Houbový guláš - nejoblíbenější receptyHoubový guláš - nejoblíbenější recepty Bramboráky - nejoblíbenější receptyBramboráky - nejoblíbenější recepty Nakládané zelí - nejoblíbenější receptyNakládané zelí - nejoblíbenější recepty Likér ořechovka - nejoblíbenější receptyLikér ořechovka - nejoblíbenější recepty
Chytrá žena na Facebooku
Kategorie
Přihlášení
Jméno :

Heslo :


  trvale

Dnes je
Středa 19.09. 2018
Dnes má svátek Zita
Vyhledávání
Doporučujeme
 
 
 
Naše speciály
ZAJÍMAVÉ TIPY
Dělená strava? Zase další dieta? Nebojte se, dělená strava spočívá v tom, že své jídlo dělíte na bílkoviny, sacharidy a neutrální potraviny.

Prvomájové oslavy aneb trocha nostalgie nikoho nezabije

1. 05. 2015 | Svátky
1. máj čili Svátek práce je mezinárodním dělnickým svátkem a slaví se již od r. 1890 jako památka na stávku dělníků v americkém Chicagu, která vyústila v masakr!
V českých zemích se slavil rovněž už v tomto roce v Praze na Střeleckém ostrově.
V Kanadě a v USA se slaví Svátek práce první pondělí v měsíci září.

V socialistickém Československu byly oslavy Svátku práce nejvýznamnějšími oslavami v celém roce. V předvečer se konaly průvody s lampióny, všechny domy měly v oknech nalepeny české a sovětské vlaječky, na to přísně dohlížely domovní důvěrnice!
Uklízely se urychleně ulice, kterými měl prvomájový průvod pochodovat, školní mládež nacvičovala pochodový krok i provolávání hesel - pro všechny učitele i pracovníky závodů a podniků, kteří právě neměli směnu, byla účast víceméně povinná.
V závodech se připravovaly alegorické vozy, které představovaly jejich výrobu a transparenty uváděly, na kolik procent podnik plní plán. Od rána hrávaly dechové kapely, před školami se shromažďovaly děti s praporky, v prvních řadách s transparenty a od časných ranních hodin se průvody přesouvaly do středu měst, aby pak s halasným pokřikem prošly kolem hlavní tribuny.

Hlavně bylo skandováno „Se Sovětským svazem na věčné časy“, „Proletáři všech zemí - spojte se“, „Ten kdo stojí na chodníku, nebuduje republiku“ a podobné lahůdky. Na náměstích byla nejdříve zahrána československá a sovětská hymna, následovaly projevy nejvyšších představitelů města, po přejití kolem hlavní tribuny už bylo možno průvod opustit a věnovat se setkání s přáteli, příbuznými - ten závěr byl docela příjemný.
Ovšem děti, ať už pionýři či ne, braly toto vše velmi vážně a zodpovědně - podívaná to pro ně byla opravdu hezká. Bohatě vyzdobené alegorické vozy, podél cesty stály stánky s občerstvením a konečně bylo možno si koupit pomeranče či banány. Po skončení oficialit se na pódiích náměstí představovaly pěvecké i taneční soubory - což bývalo taky krásné,

Já si pamatuji hlavně na prvomájové průvody z dob mého působení u Českých drah, kdy jsme se ve slavnostních uniformách pomalu sunuli do středu města. Pár let jsem tlačila kočárek s nejmladší ratolestí - kloučkem, s oběma dcerkami, školačkami jsme měly domluveno místo srazu a pak jsme pokaždé vyjeli všichni trolejbusem nahoru na Slezskou Ostravu do velké a krásné zoologické zahrady, kde jsme strávili příjemný zbytek dne.

Ostravská zoo se nachází v rozlehlém lesoparku v nádherném prostředí - prošli jsme kolem spousty zvířátek, odpočívali na  velkých houpačkách, dopřáli jsme si  skvělé občerstvení - v případě krásného počasí to byl nádherný výlet až do večerních hodin.

Ještě si vzpomínám na dobu hodně dávnou, kdy coby studentka střední školy - po projití naší školy kolem hlavní tribuny jsme se s několika spolužačkami odebraly do parčíku mezi ostravskou radnicí a naší školou, kde jsme na lavičce popíjely limonádu, křupaly brambůrky a hrály karty - Černého Petra. Málem z toho byl průšvih ve škole, ovšem - kupodivu hodný příslušník VB nás pouze napomenul a neoznámil tento přestupek nikam, což bylo naše velké štěstí - určitě by to znamenalo sníženou známu z chování!

A poněkud smutnou vzpomínku mám na prvomájovou oslavu v nevelkém západočeském městě, kam nás z vesnic odvezly zvláštní autobusy. Vše probíhalo normálně, v menším měřítku nežli ve velkých městech, poté jsme se s mladšími dětmi posadili do cukrárny k malému občerstvení a večer mne již odváželi rychlou sanitkou do nejbližší nemocnice. Tam se jim situace zdála příliš komplikovaná a odvezli mne již na kapačkách do Plzně, kde těsně po půlnoci provedli první operaci mého zlobivého střeva. Pak následovalo ještě operací několik a roční nemocenská, kdy jsem si aspoň užila televizní přenosy z listopadového dění roku 1989 - tudíž „všechno zlé je k něčemu dobré“. Poté mně by přiznán invalidní důchod - což taky nebylo tak zlé. Mohla jsem se více věnovat teprve 11letému synkovi a nezažila jsem hromadné propouštění zaměstnanců z našeho podniku a jeho převzetí západními podnikateli.

Už ale byl konec s oslavami Prvního máje, u nás na vsi jsme ale mívali hezké slavnosti Dne horníků vždy začátkem září a to za účasti bavorských sousedů, s příjemnou kapelou z Plzně a možností bohatého občerstvení. Bavoráci nás zase zvali na své oslavy každoročně 15.srpna /Nanebevzetí Panny Marie/ - které byly vždy opravdu velmi hezké. 


MartaB - čtenářka
ChytráŽena.cz

Tento článek také můžete
* Přidat do oblíbených FACEBOOK Přidat na Facebook
GOOGLE Přidat na Google
TISK Vytisknout Linkuj
Hodnocení
Nelíbí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Líbí
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
 
Čtěte také



Komentáře
Žádné komentáře
Aktuální soutěže
Komerční prezentace
 
 
 
Náš tip

Dopřejte si krásná česká plastová okna.



NAVŠTIVTE NÁS ...
PŘIDAT MEZI OBLÍBENÉ NÁPOVĚDA VŠEOBECNÉ PODMÍNKY Zásady ochrany osobních údajů KONTAKT © Všechna práva vyhrazena   DESIGNED by   RSS 

Publikování nebo šíření obsahu serveru bez písemného souhlasu autora JE ZAKÁZÁNO !