Vánoční cukroví - nejoblíbenější recepty Vánoční cukroví - nejoblíbenější recepty Nejoblíbenější VÁNOČNÍ KOLEDYNejoblíbenější VÁNOČNÍ KOLEDY Květina Vánoc - Vánoční hvězdaKvětina Vánoc - Vánoční hvězda Vánočka - nejoblíbenější receptyVánočka - nejoblíbenější recepty
Chytrá žena na Facebooku
Kategorie
Přihlášení
Jméno :

Heslo :


  trvale

Dnes je
Sobota 16.12. 2017
Dnes má svátek Albína
Vyhledávání
Doporučujeme
 
 
 
Naše speciály
ZAJÍMAVÉ TIPY
Dělená strava? Zase další dieta? Nebojte se, dělená strava spočívá v tom, že své jídlo dělíte na bílkoviny, sacharidy a neutrální potraviny.

Putování španělským královstvím II.

26. 06. 2015 | Vaše příběhy
Čtěte také první díl: Putování španělským královstvím I.

Co se týče mého putování – po několika krátkodobých, víceméně nepodařených podnájmech jsem snad konečně našla bydlení napořád. Ono u toho auta jsou v parném létě přeci jen problémy, protože lednice v autě funguje jen za jízdy, jinak vybíjí baterii a denně běhat pro pár věcí do obchodu není příliš vzrušující. Když dlouhodobě lije, je tu příliš malý prostor k bydlení.   
 
Proto jsem byla šťastná, když jsem pomocí inzerátu v hodině dvanácté  /předtím měsíc v městečku na hlavní třídě ve starém domě, v chladu, vlhku a hluku/ objevila nabídku dřevěného domku v přírodě. Tady se skloubilo vše, po čem jsem od mládí toužila.

Něco jako malý srub ve skautských osadách. Na úpatí hory s nádherným výhledem po okolních velikánech a v dálce mezi nimi bylo vidět i kousek moře. Pode mnou  byl jen domek majitelky s bazénem, kolem nás a za námi borový les, nahoře parkovalo mé auto a byla v lese nahoře ještě jedna chatka, zatím prázdná. Bydlel v ní pološílený Němec, jenž mne tam dvakrát vyděsil, když jednou v noci utekl z nemocnice a objevil se v mém pokoji.

Putování Španělským královstvímPejsek neštěkal, protože s ním chodil na procházky, takže to byl pro mne šok. Ovšem když jsem naň začala hulákat české nadávky, chlap se lekl a utekl a od té doby už byl klid. Byl to ráj pro vášnivé zahrádkáře, mnohé se dalo sklízet i dvakrát ročně! Všude kolem nás rostly stovky pomerančovníků, ani jsem nestačila sbírat spadlé pomeranče a denně lisovat litry šťávy. Taky citrony, mandle a fíky – chodili jsme na procházky, při nichž jsem neustále něco sbírala, mimo jiné i šišky a klestí na zátop v litinových kamínkách, když se večer ochladilo, přestěhovala jsem se tam v polovině ledna. K dřevěné chatce s terasou příslušela zděná toaleta se sprchou a prostorná kuchyňka, měla jsem možnost se konečně hrabat v hlíně – na zábradlí brzy viselo několik truhlíků s kytičkami a bylinkami, všude v okolí rostla spousta sukulentů do skalky, o kameny tam nebyla nouze. Naopak při práci na malé zahrádce jsem jich musela stovky vyházet.    

Les na třech stranách kolem chatky poskytoval skvělý stín a ohromný výběh pro mého pejska, který měl hned tři kamarády a pokud bych zcela výjimečně nemohla na procházku, nic by se nestalo! Na stále otevřených dveřích visel závěs, v zimních měsících teplý, dvojitý a můj drahý pejsek mohl kdykoliv vyběhnout ven. Nemusel se mnou už nikam jezdit, po těch mnoha peripetiích s mým autem měl strach ke mně do auta nasednout, musela bych ho velmi dlouho přemlouvat, zřejmě si myslel svoje o mých řidičských schopnostech. 

