Májové koupání

V dětství jsme vždy s rodiči a se známými jezdili na celé prázdniny stanovat na Orlík. Jednou jsme jeli pod stan i na prodloužený víkend spojený se státním svátkem na 1. května.  Rodiče se rozhodli vyzkoušet zase jiné místo, takže jsme skončili na Rozkoši. Počasí se vydařilo a my děti prosily rodiče, zda se můžeme vykoupat.

Bohužel nám to první den nedovolili. Tak jsme si šly s kamarádkou hrát. Už si nepamatuji, na co přesně jsme si hrály, ale procházely jsme se kolem vody a já u vody viděla takové vlhké prkno. Napadlo mě zkusit na to prkno šlápnout, asi jsem si chtěla hrát na lodičku… No a na tom mokrém prkně mi to hned uklouzlo a já spadla do vody. Tak jsem přišla mokrá zpátky do našeho stanu, naši se ani moc nezlobili a já na tom nakonec vydělala – když už jsem byla mokrá, tak jsem si mohla i zaplavat.  Tehdy tam se mnou plavaly i naprosto ochočené labutě. Dnes už bych se s labutěmi plavat bála, ale tehdy jsme je krmili jitrocelovými listy a ony se po nich „mohly utlouct“. Také proto kolem vody nebyl jediný jitrocelový lístek, takže jsme na něj chodili docela daleko.

Po koupání jsem dostala suché oblečení a s kamarádkou jsme zase vyrazily k vodě. No a mně to nedalo a říkala jsem si, jak je možné, že mi to na tom prkně uklouzlo… - tak jsem to zkusila znova a znova skončila ve vodě. Naši se asi docela dobře bavili, že jsem ani nedostala na zadek a dostala jsem na převlečení bratrovo tričko, protože já žádné další rezervní již neměla.  Jenže já byla nepoučitelná a stále mi to nedalo, jak je možné, že to tak klouže. Teď se to určitě povede a nespadnu. A nepovedlo. Takže jsem se vrátila opět mokrá a pro změnu jsem dostala na převlečení tričko mé mámy. To mi tehdy bylo jako šaty. Pak už jsem to raději nezkoušela, stejně jsem už dostala zákaz se k vodě přiblížit…J

Dodnes se divím, že se mnou naši měli takovou trpělivost, protože jestli si to správně pamatuji, tak se opravdu vůbec nerozčílili. To já bohužel takovou trpělivost se svými dětmi nemám.

Autor: vlnka007