Červená řepa - nejoblíbenější receptyČervená řepa - nejoblíbenější recepty Tipy na dekorace pro krásnější podzim a zimuTipy na dekorace pro krásnější podzim a zimu Nakládané zelí - nejoblíbenější receptyNakládané zelí - nejoblíbenější recepty Jak vyrobit budku z prkna?Jak vyrobit budku z prkna?
Chytrá žena na Facebooku
Kategorie
Vánoční strom
Soutěžte s námi o 400 skvělých výher !!!
do startu zbývá:
Přihlášení
Jméno :

Heslo :


  trvale

Dnes je
Neděle 19.11. 2017
Dnes má svátek Alžběta
Vyhledávání
Doporučujeme
 
 
 
Naše speciály
ZAJÍMAVÉ TIPY
Dělená strava? Zase další dieta? Nebojte se, dělená strava spočívá v tom, že své jídlo dělíte na bílkoviny, sacharidy a neutrální potraviny.

Pusťte tu chudinku sednout

5. 01. 2011 | Vaše příběhy
Minulý týden jsem musela jet brzkým ranním autobusem do města. Autobus byl nacpaný k prasknutí, a tak jsem si ve svém devátém měsíci těhotenství neměla šanci sednout. Ani trošku mi to nevadilo. Byl to totiž jeden z těch svěžích dnů, kdy jsem se opravdu dobře vyspala, neměla jsem nateklé nohy a celkově jsem měla hned od probuzení dobrou náladu. Jistě k tomu přispěla i moc dobrá snídaně a příjemné počasí. 

V autobuse seděly dvě dámy tak kolem 35 let. Obyčejně neposlouchám, co si lidé povídají, ale tentokrát jsem se neudržela. Paní si na mě totiž ukazovaly prstem a na celý autobus pokřikovaly, jak jsou ty lidi strašný, když vidí ženskou, co už je, jak se říká - na rozsypání, a ani mě nepustí sednout. Kroutily hlavami a snad deset minut rozebíraly lidskou příšernost a neochotu.
Asi po deseti minutách už jsem to nevydržela, přistoupila jsem k těm dvěma dámám a zeptala se jich, zda by mi neuvolnily místo. 

Najednou bylo ticho. Odpovědi jsem se nedočkala, a tak jsem si zase dál spokojeně stála a musela jsem se trochu pousmát nad jejich reakcí. Po asi dvouminutovém šoku se paničky vzpamatovaly a začaly rozebírat mě. Poslouchala jsem, jak jsem nevychovaná a drzá, když ony se mi tak strašlivě snažily pomoct a já jsem se zachovala jako nevděčný spratek. 
Radši jsem si nasadila sluchátka a po zbytek cesty do města mi vrtalo hlavou, jestli jsou ty ženské opravdu tak pitomé nebo jestli si ze mě třeba nedělaly srandu. 

Kamarádka ve městě mě ujistila, že nemusím mít obavu. V dnešní době se těhotné ženy sedět prostě nepouští. Ani ji samotnou nikdy nikdo nepustil a upozornila mě, že pokud to půjde, neměla bych jezdit s kočárkem autobusem, protože alespoň jí se to vždy vymstí. 

A jak jste na tom Vy? Pouštíte nebo býváte puštěny? Jistě se mezi Vámi najde plno paní a slečen, co zažily něco podobného. 

Autor: Dorie
Tento článek také můžete
* Přidat do oblíbených FACEBOOK Přidat na Facebook
Poslat emailem GOOGLE Přidat na Google
TISK Vytisknout Linkuj
Hodnocení
Nelíbí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Líbí
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
 
Čtěte také



Komentáře
« Předchozí   1   2   3  Následující » 
Obrázek uživatelky
profil
Nevím no, ale nemůžete zase házet všechny do jednoho pytle. Já se snažím vždy pustit, ať už stařší lidi nebo těhotné a taky maminky s malými dětmi, protože když se jí to dítě pak nechce držet tak mamča zažívá peklo. Ale už se mi i stalo, že jsem seděla a babka přišla zezadu, takže ji zákonitě nemůžu vidět a hned se začla osočovat, jak sou ty mladý hrozný, no popravdě ona byla blbá, kdyby vlezla předemě, tak abych ji viděla, tak bych ji pustila. Jo a taky musíte brát v úvah to že dneska už jsou lidi víc při těle takže někdy mám rozpor jestli slečna vyžraná nebo těhotná a to se teda radši nezvednu protože zas je asi pro ni lepší stát než abych někoho urazila.
Obrázek uživatelky
profil
to o výchově a také o okolí. Někdy ani slušnou výchovou nic nezmůžete. A i ta výchova dnes bohužel pokulhává. Jsem o málo starší než ony dámy v autobuse, poštím a mám z toho velmi dobrý pocit. I můj 13letý syn pouští. Jednou se mi stalo, že jsem pustila sednout starší paní a ona mi vynadala, že snad není tak stará. Ale to je výjimka, takže pouštím. Naštěstí jsem během těhotenství nejezdila autobusem, nebo spíše naneštěstí, já ho celé prozvracela.
Obrázek uživatelky
profil
Před 30 lety jsem jela v plném autobuse za manželem asi padesát kilometrů.Stála jsem a drncala bříškem do mladého pána ,který měl vedle na sedadle asi pětiletého synka.Byla jsem asi v sedmém měsíci.Přijížděli jsme do města a pán se postavil a pokynul mi ,že si můžu sednout ,že vystupují.(autobus pokračoval dál)Srdečně jsem mu poděkovala za ochotu a řekla mu ,že to už fakt nestojí za to ,ale že také vystupuju.Jen jsem si říkala ,chtěla bych to zažít obráceně,abych si seděla a ON stál a sotva se držel tyče.Je to o výchově a asi jeho syn nebude jiný.
Obrázek uživatelky
profil
Tak si myslím, že ty dvě 35 leté dámy, taky slušností moc nepobraly, když si byla na rozsypání a ony tě nepustily sednout. Je to o výchově. Bylo to i dříve, taková neochota. Smajlík
Obrázek uživatelky
profil
jako těhotnou mě pustili sednout vždy a to bez rozdílu jestli to byl muž ,žena nebo student,ale dnes mám již dospělou dceru,ta pouští a pomáhá lidem do autobusu,až se jí onehdá zeptala jedna paní,proč to dělá,že to dnešní mladí nedělají.
dnes chodím o fr.holích a sednout si občas to musím požádat,většinou na sedadlech pro invalidy sedí studenti z místní pedegogické školy a ti se k tomu moc nemají,zrovna naposledy seděli tam i s paní vychovatelkou a ta to okomentovala,že mi jedna studentka po mé žádosti pustila sednout...tak nevím co si mám o tom mysletSmajlík
Aktuální soutěže
Komerční prezentace
Náš tip

Dopřejte si krásná česká plastová okna.

Potřebujete stylová a pohodlná křesla do pracovny? Vyberte si kvalitní kancelářské židle Hawaj.

NAVŠTIVTE NÁS ...
PŘIDAT MEZI OBLÍBENÉ NÁPOVĚDA VŠEOBECNÉ PODMÍNKY KONTAKT  ? Všechna práva vyhrazena   DESIGNED by   RSS 

Publikování nebo šíření obsahu serveru bez písemného souhlasu autora JE ZAKÁZÁNO !
Smajlíci: Copyright © Aiwan. Kolobok smiles