Jedinou nevýhodou bylo, že k moři trvala cesta zhruba 15 minut, ale denně jsem tam nemusela být. Ovšem po necelém roce jsem byla nucena po neshodě s německou majitelkou najít si jiný podnájem a to v teplejším klimatu a blíže k moři. Ta dotyčná se zachovala velice neférově a protože jsem už přišla o své velké auto, které skončilo po několika opravách ve šrotu, svým mnohem menším autem jsem stěhovala své věci vícekrát. A ta hnusná mstivá Hermenegilda mi provedla věc přímo neslýchanou. Vrátila se urychleně z Indie, kam létala dvakrát ročně studovat budhismus - založený především na morální kázni - základem je vyhnout se jakémukoliv ublížení jiné bytosti. A v mezidobí, než jsem si přijela pro poslední část svých věcí, odložených v malé chatce nahoře v lesíku, vše odvezla ke kontejneru a pak se mi vysmála, že stejně ničeho nedocílím, i kdybych ji žalovala. Protože ona tam žije spoustu let, všechny úřední osoby dobře zná a domluví se s nimi - oproti mému koktání - dobrou španělštinou. Tak jsem přišla o teplejší oblečení, krabici knih a spoustu dalších osobních věcí ve značné hodnotě. Snad se to té hnusné ženské někdy vymstí? Hlavně, že jsem se v době její nepřítomnosti starala o její tři pejsky a dvě kočky, zalévala celý její pozemek a sbírala listí z vody jejího bazénu, to vše pochopitelně grátis a ráda - další podraz v mém životě dle principu, že „každý dobrý skutek musí být náležitě potrestán“. Na to jsem sice byla zvyklá od sousedů v ČR, ale zde jsem to nečekala. Proti vstřícnému a přátelskému jednání španělských lidí to byla velká rána, ale člověk se musí otřepat, poučen o další zkušenost a život jde dále!      

V mém novém bydlišti jsem si už dávala velký pozor na německé pronajimatele a ač jsem ještě vystřídala dva byty, už jsem na nefér jednání narazila jen jednou a to - bohužel - od české mladé ženy, která se i zde po mnoha létech nezbavila zálibě v pomlouvání a intrikánství. Z jejího bytu v prvním patře jsem byla nucena se přestěhovat do přízemí i kvůli zhoršené pohyblivosti mé i mého drahého pejska, jemuž museli amputovat zadní nožku a to množství schodů jsme oba již nemohli několikrát denně zvládnout. K novému bytu patří i malý dvorek a malinká zahrádka s velkým olivovníkem - bohužel - můj nejdražší přítel „amigo y companěro“ si toho užíval pouze půl roku. Kvůli dalším nemocem nebyl schopen už déle bojovat a opustil mne po půl roce a v pouhých 9 létech odešel za Duhový most za jinými pejsky.  Pro mne to bylo docela náhlé a vůbec jsem nepředpokládala, že můj drahý pejsek Badýsek mne tak brzy opustí. Od jeho dětství jsme spolu byli každý den a mohu směle tvrdit, že to byl nejlepší mužský mého života, který mne doprovázel na mnoha mých cestách a byl mi oporou, perfektním bodyguardem, skvělým kamarádem a přítelem, s nímž jsem si rozuměla i beze slov.

Stále mi je po něm velmi smutno, i když mám novou  spolubydlící haf-haf, malou černou, ještě poněkud zlobivou psí holčičku, jménem Lady. Jenže ona je teprve roční, velmi temperamentní slečna, což po klidném mírném pejskovi je pro mne dosti velký oříšek.  Vzhledem k mé artróze a bolavé kyčli je dost velký problém její temperament skloubit s mou nepříliš rychlou pohyblivostí, tudíž jsem se stala psí taxikářkou a jezdím s ní na velké louky, kde ona prohání desítky králíčků a já tomu přihlížím. Zatím sice nemám možnost sledovat českou televizi, ovšem díky tomu, že mi konečně funguje notebook a našla jsem spoustu přátel právě na CHŽ, tak mi to vůbec nevadí. Kromě toho mám zde krabici knih /bohužel dalších sedm krabic je v Čechách a každé kilo balíku stojí stovku/,  DVD a spoustu filmů  - co více si mohu přát. Vždy jsem vše pro sebe i děti sama pletla a háčkovala, nyní už to tělu nedělá dobře, ale třeba pomaloučku si ušít ručně závěsy do kuchyně byla docela příjemná zábava. Je skvělé, že – pokud někam nejedu – mohu trávit celé dny ve starším oblečení a nemusím se vůbec převlékat do gala. A protože velmi ráda plavu a díky mořskému vzduchu se zlepšila moje bronchitida a díky plavání a teplu i bolesti kloubů, domnívám se, že jsem se rozhodla správně. To naprosté sepětí s přírodou, pohoda, svoboda a nezávislost – to je něco, co mi po celý život chybělo. Vlastně se po celý život jenom přizpůsobovat  druhým a konat všechno hlavně pro své blízké, kteří to stejně většinou považovali za samozřejmost a mnohdy bez slůvka díků – to už mne nebavilo.     

