Charterové lety z Česka do přímořských destinací pomalu končí, ale na Severní Kypr se létá až do konce října.  Úsloví „nezná mezí“ vystihuje hned několik charakteristik ostrova. Délku letní sezóny, půvab a rozmanitost ostrova Kypr stejně jako pohostinnost jeho obyvatel. To oni přišli a turistům nabízejí gastronomický zázrak, smršť miniaturních pokrmů nazývaných právě „mezé.“

Kypr nabízí nekonečné stolování

Většinou jich bývá alespoň 30! A dávají možnost ochutnat nejen škálu pestrobarevné kyperské kuchyně, ale i možnost poznat se mezi sebou navzájem. Mezé se totiž servírují minimálně pro dva lidi, a to stejně tak v severní části ostrova, jako na té jižní. Kromě známých pokrmů, mezi něž patří kebaby, hummus, tzatziki, taramasalata a zelenina připravená se spoustou česneku, citronu a oleje se na stole dříve či později objeví i plody moře, krevety, nasekané olihně, chobotnice či ryby. A samozřejmě helimi – řecky haloumi – sýr z ovčího či kozího mléka opečený na grilu“, doplňuje. Pokud si po té záplavě dobrot Středního Východu vychutnávaných „síga, síga“ – tedy pomalu, pomalu dáte ještě vodní dýmku čili nargilé, nebude se vám už chtít vůbec nic dělat.

Dlouhé léto na Kypru

A to je dobře. Vždyť na Kypr se létá především za odpočinkem nakombinovaným právě s podobnými příjemnými zážitky. Dokazují, že ostrov s rozlohou menší, než má Jihočeský kraj, je podstatně víc než jen velké plážové letovisko. Tamní krajina a příjemné mírné podnebí vybízejí k tomu být hlavně venku, kde se odehrává i všechno dění. Také proto, že tam prší jen párkrát v roce (často opravdu jen 2x) a Kypřané si stěžují, proč jen léto nemůže být kratší. I na podzim tak můžete navštěvovat archeologické vykopávky, zajímavá muzea, či prašné městské ulice. Podobně jako vyrazit na kolech do vnitrozemí s borovicemi šplhajícími se do širokých údolí ohraničených vinicemi a vystoupat až do pohoří Troödost. Doslova do písmene až k nebi na božský Olympos zakončený výškou 1952 metrů. Po jeho úbočí lze dokonce lyžovat – a po hodinové jízdě si zaplavat moři, které je díky síti potoků a přehrad nejčistší v Evropě. Na podzim dozrávají po celém Kypru také citrusy, které tam rostou jako u náš švestky či jablka a nabízí se možnost vyrobit si olej z právě sklízených zelených oliv.

Kypr skanzen evropské i asijské kultury

Třetí největší ostrov ve Středomoří dříve pokrývaly husté cypřišové lesy a v horách se nacházely zásoby mědi. To odtamtud latinský název cuprum promítnutý i do jména místa.  Za 10 000 let dlouhou historii ho ovládali Féničané, Asyřané, Egypťané, Peršané, Ptolemaiovci, Římané, Byzantinci, evropští křižáci, Turci i Britové. Všichni zanechali na Kypru určité stopy a otisky svého kulturního dědictví. Vybírat si tak můžete během dovolené z přepestré mozaiky byzantských kostelů a klášterů s barevnými freskami, nebo minaretů typických pro severní část ostrova spadající od roku 1974 pod tureckou samosprávu. K nezapomenutelným vzpomínkám bude patřit návštěva mešitu Selimiye ve staré Nikósii ze 13. století, jež sloužila jako katedrála svaté Sofie, než dobyli Kypru Osmané a přestavěli ji ke své víře. Interiér je překrásný, ale zlatým hřebem je pohled ze střechy, odkud lze jen stěží poznat hranice přes čtyřicet let násilně rozděleného města. Ostatně země, jež má ve znaku srpek měsíce, si Kypr přivlastnila prvně už v 16. století za vlády sultána Selima II. Tehdy to však nebylo kvůli strategické poloze místa, ale protože tento panovník zcela propadl vínu tam pěstovanému. Historie už neříká, zda šlo o vyhlášený dezertní typ Commandaria, ale na ostrově se našly amfory datované do roku 3500 př. n. l., díky nimž jsou Kypřané považováni za nejstarší vinaře Evropy.

Na Kypru mají recept na omládnutí

Stejně jako opojný mok z vinné révy lákají na Kypr i měkké vlny moře narážející na bělostné pláže. Podle legend se právě tam zrodila starověká bohyně Afrodita to, když se Zeus dotkl hladiny bleskem. Kam vkročila, rostly sladké plody a voněly květy. Pláž nazvaná Petra tou Romiou leží sice v jižní části Kypru, ale vy můžete klidně zůstat na severu. Mytické místo vzdálené 22 kilometrů od města Pafos je totiž ve dne v noci v obležení turistů. „Kdo obepluje kámen vystupující z vody jako hříbek při úplňku třikrát tam a zpět jistojistě omládne“, slibují průvodci a návštěvníci na to slyší a hned otevírají své peněženky. Regenerující sílu mají i pláže a blankytné moře obepínající 37 % plochy ostrova pod tureckou nadvládou, kam směřuje v porovnání s řeckým jihem pouhých 15 % turistů. Jsou daleko méně zastavěné a nabízejí dnes tolik ceněný klid a chvilkové zapomnění od všeobjímající globalizace. I když i tam lze tančit klidně až do rána, protože každý následující den nabízí poobědovou siestu, kdy lze bujaré veselí pořádně dospat. Na dovolené si navíc můžete dovolit vstát klidně až před večeří.

Na Kypru se naučíte lenošit

Při výletu do městečka Girne (v řečtině a agličtině Kyrenia) se nezapomeňte zastavit v pevnosti sloužící dnes jako muzeum vraků. Jen pár kilometrů odtamtud se tyčí v horách další impozantní stavba, opatství Bellapais z roku 1120. Již z dálky je poznat jeho charakter opevněné pevnosti s přísnou sakrální architekturu. Bratři řádu sv. Norberta z Premontre vytvořili už ve 13. století úžasnou stavbu s křížovými ambity, kterou proslavil též anglický spisovatel Lawrence Durrell románem Bitter Lemons (Hořké citrony) odehrávající se na sklonku britské správy na Kyprem na konci 50. let minulého století. Právě v něm se mimo jiné vyznal z obdivu nad spokojeným, pomalu plynoucím životem ostrovních obyvatel. Ve vesnici u kláštera stále najdete jeho „strom zahálky“, o kterém říká: „Kdo do jeho stínu usedne, už není schopen žádné vážné práce.“  Snad proto, že výhled na členitou krajinu s dunami a kilometry osamocených pláží je tak fascinující.