Děti velmi často trpí bolestmi pohybového aparátu. V noci se s pláčem budí ze spánku. Probouzejí je růstové bolesti. Ráno si stěžují na bolesti v zádech a k večeru jsou úplně "grogy". Není divu.

Vždyť nosí každý den těžké učebnice, sedí v nevhodných lavicích, kde si ničí páteř, mají málo tělocviku, fyzické zátěže či vhodného sportu anebo jsou již v dětství přetěžovány výkonnostním sportem. Většinou je osvalení našich dětí slabé, páteř se křiví a zakládají se mnohé choroby - např. kyfóza, skolióza, morbus Scheuermann (ohýbání páteře u rychle rostoucí mládeže), bolesti kolenních kloubů, chondropatie a později pak i takové nemoci jako jsou osteoporóza a osteoartróza, která začíná již ve dvaceti letech a v generaci padesátiletých již osteoartrózou trpí 80% populace.  Je však v tomto ohledu věnována našim dětem správná péče? Vždyť i našim milovaným dětičkám jednou padesát bude, ba i mnohem více. Bohužel, většinou tomu tak není!  Jsou věci, které můžeme jen stěží ovlivnit, na jiné však lze působit velmi účinně a důsledně. Mezi tyto relativně snadno ovlivnitelné záležitosti patří i správná výživa kostí našich dětí.

Co se v kostech dětí děje?

Kost se skládá z organické hmoty a v ní uložených minerálů tj. vápníku, fosforu, hořčíku a sodíku. Organická hmota je tvořena především kolagenem. Kolagen je živočišná vláknitá bílkovina, která tvoří asi jednu třetinu všech tělních bílkovin a je hlavní součástí kostí a chrupavek. Je tedy bílkovinou mimořádného významu pro tvorbu kostí, neboť právě na něj se v kostech váže vápník, hořčík i fosfor. Výstavba a odbourávání kostí jsou životní procesy, které se uskutečňují prostřednictvím speciálních kostních buněk, osteoblastů a osteoklastů. Kostní tkáň se během života neustále obměňuje a obnovuje. Části kostí jsou odbourávány, resorbovány a nahrazovány kostí novou. V mládí je proces odbourávání a novotvorby vyvážený a celková kostní hmota zůstává stálá. Při rychlému růstu dlouhých kostí dochází, někdy i vlivem přetížení ze sportu či pohybu, ale i vlivem nadměrného růstu, k bolestivému napětí ve vnější části kosti tzv. okostici. Někdy může dojít i k zánětům okostice. Toto je velmi bolestivé, neboť okostice je silně protkána nervy a zvýšené napětí či zánět se projevují bolestmi, někdy označovanými lékaři jako "růstové bolesti" neboli "growing pains". Zvýšené napětí v kostech způsobené růstem lze zmírnit kvalitní výživou s dostatečným obsahem minerálních látek a bílkovin podporujících tvorbu kostního kolagenu. Právě v období růstu se rozhoduje o tom, jak bude kost vystavěna. Pokud se nevytvoří dostatečně bohatá organická kostní hmota v mládí, jsou kosti ve stáří velmi křehké a snadno se lámou. Proto je velmi důležité, jak budou v průběhu růstu kosti utvořeny. Dá se říci, že čím více mineralizovaného kolagenu budou kosti obsahovat, tím budou pevnější, silnější a hustší.

Hříbatům ano a dětem ne?

Pokud Vaše dítě trpí růstovými bolestmi nebo si občas ztěžuje na bolesti kloubů, je třeba tomu věnovat velkou pozornost. Kosti dětí potřebují správnou výživu pro dobrou tvorbu a mineralizaci kostry. Mezibuněčnou hmotu lidské kosti tvoří z jedné třetiny bílkoviny, 95 % bílkovin kosti tvoří kolagen, který dodává kosti pevnost a pružnost a tvoří podklad pro minerální látky. Pokud je kost tvořena malým počtem velkých kostních buněk a tím pádem řídkou mezibuněčnou kostní matrix tvořenou kolagenními vlákny, je kost řídká a snadno se láme.












Malý počet velkých kostních buněk tvoří         Vysoký počet malých kostních buněk tvoří
SLABOU A ŘÍDKOU KOST                              SILNOU A HUSTOU KOST


Kolagenní peptidy podporují množení kostních buněk, jejichž vyšší množství produkuje hustou mezibuněčnou kolagenní matrix, která je pak následně mineralizována kostními minerály, vápníkem, fosforem, hořčíkem zinkem, fluorem atd. V letech 2007 až 2009 byla provedena zajímavá studie na rostoucích hříbatech anglického plnokrevníka ve Hřebčíně Napajedla. Kosti koní byly silnější, lépe utvářené s významně menším počtem růstových defektů včetně osteochondrózy. Kostra koní byla mohutnější a hustější. A tak se zde ohledně suplementace kostry ve vývoji a růstu nabízí výš zmíněná otázka: „Hříbatům ano a dětem ne?“
 

Co pro své děti můžeme udělat?

Je smutnou skutečností, že výživě dětí ve vývoji a růstu je věnována menší pozornost, než výživě štěnat či koní. Ano, růst člověka trvá déle, končí mezi 18. a 25. rokem života (u dívek kolem 18-20. roku, u chlapců kolem 20 -22. roku věku) růstová chrupavka mizí a osifikace i růst kostí je ukončen. Kosti dospělého člověka jsou mnohem tvrdší, křehčí a méně ohebné, a proto se lámou snadněji než kosti dětí. Dětské kosti mají větší podíl organické elastické složky a lépe odolávají mechanickému zatížení. Jako ostatní části těla, kosti se v důsledku přirozeného opotřebování neustále mění. V průběhu našeho života se tělo zbavuje starých kostí, které byly vystaveny velké zátěži, a vytváří nové. Kosti v našem těle nejsou tak suché, bílé, ani křehké jako u koster, které vidíme v muzeích. Kost živého člověka je našedlá a pokrytá tuhou membránou, která se nazývá okostice. Právě zánět okostice v průběhu růstu a zátěže bývá další bolestivou zkušeností rostoucích dětí. Když zánětem okostice prochází mladý kůň, dostane protizánětlivé léky, klid od zátěže a speciální výživu kostí, aby se podpořila mineralizace kostí. A co děti?