Nejlepší velikonoční beránek?Nejlepší velikonoční beránek? MDŽ nebo Den matek?MDŽ nebo Den matek? Jak vyfouknout velikonoční vajíčkoJak vyfouknout velikonoční vajíčko Školní rok a prázdniny ve školním roce 2023/2024Školní rok a prázdniny ve školním roce 2023/2024
Chytrá žena na Facebooku
Kategorie
Velikonoční nadílka
Soutěžte s námi o 350 skvělých výher
do konce zbývá:
Přihlášení
Jméno :

Heslo :


  trvale

Dnes je
Čtvrtek 28.03. 2024
Dnes má svátek Soňa
Vyhledávání
Doporučujeme
 
 
 

Naše speciály
ZAJÍMAVÉ TIPY

Kdo chce kam, pomozme mu tam

7. 12. 2019 | Vaše příběhy

Kolega z práce, Leoš, už před delší dobou propadl alkoholu. Když byly jeho děti dospělé, odešla od Leoše manželka. Snášela jeho pití jen kvůli dětem, a v okamžiku jejich dospění už nebyl důvod zůstávat s alkoholikem. O tom, že Leoš pije i v práci, věděli všichni. Protože ale Leoš nebyl zlý člověk a byl ochoten kdykoli komukoli pomoci, dlouho ho všichni schovávali před vedením, když se alkoholem posilnil. Asi by to tak zůstalo i nadále, kdyby náhodou nepřišla vedoucí na kontrolu a značně opilý Leoš jí právě nezkřížil cestu.

Od této chvíle musel Leoš chodit při každém příchodu do práce nejdříve za vedoucí si dýchnout, a pak teprve mohl jít na pracoviště. Leoš proto nepil před příchodem do práce, ale při odchodu z ní byl málokdy střízlivý. Přesto patřil k dobrým zaměstnancům, a tak mu to nějak procházelo. A procházelo mu toho mnohem víc. On totiž Leoš jezdil do práce autem. Cesta do práce byla v pohodě, cestou z práce ale riskoval. Nejednou vjel i do příkopu, z kterého se vyhrabal a jel dál. Nikdo jsme nechápali, jak mu to vše prochází. A všichni se snažili Leošovi domluvit. Po čase jsme ale zjistili, že naše dobré rady jsou k ničemu. Leoš pil už příliš dlouho a odmítal se léčit. Jemu jeho alkoholismus vyhovoval.

Kolega bydlel v domě, který zdědil po rodičích. A právě kvůli tomu domu s ním žila i jeho dospělá dcera Lenka. Lenka měla malou holčičku Natálku a jako svobodná maminka neměla na vybranou. Bývalá Leošova manželka, Lenčina maminka, žila v garsonce, a tak si nemohla Lenku s dítětem vzít k sobě. Naproti tomu u svého táty měla Lenka k dispozici celé jedno patro. Táta nebyl lakomý, a tak Lence, která byla dosud na mateřské, i finančně pomáhal. Tatínek malé Natálky svou dceru také navštěvoval, jeho vztah s Lenkou byl ale komplikovaný. Lenka pozdě zjistila, že otec jejího dítěte je záletník a nechce se vázat. Proto žila zatím u táty a moc jí toho nechybělo.

Trápilo ji ale to, jak její táta zachází se zdravím. Často mu vyčítala jeho pití a na denním pořádku byly výčitky, že pod vlivem usedá za volat.

„Když se zabiješ ty, budeš si za to moct sám. Ale co když ti před auto vběhne dítě?“ vyčítala tátovi.

To Leoš nerad slyšel. Při představě, že by mu pod koly skončil někdo jako je jeho milovaná vnučka Natálka, se otřásl, přesto znovu a znovu usedal za volant s tím, že je zkušený řidič. Asi byl, protože za všechny ty roky, co mu tělem kolovalo snad víc alkoholu, než krve, neměl ani jedinou nehodu.

Ten den měl Leoš volno. Byla totiž neděle. Lenka doma v kuchyni něco pekla a dvouletá Natálka si hrála venku na malém pískovišti, které jí Leoš vlastnoručně vyrobil. Leoš potřeboval něco vyřídit u kamaráda. Přestože jeho kamarád bydlel na druhém konci malého města a pěšky by k němu došel za půl hodiny, rozhodl se jet autem. Měl, jako každou neděli v tu dobu, už něco málo vypito. To ho ovšem od úmyslu sednout za volant neodradilo. Malinko zacouval, aby poté lépe vyjel otevřenou bránou, když uslyšel divné zakřupání. Pohlédl na pískoviště. Natálka tam nebyla. Byl si jistý, že dosud sedí v písku a plácá z něj bábovky. Krve by se v něm nedořezal. Napadl ho nejhorší scénář, který kdy mohl vymyslet. Zvenku nepřicházel žádný zvuk. Při pomyšlení, že by při couvání zajel vlastní vnučku, se mu zvedl žaludek. Vykolébal se z auta a s obrovským strachem šel k jeho zadním kolům. V tu chvíli se strhl strašný pláč. Natálka stála u zadní části automobilu a usedavě plakala. Prvotní šok, kdy jí dědeček přejel kočárek, který vezla se svou oblíbenou panenkou, přešel a děvčátko se dalo do srdceryvného pláče. Leoš s hrůzou zjistil, že nechybělo málo, a místo rozbitého kočárku by pod koly skutečně skončila jeho milovaná vnučka.