Ač pozdě, ale konečně si mohu dělat naprosto co chci a jak chci, nikým a ničím neomezována. Kontakt s rodinou na dálku je skoro častější, byli jsme rozeseti po celé republice, takže jsme se často nevídali, někdy i pár roků. Když si navzájem nejdeme na nervy, možná si i lépe rozumíme. Expřátelé mne zklamali na celé čáře, nejenže v nouzi nepomohli, ale když už nebylo co rozdávat, přestali být přáteli. Tam stále jen platilo, že každý dobrý skutek musí být po zásluze potrestán. Taky ta naprostá absence kyselých „ksichtů“ a neochoty mi naprosto vyhovuje, na konci svého života se mi podařilo změnit se z pesimistky v osobu převážně optimistickou, usměvavou a vlídnou, jako jsou ti dobří lidem kolem.    
Všechna příkoří a křivdy jsou zapomenuty – jen klid, mír a slunce v duši, hodně plánů do budoucna v zemi, kde je možno se radovat i z maličkostí a nic a nikdo se nesnaží mne naštvat. Mým krédem kromě oblíbeného „dokud ještě žijem, všechno je OK“, se stala i zdejší krásná slůvka MAŇANA = zítra a pak hlavně KLÍDEK. Takže jen doufám, že si zdejší pohody ještě dlouho užiji.
  
MartaB - čtenářka
ChytráŽena.cz
článek vyšel také na webu autorky

Tento článek také můžete
* Přidat do oblíbených FACEBOOK Přidat na Facebook
Poslat emailem GOOGLE Přidat na Google
TISK Vytisknout Linkuj
Hodnocení
Nelíbí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Líbí
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Další fotografie ke článku Putování španělským královstvím II.:

Putování španělským královstvím II.
Putování španělským královstvím II.
Putování španělským královstvím II.
Putování španělským královstvím II.
Putování španělským královstvím II.
Putování španělským královstvím II.
Putování španělským královstvím II.
Putování španělským královstvím II.
Putování španělským královstvím II.
Putování španělským královstvím II.
Putování španělským královstvím II.
Putování španělským královstvím II.
Putování španělským královstvím II.
Putování španělským královstvím II.
Putování španělským královstvím II.
Putování španělským královstvím II.
Putování španělským královstvím II.
Putování španělským královstvím II.
 



Komentáře
« Předchozí   1   2  Následující » 
Obrázek uživatelky
profil
Dnes nikam nejedu a dočítám si článečky. Pochopitelně musím konstatovat, že si víš rady, jsi dobroduržné povahy. Toto se o mne říci nedá, nějak mne dohánějí loňské smutné události, nějak se mi vrací ty smutné chvíle, ale přejdou, bude líp. Právě tak, jako ty budeš mít srostlou ruku a pomalu ji rozcivčíš, budeš moci do vody a moře, teplá voda a vzduch vše urychlí. Lady se časem zklidní a jistě tě rozvečslí svými kousky.Smajlík Smajlík
Obrázek uživatelky
profil
Snad se Ti zápěstí brzy zhojí...Smajlík
Obrázek uživatelky
profil

...je to od vás moc miléSmajlík
Stále musím nalézat nové fígle,jak co otevřít mezi koleny,jak si udělat culík-hned bych vlasy zkrátila,ale jak ???
Ještě k tomu mne moje - jinak milá zlobinda Lady zklamala-šly jsme spolu vynést smetí v 11h.v noci a přes čtvero hledání autem se neukázala a nenechala odchytit,až ráno ji kousek od domu vzal do náručí pán s krásnou kolií a přinesl mi ji.Teprve jsem mohla jít spát.V levé ruce vodítko neudržím a v pravé musím mít hůlku,nikdy nevím-kdy kyčel zradí a noha znovu poklesne??? a holka toho zneužívá!!! nikdy by mne nenapadlo,jak je jedna ruka nešikovná-jak oloupat brambory,jak si umýt vlasy,jak naporcovat čerstvý ananas-vše trvá dlouho a není kvalitně uděláno.Nezbývá než věřit, že MAŇANA bude zase o něco lépe -jen si občas vzpomenu na vtipné povzdechnutí maminky,která říkávala s oblibou "TĚŽKÝ ŽIVOT DOBRODRUHA" SmajlíkSmajlík
Obrázek uživatelky
profil
Ráda a se zájmem jsem si přečetla druhý díl Tvého bydlení ve Španělsku. Jsi hodně odvážná ale splňuješ si svoji představu o svobodném životě. Hlavně ať se ruka zahojí. Užij si syna a jeho rodiny.Smajlík
Obrázek uživatelky
profil
Jako vždy čtivé a moc hezky napsané
Aktuální soutěže
Komerční prezentace
Náš tip

Dopřejte si krásná česká plastová okna.

Potřebujete stylová a pohodlná křesla do pracovny? Vyberte si kvalitní kancelářské židle Hawaj.

NAVŠTIVTE NÁS ...
PŘIDAT MEZI OBLÍBENÉ NÁPOVĚDA VŠEOBECNÉ PODMÍNKY KONTAKT  ? Všechna práva vyhrazena   DESIGNED by   RSS 

Publikování nebo šíření obsahu serveru bez písemného souhlasu autora JE ZAKÁZÁNO !
Smajlíci: Copyright © Aiwan. Kolobok smiles