Dcera a syn

Dcera si koupila se svým partnerem velký dům na vesnici, asi deset kilometrů od nás. Pak po čase zjistili, že je pro dva moc velký a tak nabídla svému bratrovi, jestli tam nechce se svou přítelkyní taky bydlet. Měli ještě jedno poschodí, tedy spíše půdu, nebyla to místnost, ale spíše ohromná plocha, kde si z ní syn udělal tři plus jedna. A protože je moc šikovný a navíc je vyučený malíř, tak si všechno udělal sám. Nějakou výbavu dostal od nás a něco od rodičů jeho přítelkyně. Sice se nějak zadlužil, ale v dnešní době by bez půjčky sotva někdo bydlel. Syn tam bydlí zadarmo, jsou tak domluvení, mají podepsanou smlouvu, že když to syn celé opraví na vlastní náklady, tak má právo tam bydlet.

Všechno klapalo krásně, než obě holky otěhotněly. Dcera otěhotněla asi o čtyři měsíce dříve než synova přítelkyně, a tak bylo u nich doma veselo. Mám ještě jednu dceru, která bydlí s námi a má taky malého syna, ten je věkově prostřední z mých vnoučat.

Asi nějak po půl roce po porodech se holky z vesnice rozhodly, že vezmou nabízenou brigádu na diskotéce. Jednalo se o práci přes noc jednou týdně v pátek. Podle mě to byla skvělá šance, jak by se mohly odreagovat a navíc si i přivydělat. Holkám se tam moc líbilo a zatím líbí dodnes.

Jenže asi po dvou měsících, co tam pracovaly, tak dcera nějak pocítila tu volnost a dostala chuť si zase užívat a mít svobodu. A tak jednou zničeho nic přišla domů k nám a sdělila nám, že se rozchází se svým přítelem. Všichni jsme byli v šoku, přitom takový krásný pár to byl! Myslíme si, že dcera asi někoho potkala v práci na diskotéce, ale stále to zapírá. A najednou šup, do dvou týdnů bydlela ve svém podnájmu a během měsíce se tam k ní nastěhovalo nějaké individuum. No a bylo to venku, i když dcera říká, že si ho našla až potom a že on nebyl důvod k rozchodu. Ovšem  já vím své a teď chudák její ex splácí hypotéku sám. Domluvili se tak, protože on si chtěl dům nechat a dceru vyplatil. Ovšem jen tou částkou, o kterou se zatím půlili v placení hypotéky. Podle mě je to spravedlivé, navíc jsem byla naštvaná na dceru, co udělala.

Pak uběhl asi měsíc a přišel můj syn, že se s ním chce rozejít jeho přítelkyně. Já jsem na něj koukala úplně celá němá! Jak je to možné! Oni byli taky krásný pár, ovšem tady byl rozdíl v tom, že syn s ní chtěl zůstat, nechtěl se rozcházet, jenže ona jo. Najednou mi došlo, že obě holky prostě přičichly ke svobodě a zábavě. Nebo jak jinak si to mám vysvětlit? Nic jiného mě nenapadá. A tak dva dny bylo u syna a jeho přítelkyně peklo. Obviňovali se navzájem a syn litoval, že jí vůbec dovolil na brigádě být.

Já si už začínám myslet, že je bud prokletá ta brigáda na diskotéce nebo je prokletý ten jejich dům. Nejvíc mě to mrzí za syna. Ten je tak hodný, pracovitý, všechno doma sám opravil, šetří, zatímco jeho přítelkyně by furt jen utrácela a to navíc jen za kraviny. Kosmetiku a oblečení. Navíc si chce najít ještě jednu brigádu. Nechápu! Vtom jsem už zakročila i já, protože chtěla po synovi, že v jeho volnu bude chodit na brigádu vždy a on bude hlídat. Přišlo mi to nespravedlivé v tom, že syn dělá dvanáctky a na směny a je určitě rád, když si o volnu odpočine. Navíc o volnu stále šlechtí dům a nemůže dělat všechno naráz. Nechválím ho jen kvůli tomu, že to je můj syn, dceru tak nechválím, co se odstěhovala, protože to ona se zachovala hnusně. Syn je pravý opak. Doma uklízí, vaří, myje nádobí i podlahu, pracuje, chodí na melouchy a opravuje své bydlení. Myslím, že by si zasloužil jinou ženu a ne tu, která z něj vysává peníze a chce po něm neustále, aby místo odpočinku hlídal. Podle mě by potřeboval asi čtyřicet hodin, aby měl den, aby to všechno stíhal. 

AničkaNov - čtenářka
ChytráŽena.cz