Nejlepší velikonoční beránek?Nejlepší velikonoční beránek? MDŽ nebo Den matek?MDŽ nebo Den matek? Jak vyfouknout velikonoční vajíčkoJak vyfouknout velikonoční vajíčko Školní rok a prázdniny ve školním roce 2023/2024Školní rok a prázdniny ve školním roce 2023/2024
Chytrá žena na Facebooku
Kategorie
Velikonoční nadílka
Soutěžte s námi o 350 skvělých výher
do konce zbývá:
Přihlášení
Jméno :

Heslo :


  trvale

Dnes je
Pátek 29.03. 2024
Dnes má svátek Taťána
Vyhledávání
Doporučujeme
 
 
 

Naše speciály
ZAJÍMAVÉ TIPY

Moje biřmování v r.1972

22. 12. 2013 | Vaše příběhy

Narodila jsem se do křesťanské rodiny, z čehož vyplývá, že jsem byla pokřtěná, byla jsem u 1. svatého přijímání a v r.1972 jsem byla také biřmována. A tato událost je tématem tohoto dnešního povídání, tedy skutečným příběhem mého života.

Příběh se odehrál v době, kdy já chodila do 7. třídy povinné školní docházky. A jako dítě věřících rodičů jsme musely se sestrou chodit také do nepovinného předmětu Náboženství.  A v jedné takové hodině jsme tehdy od kněze dostali všichni lístečky, které jsme měli odevzdat svým rodičům se zprávou, že 12.3.1972 se uskuteční po mnoha letech, snad po více jak 10 letech, v Holešově biřmování. A protože moje sestra byla jen o rok mladší, tak tento lísteček dostala také. Obě jsme  tyto lístečky odevzdaly mamince, která touto zprávou byla velmi překvapena a hned volala na tatínka do vedlejší místnosti. „Oline,“ (tak se tatínek jmenoval), „představ si, že v Holešově bude příští rok biřmování!“  Ano, po mnoha letech se v té době mělo konat biřmování, v době totality zcela mimořádná událost. Je jasné, že až do doby biřmování to bylo téma číslo 1 v naší rodině. A je jasné, že se muselo přemýšlet i nad budoucími kmotry, které budeme my děti muset samy oslovit.

moje biřmováníDny plynuly jeden za druhým, a my se sestrou měly teď jen myšlenky na své budoucí kmotry. A protože ve 13 letech už člověk má pojem o chudobě a bohatství, tak jsme chtěly kmotry, kde se nemusí hledět na každou korunu. A tak padla volba a my naši volbu sdělily svým rodičům, zejména mamince, která touto událostí žila více než tatínek. Mrzelo ji, že ani jedna z nás nechtěla její sestru, které říkala Mána. A tak maminka přišla za mnou a zeptala se mě: „Aničko, a nechtěla bys si vzít za kmotru tetu MÁNU?“ A já téměř se slzami v očích jí říkám, že moc dobře ví, že mně nebude moci koupit žádný velký dárek, že přece žijí chudobně, že nemají peněz. „Aničko, ano, já vím, že nemají peněz nazbyt, ale když ji požádáš a nic ti nedá, tak ti s tatínkem koupíme něco místo ní,“ zněla maminčina odpověď. Po této odpovědi nakonec jsem mamince slíbila, že teda řekneme její sestře o kmotrovství. Tato teta totiž díky chudobě nikdy za kmotru nikomu nebyla a také nikam do společnosti nechodila. Se strýcem neměli ani své vlastní děti, věnovali se jen pejskům, slepicím a zahradnictví. Strýcovo přání bylo, aby  teta nepracovala, že si ji uživí. A tak byla ženou v domácnosti.

Nějak na podzim nastal čas, abychom budoucí kmotřenky navštívily a požádaly je o službu. Když jsme přijeli k tetě, tak maminka jí řekla, že jsme k ní přijeli kvůli mně, že ji chci o něco poprosit. „Co bys ráda, Aničko?“ ptá se teta. „Teto, já jsem Vás přišla požádat, zdali byste mně šla k biřmování za kmotřenku,“ odpovídám. Hned mě také pohladila, přitiskla radostí k sobě a jak si ji já pamatuji, tak si myslím, že jí ukáply i slzy štěstí. Pamatuji si, že řekla: „ Aničko, moc děkuji, že jsi mě o kmotrovství požádala.“ A tak návštěva ubíhala a od slova k slovu se mě teta zeptala, co bych chtěla jako dárek. „Teto, já bych chtěla kolo nebo hodinky,“ zněla moje jednoznačná odpověď.

