším časovým úsekům, například hodinám během dne i noci. Během šedesátiletého cyklu se tedy vystřídá 12 zvířat spolu s pěti prvky.
Symbolem lunárního roku 2016 je ohnivá opice. Opice, zvaná čínsky „chou“, je podle tradičního výkladu chytrá, energická a moudrá. Dobře a rychle se přizpůsobuje novým úkolům. Může být však i náladová, povýšená a ješitná. Rychle střídá nálady, což je ještě podpořeno prvkem ohně.

Pražská oslava

Čínský nový rok se v dnešní době slaví i v zemích, kde čínské komunity tvoří jen malou část obyvatelstva. Místem oslav se stane i pražské Výstaviště v Holešovicích. U Křižíkovy fontány proběhne 6. a 7. února 2016 víkendová oslava, na jejímž programu je mimo jiné výstava tradičních čínských lampionů a lampionů, které jsou kopií postav vojáků slavné terakotové armády v životní velikosti. Připraveny jsou také ukázky čínských umění a řemesel i ochutnávka pokrmů tradiční čínské a české kuchyně, ke které neodmyslitelné patří i české pivo, proto budou návštěvníci moci ochutnat na 34 druhů piv z regionálních pivovarů. V neděli slavnost vyvrcholí po 17. hodině velkým novoročním ohňostrojem. Vstup je ZDARMA.