Rajhrad - benediktinské opatství

Před několika dny jsme se na doporučení našich známých vydali do moravského Rajhradu, sídla  benediktinského kláštera a památníku písemnictví.  Kdo jsou vlastně benediktini?  Asi nejlépe je charakterizuje jejich heslo: Modli se a pracuj. 

Zakladatel řádu sv. Benedikt z italské Nursie žil na přelomu 5. a 6. století. Založil klášter na Monte Cassinu a pro své mnichy sepsal Řeholi - základní pravidla života v klášteře. V 10. století se rozšířila také do Čech a na Moravu. U nás mají dnes benediktini jedno arciopatství (Praha-Břevnov) a čtyři opatství (Břevnov, Emauzy, Broumov a Rajhrad). Známý je také např. benediktínský klášter v rakouském Melku. V rajhradském klášteře dnes žije sedm mnichů-benediktinů a dva novici.

Město Rajhrad leží asi 15 km jižně od Brna a jeho název znamená „rajský hrad“. Rajhrad byl v 9. století velkomoravským hradištěm, jehož význam vzrostl právě založením kláštera v 11. století. Nejvýznamnější stavbou areálu opatství je barokní chrám sv. Petra a Pavla, který byl vystavěn na místě chrámu románského na počátku 18. století. Chrám je dílem významného barokního stavitele Jana Blažeje Santiniho-Aichla. Se stavbou se začalo na jaře 1722. Průčelí kostela vévodí dvě věže vysoké 65 metrů. Nový chrám byl pak vysvěcen v létě roku 1739.

V klášteru probíhají od 90. let minulého století rekonstrukční práce. Po zrušení kláštera v 50.letech byl totiž areál využíván armádou jako skladiště. To mělo za následek, že hlavní budova s reprezentativními prostorami byla poničena a vyrabována a také stavebně silně poškozena. Po roce 1989 se mniši do kláštera v Rajhradu zase vrátili a bylo započato s jeho obnovou. Dnes je zhruba polovina staveb opravena a zvenku i zevnitř jsou velice hezké.  My jsme si nejdříve prohlédli chrám a poté jsme navštívili Památník písemnictví na Moravě, který sídlí od 90. let v části areálu kláštera.

Expozice Památníku byla po několika letech rekonstrukce oficiálně otevřena 28. června 2005. Ze stěn dlouhých chodeb na nás z obřích obrazů shlíželi opati i světští velmoži spjatí s historií kláštera. V jednotlivých místnostech jsme si prohlédli nejrůznější exponáty odkazující na historii benediktinů, v jiných jsme se zase mohli seznámit s významnými osobnostmi českého písemnictví. 

Nejkrásnějším sálem je historická knihovna s osmnácti tisíci knih, map a jiných písemností.  V prosklených vitrínách jsou vystaveny originální knihy žalmů z 11. až 15. století psané ručně na pergamenu z ovčí kůže, ale i staré tisky naučné literatury a Bible kralické z doby po vynálezu knihtisku (1450). Přes tlusté sklo trezoru jsme mohli v jiné části Památníku vidět velké těžké knihy vázané v kůži staré více než tisíc let.

Návštěva rajhradského kláštera mě doslova nadchla a ráda bych se tam za nějaký čas - po dokončení rekonstrukce, až se zaskví v celé své kráse - zase podívala.

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10