„Ticho, Natálko, neplakej,“ nabádal děvče. „Koupím ti jiný, ještě hezčí kočárek. Musíš mi ale slíbit, že nic neřekneš mamince.“

„A mimi?“ zeptala se holčička. Panenka neutrpěla takové poškození, jako samotný kočárek, ale dědeček slíbil i novou panenku a bonbónky a další dobroty, jen aby ho vnučka neprozradila. Natálka konečně přikývla, děda sebral trosky kočárku a utíkal je schovat do kůlny za dříví. Když se vrátil, stála Lenka na terase a ptala se své dcerky, proč plakala. Natálka neodpověděla.

„Ale, nemohla najít lopatičku,“ zalhal dědeček a pohotově podal vnučce nedaleko ležící lopatku na písek. Spiklenecky na dítě mrkl. Pohladil ji, sedl znovu za volant, přesvědčil se, že nyní děvče sedí skutečně v pískovišti, a odjel za kamarádem. U kamaráda brzy na nehodu s kočárkem zapomněl. Domů se vrátil až pozdě večer. Natálka už spala, ale dcera Lenka na něj netrpělivě čekala.

„To bylo naposledy, co jsi ohrozil mou dceru! A nejen mou dceru, všechny děti a lidi, kteří se objeví v blízkosti tvého auta!“

Leoš pochopil, že malá žalovala. Lenka přikázala svému otci, aby okamžitě přestal s pitím. Nebyl by to ale Leoš. Kvůli alkoholu přišel o manželku i o všechny nápadnice, které se v jeho blízkosti od rozvodu motaly. Jen díky shovívavosti naší vedoucí měl Leoš ještě práci. Přišel i o kamarády, ty skutečné rozumné přátele, a zůstali mu jen ti, kteří podobně jako on nasávali. Leoš byl všem ve svém okolí potenciálně nebezpečný. To si uvědomovala i Lenka. Přimět ale svého tátu k abstinenci nedokázala ani ona. A tak mu alespoň ze začátku sebrala klíče od auta. Myslela si, že vzít mu klíče nepomůže. Leoš ale musel jezdit do práce autobusem. Styděl se přiznat, že mu klíče vzala jeho dcera.

To Lence stačilo, aby si našla přítele a po pár měsících se z domu odstěhovala.

Dnes žije Leoš úplně sám a pije dál. Časem překonal stud a pořídil si nové klíče od auta s tím, že ty původní, i rezervní ztratil. Lenka je spokojená a jen s napětím čeká, až mu někdo oznámí, že její táta pod vlivem alkoholu provedl něco sobě nebo někomu jinému.

Kdo chce kam, pomozme mu tam. Kdo sám nechce, toho žádný argument nepřesvědčí.


čtenářka
ChytráŽena.cz


Tento článek také můžete
* Přidat do oblíbených FACEBOOK Přidat na Facebook
GOOGLE Přidat na Google
TISK Vytisknout Linkuj
Hodnocení
Nelíbí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Líbí
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Další fotografie ke článku Kdo chce kam, pomozme mu tam:

Kdo chce kam, pomozme mu tam
 



Komentáře
Obrázek uživatelky
profil
smutné, hodně lidí nedokáže přestat pít
Obrázek uživatelky
profil
otřesný příběh.
Alkoholik si nepřizná, že je alkoholikem. Vždycky bude tvrdit, že má vše pod kontrolou.Ještě že se nestalo nic horšího než jen rozbitá hračka.. Ale jak dlouho bude nad ním ten anděl strážný bdít?
Obrázek uživatelky
profil
naštěstí nikdo z mé rodiny nepije,s alkoholikem bych nemohla žítSmajlík
Obrázek uživatelky
profil
Je to svatá pravda.Je velmi těžké,ba nemožné,přesvědčit alkoholika,aby přestal pít.Ale jak na to a co s tím lze udělat?
Alkoholikovi je všechno jedno.Je mu jedno jak hodně tím trpí jeho nejbližší.
Aktuální soutěže
Komerční prezentace
 
 
 
Náš tip


NAVŠTIVTE NÁS ...
PŘIDAT MEZI OBLÍBENÉ NÁPOVĚDA VŠEOBECNÉ PODMÍNKY Zásady ochrany osobních údajů KONTAKT © Všechna práva vyhrazena   DESIGNED by   RSS 

Publikování nebo šíření obsahu serveru bez písemného souhlasu autora JE ZAKÁZÁNO !
Smajlíci: Copyright © Aiwan. Kolobok smiles

Košík