Sotva si začnete miminko užívat doma, nastávají již v prvních měsících života obtíže. Pláče, kroutí se, blinká, nepřibývá na váze… Jak mohou rodiče poznat, co se vlastně děje? Většina kojenců občas po jídle ublinkává, tzv. reflux. Někteří blinkají často, ale jedná se jen o malý objem – většinou jedna čajová lžička. Může trápit nejen malé děti, ale i dospělé. U kojenců se objevuje v prvních několika měsících (někdy i déle), ale lékaři jej v podstatě považují za normální jen, pokud se k blinkání nepřidá ještě něco jiného. Tyto potíže má asi 50% novorozenců.

Takzvaný fyziologický reflux zasahuje krátce do dolní části jícnu a nevyvolává žádné příznaky a růstem dítěte se postupně upraví. Důvodem je nezralost zažívacího traktu, kdy jícnový svěrač neudrží potravu v žaludku. Příznaky gastroezofageálního refluxu se liší podle věku. Kojenci opakovaně zvrací nebo blinkají, špatně sají, jsou podráždění nebo špatně spinkají. Někdy dokonce chrčivě dýchají (zejména po nakrmení), kašlou a mají ucpaný nos. Podle odborníků právě častý kašel nebo opakovaný zánět průdušek (někdy léčený jako astma a bez úspěchu) může signalizovat toto onemocnění. U kojenců stačí obvykle upravit polohu dítěte při spaní a upravit stravu, tedy zahustit stravu, což jde i u plně kojeného miminka.

Nezvracíme, trávíme
Studie zkoumala snášenlivost stravy u předčasně narozených novorozenců krmených umělou výživou, která byla doplněna o Lactobacillus reuteri. Každý den byla zaznamenávána regurgitace (vracení nestrávené potravy do úst – ublinkávání), zvracení a doba neutišitelného pláče. U dětí krmených výživou, jímž byl doplňován L. reuteri, se významně zlepšila snášenlivost stravy a střevní habitus (vzhled) v porovnání s dětmi, které byly krmeny pouze umělou výživou bez L. reuteri. Zlepšila se i hybnost žaludku, což prokázala zmenšená antrální oblast (část žaludku) i zvýšená rychlost vyprazdňování žaludku. I tato studie opět prokázala vedle zkoumaných účinků i výrazné snížení doby pláče.

Kojené dítě je tedy ve výhodě, protože mateřské mléko podporuje rozvoj zdravé střevní mikroflóry a tím pomáhá dítě chránit. Zvyšuje se odolnost proti vzniku střevní infekce a stimuluje imunitní systém. Naopak u nekojených dětí je jejich střevní sliznice mnohem chudší na probiotické mikroorganismy. Střevo novorozence nemá ještě dostatečně vyvinutou slizniční bariéru a její funkce jsou nezralé. Následkem toho je střevo ve zvýšené míře přístupné pro různé nezpracované potravinové alergeny (např. alergeny kravského mléka). Avšak i u kojeného dítěte se mohou objevit obtíže (kojenecké koliky, průjmy, zácpa, nadýmání či střevní záněty) - zde potom probiotika mají zcela jistě své důležité místo. Kapky neobsahují laktózu ani mléčnou bílkovinu a jsou tedy vhodné pro použití i u pacientů trpících alergií na mléko. Lze je použít v těhotenství i při kojení.

Při postupném přechodu dítěte na smíšenou stravu se složení střevní mikroflóry zvolna mění. I v tomto období má výživa klíčový vliv na mikrobiální složení střeva. Moderní životní styl výživy (zvýšená konzumace rafinované a chemicky zpracované potravy s vysokým obsahem tuků a jednoduchých cukrů, díky různým technologickým postupům ochuzená o mnohé důležité látky, potrava s množstvím syntetických aditiv) přispívá k narušení rovnováhy v ekosystému střeva a může mít velký podíl na vzniku různých onemocnění.

Bolesti břicha, ale také průjmy, zácpa, nadýmání, střevní záněty, obtíže s jídlem, nechutenství, nesnášenlivost určitých pokrmů - to všechno jsou obtíže, které přivádí rodiče s dítětem do ordinace dětského gastroenterologa.

Co ničí probiotické bakterie?
Každá léčba antibiotiky znamená vážný zásah do složení střevní mikroflóry. Uskutečněné studie dokazují, že obnova zdravé střevní flóry po jejich doužívání může trvat až tři týdny. Tedy nejméně tak dlouho trvá i oslabení obranyschopnosti dítěte. Vyvstává zde otázka, zda nedáváme děti po překonání infekce příliš brzy do kolektivu. Jsou vlastně ve stavu imunodeficience. I to je jeden z důvodů recidivujících respiračních infekcí. Průjmová onemocnění pochopitelně též mění mikroflóru ve střevě. V neposlední řadě je to strava, která v případě, že je nevhodná, mění poměr baktérií směrem k hnilobným (strava s vysokým obsahem bílkovin). Některé studie dokazují, že krátce po přerušení užívání probiotik klesá významně jejich podíl ve střevě, a tak je jejich trvalý přísun v potravinách žádoucí.

Co všechno umí „hodné“ bakterie?
Tak jsou označovány právě probiotika (pro život) podporují slizniční i celkovou imunitu, podporují odolnost organismu, jelikož stabilizují střevní mikroflóru. Výhodné to je hlavně po léčbě antibiotiky.

Pomáhají proti zácpám, průjmům, nadýmání a špatnému trávení i proti střevním zánětům různého původu. Chrání proti vzniku alergií, včetně astmatu a atopického ekzému.