Podařený dárek

Na poště jim předali balíček. No balíček - balík to byl, balík jako hrom, vážil víc než deset kilo. A odesilatel - tatínek.

Jiřinka žila s maminkou velmi skromně, radost by jí udělala i maličkost. A takový dar, co to asi bude? Maminka byla taky překvapená, tolik let si otec na dceru ani nevzpomněl a teď tohle. Bude to asi nádobí, hádala maminka, možná si táta pamatuje, že jsi měla narozeniny a brzo budeš mít i svátek.

Jiřinka by nejraději otevřela balík už na poště, ale to tak, čeká je cesta domů. Kdo je moc zvědavý, bude brzo starý, odbyla maminka Jiřinku.

Cesta domů nebyla lehká, čekaly je tři kilometry do kopce. Autobusy k nim do vesnice ještě tenkrát nejezdily, musely pěkně po svých.

Byl začátek února, všude sníh, mrzlo jen praštilo. Jiřinka s maminkou balík chvilku nesly, chvilku táhly sněhem. Zdál se být čím dál těžší. Ta cesta byla očistec.

Konečně byly doma. Jiřinka se už už chtěla dát do rozbalování, ale v mamince zvítězil před zvědavostí duch pravé hospodyně. Balík počká, je třeba postarat se o domácnost. Zatopit, nanosit vodu, obstarat králíky, slepice, kočky a psíka. Dát vařit brambory, sebrat vejce, ohřát mléko. Šup šup, ať to lítá, pobízela dceru.

Balík zůstal zatím v kuchyni, nerozbalen. Konečně bylo všechno hotovo, všude teploučko, polévka bublala na plotně a tak krásně voněla. Ale co to? Z kuchyně ze místo vůně začal  šířit zápach. A ani ne tak zápach, jako smrad. Šílený smrad. A vycházel - z balíku. Jiřinka s maminkou se vrhly na dar a rozbalily to překvapení. A opravdu to bylo velké PŘEKVAPENÍ.

Tatínek poslal Jiřince deset kilo hlávkového zelí. Zřejmě ho někde výhodně koupil a chtěl rodince přilepšit. Cestou z pošty zelíčko namrzlo a v teplé kuchyni vydal balík své nevoňavé tajemství. 

A tak skončil dárek od tatínka na hnoji. Jiřinka ale dlouho smutná nebyla, její maminka se ještě víc uskromnila a dceři za nějaký čas našetřila na výbavu - nádobí, utěrky, ručníky i povlečení.

A Jiřinka na cestu z pošty vzpomíná se smíchem dodnes.

Martinnatr - čtenářka
ChytráŽena.cz