Prostěradlo

Ten den jsem měla volno, a tak jsem se rozhodla, že krásný letní den strávím obchůzkami po obchodech. Potřebovala jsem svou lednici, spíž a koupelnu nadopovat novými potravinami a hygienickými a čisticími prostředky.

A tak jsem naplnila peněženku, zabalila pár objemných nákupních tašek, obula jsem si pohodlné boty bez podpatku a vyrazila do ulic našeho města. Po obchůzce obuvi, parfumerie a módních oděvů, které jsem vůbec neměla v úmyslu navštívit, jsem konečně stanula před naším obchodním centrem. Je sice dál od mého domova, já v něm ale ráda nakupuji. Ve velkém supermarketu jsem se, jak je u mě obvyklé, hodně zdržela. Koupila jsem ale nakonec vše, pro co jsem šla, a navíc mi v nákupním vozíku poněkud „uvízla“ krásná halenka (Byla totiž ve výprodeji a já ji tam nemohla přece nechat.), botasky na hory i boty na kolo.

Obtěžkána taškami jsem se táhla ulicemi města zpět. Já totiž nerada jezdím městskou hromadnou dopravou a má postava přímo křičela po tom, abych zmrzku, kterou jsem si v nákupním centru také zakoupila, náležitě vychodila.

Když jsem dorazila domů, volala právě kamarádka. Prý se vrací z nákupů a má cestu kolem mě. A tak se ptala, zda se může stavit na kafe. Samozřejmě, že jsem souhlasila. Kamarádka dorazila během pár minut, také obtěžkána taškami. Byla nakupovat, shodou okolností ve stejném centru, z jakého jsem se právě vrátila. A tak jsme se navzájem pochlubily svými nákupními trháky. Kamarádka obdivovala halenku i boty, já se pro změnu zamilovala do jejích čerstvě koupených riflí, které mi byly, samozřejmě, malé. Hned jsem se ptala, zda je měli i ve větší velikosti. Kamarádka si mě změřila pohledem, jako by mě vůbec neznala, a řekla: „Na tebe ne!“ Znělo to tak příkře, jako by mi chtěla říct, že na slony moderní rifle neseženu. „A ještě něco mám!“, vypískla kamarádka, aby snad zamaskovala to, jak mě ponížila. No, ponížila…skutečně má mnohem menší konfekční velikost než já. Vydolovala z objemné tašky balíček. „Bylo ve slevě!“, ukázala mi napínací prostěradlo z mikrovlákna pěkné stříbrné barvy. Když jsem se dozvěděla, kolik stojí, rozhodla jsem se pro prostěradlo si také skočit. „Bylo jich tam ale už málo,“ dodala kamarádka. Zdržela se asi hodinku a já se rozhodla jít pro prostěradlo hned. Na obalu totiž psali, že balíček obsahuje prostěradla dvě a cena byla nižší, než jakou dávám za jedno jediné. Abych nekynula v autobuse, šla jsem opět pěšky. Prostěradel na prodejně byla spousta. Asi mezitím dodali další, nebo kamarádka nechtěla, abych měla stejné, a tak mi řekla, že je jich nedostatek. Vybrala jsem si balíček, zaplatila a pěšky jsem se loudala zpět. Domů jsem dorazila až večer.

Druhý den jsem převlíkala postele. Rozhodla jsem se nová prostěradla hned vyzkoušet. Obvykle nové prostěradlo přeperu, nyní jsem se rozhodla udělat výjimku. Rozbalila jsem balíček a marně hledala to druhé prostěradlo. Balíček obsahoval jen jeden kus. A tak jsem volala kamarádce. Ta svůj balíček rozbalila a informovala mě, že ten její obsahuje dvě prostěradla. To tak nemůžu nechat! A tak jsem se místo převlékání postelí vydala opět pěšky do obchodního centra. Na informacích jsem prostěradla reklamovala. Paní prodavačka mi chvilku chtěla namluvit, že jde jen o jedno prostěradlo a dovozce udělal při jeho balení chybu a dal k nim špatné štítky. Oponovala jsem jí ale, že má kamarádka si balíček také koupila a má prostěradla dvě. A tak se neochotná paní prodavačka loudavou chůzí vydala pro jiný balíček. Když viděla, že obsahuje dva kusy prostěradel, vyměnila mi oba balíčky. Já se ale rozhodla, že skočím do hypermarketu ještě pro ředkvičky. A tak jsem si prostěradla dala do úschovny.

Můj nákup neobsahoval jen ředkvičky. Úspěšně jsem nákupem zaplnila igelitku, vyzvedla jsem prostěradla, uložila si je do vozíku a šla vozík vrátit. Pak jsem se, opět pěšky, loudala domů.

Když jsem vybalovala nákup, uvědomila jsem si, že nemám balíček s prostěradly. Ten zůstal ve vozíku, který jsem vrátila. Přece to tak nemůžu nechat? A tak jsem se vydala, nyní už autobusem, do nákupního centra počtvrté. Na informacích jsem se zeptala, zda nějaký poctivý nálezce nevrátil můj balíček. Věřím totiž v poctivost lidí. Já bych nalezená prostěradla jistě dala na informace. Nálezce mého balíčku to ale neudělal. Byla jsem zklamaná. Přesto jsem se rozhodla, že si prostěradla koupím znovu. Když jsem dokličkovala k regálům, kde prostěradla byla, zjistila jsem, že jsou vyprodána. Smutně jsem se vracela, se zmrzlinou v ruce (to na uklidnění) pěšky zpět domů.

A tak jsem neměla prostěradlo ani jedno. Zato jsem si důkladně prošla několikrát naše obchodní centrum. Doma mi zbyla jen etiketa z obou prostěradel, kterou jsem tam zapomněla před svou reklamací.  

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10