A tak běžel den po dni, maminka si s tetou teď častěji psaly, mimo jiné také spolu řešily její oblečení na tuto významnou událost, protože skutečně moc hezkých věcí neměla. A oblečení pro nás zase maminka řešila s tatínkem, chtěla nás mít nastrojené. Obě jsme se sestrou měly na tuto událost nové kabáty i obuv.

Přešly Vánoce a jako mávnutím kouzelného proutku přišel den D. Snad jsem nemohla ani dospat zvědavostí, který dárek dostanu, jestli to budou hodinky nebo kolo. Když se objevila teta i se strýcem  a vedle sebe měli kolo, zajásala jsem. Co na tom, že to bylo kolo Ukrajina. Kolo se schovalo, a pak se jelo auty do Holešova na to biřmování. Biřmovanců po tolika letech bylo moc, a tak obřad trval dost dlouho. Je jasné, že všem vyhládlo a těšili jsme se, až se najíme. Když jsme dojeli domů, rodiče se začali první starat o oběd a my jsme se snažily nachystat talíře, příbory, sklenice na pití a sodovky. A při tomto chystání si mě zavolala teta do ložnice mých rodičů, kde mně sdělila, že pro mě  ještě něco má. Maminka o tom věděla, ale nic mně v kostele neřekla. K mému údivu jsem dostala i hodinky. Ta radost už byla nepopsatelná, i když hodinky byly chlapecké PRIMky. Tak jsem od své kmotřenky dostala obě věci, po kterých jsem tolik toužila. Později jsem uznala, co vše si asi teta musela kvůli mně odpustit, aby mně udělala radost. Obě naše kmotřenky od nás dětí pak dostaly jako poděkování kávovou soupravu ze skla. Moje kmotřenka z ní měla radost a po její smrti, když jsem vyklízela její byt, jsem tuto soupravu našla originálně zabalenou, takže je jasné, že si ji šetřila. Vzala jsem si ji k sobě.

Po biřmování až do svých 95 let co žila, mně pak psávala k svátkům, narozeninám a před svou smrtí měla přání, abych jí vypravila pohřeb, což se také stalo. Moje maminka - její sestra - by to stejně ve svých  téměř 80 letech stejně nezvládla. Od biřmování mě pak teta měla ne jako neteř, ale skoro jako dceru. Když bylo potřeba, tak mě pochválila anebo vyhubovala, když jsem něco provedla - ať už rodičům, nebo ve škole. Měla mě moc ráda, takže jsem od ní dostala mnohem víc, než jsem si v dětství přála - dostala jsem spoustu její lásky, a to je dost velký dar...


Anicka59 - čtenářka
ChytráŽena.cz


Tento článek také můžete
* Přidat do oblíbených FACEBOOK Přidat na Facebook
GOOGLE Přidat na Google
TISK Vytisknout Linkuj
Hodnocení
Nelíbí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Líbí
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Další fotografie ke článku Moje biřmování v r.1972:

Moje biřmování v r.1972
 



Komentáře
« Předchozí   1   2  Následující » 
Obrázek uživatelky
profil
moc pěkně jsi to napsala. Já jsem také pokřtěná, u 1.přijímání jsem také byla, ale u biřmování už ne.
Ke křtu jsem dostala od své kmotřičky stříbrné hodinky.SmajlíkSmajlík
Obrázek uživatelky
profil
jako vždy krásně napsané.Máš v srdci pěknou vzpomínku a stále lásku ke své kmotřence...
já pokřtěná jsem i u 1.přijímání jsem byla,mám schované fotografie a doteď si na tuto událost vzpomínám...jsou to zážitky na celý život...biřmování jsem nezažila...SmajlíkSmajlík
Obrázek uživatelky
profil
Pekný príbeh a krásna spomienka na milú tetu.
Človek až neskôr, často až v dospelosti, pochopí, že láska a láskavosť sú oveľa väčšie dary ako niečo materiálne.
Obrázek uživatelky
profil
hezky napsané, já toto nezažilaSmajlík
Obrázek uživatelky
profil
pěkná vzpomínkaSmajlík
Aktuální soutěže
Komerční prezentace
 
 
 
Náš tip


NAVŠTIVTE NÁS ...
PŘIDAT MEZI OBLÍBENÉ NÁPOVĚDA VŠEOBECNÉ PODMÍNKY Zásady ochrany osobních údajů KONTAKT © Všechna práva vyhrazena   DESIGNED by   RSS 

Publikování nebo šíření obsahu serveru bez písemného souhlasu autora JE ZAKÁZÁNO !
Smajlíci: Copyright © Aiwan. Kolobok smiles

Mašle